Seznam rušených pošt má opodstatnění. Česko má nejvíc poboček na obyvatele z okolních zemí

Česká pošta dnes zveřejnila seznam 300 poboček, které zruší k polovině roku. V Praze jich ubude 35, v Ostravě 19 a po 12 pobočkách zanikne v Brně a Plzni. Česká pošta má přitom nejvíc poboček na obyvatele z okolních zemí.

Česká republika - Česká pošta

Státní podnik Česká pošta (ČP) byl založen 1. ledna 1993 rozdělením Správy pošt a telekomunikací Praha na Českou poštu a České telekomunikace (SPT Telecom). Předmětem činnosti je tuzemský a mezinárodní poštovní provoz a poskytování služeb centrálního nákupního místa pro orgány státní (veřejné) správy. ČP plní takzvanou poštovní povinnost, musí tedy zajistit dostupnost všech základních služeb na celém území České republiky. Za poskytování univerzální služby má pošta nárok na kompenzaci od státu.

Pošta již dříve zahájila některé transformační kroky. Mimo jiné začala převádět těžkou nákladní dopravu na externí firmy, rozjela specializovanou síť výdejen balíkových zásilek Balíkovna.

Společnost zaměstnává zhruba 25.000 lidí. To je necelých 240 zaměstnanců na 100.000 obyvatel. Má 3200 poboček, což je 30 na 100.000 obyvatel. Po zrušení 300 by to bylo 27,5 pobočky na 100.000 obyvatel. Počet zaměstnanců na 100.000 obyvatel při chystaném propuštění 1600 lidí klesne na 222.

V posledních letech ČP hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun (24,8 milionu eur). V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Za loňský rok už ztráta dosahuje 1,5 miliardy korun.

Stát za objednávané základní služby společnosti hradí čistou ztrátu, maximálně 1,5 miliardy korun.

Německo - Deutsche Post DHL

Německá poštovní a logistická skupina Deutsche Post DHL vznikla na základech státní ztrátové společnosti Deutsche Bundespost, která byla založena v roce 1950. Společnost byla v roce 1995 částečně zprivatizována a přejmenována na Deutsche Post a po pohlcení skupiny DHL je nyní globální společností kótovanou na burze a světovou jedničkou na trhu s poštovními službami a v logistice.

Deutsche Post působí po celém světě a globálně zaměstnává kolem 590.000 lidí ve 220 zemích a oblastech světa. V samotném Německu zaměstnává podle svých internetových stránek kolem 200.000 lidí, což je 240 zaměstnanců na 100.000 obyvatel.

V Německu má 25.500 poboček, tedy 21 na 100.000 obyvatel.

Deutsche Post je přední evropskou poštovní a balíkovou společností, ale hlavní podíl na zisku už mají jiné aktivity než tradiční poštovní služby v Německu, jako jsou balíkové služby, nákladní doprava nebo služby v logistice a elektronickém obchodování. Tržby skupiny činily předloni 81 miliard eur. Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) činil za celou skupinu 8,4 miliardy eur, samotná pošta měla EBIT 1,3 miliardy eur, zbytek šel za DHL.

Polsko - Poczta Polska

Státní Polská pošta poskytuje poštovní, kurýrní, bankovní, pojišťovací a logistické služby. Polská pošta je povinna umožnit všem občanům Polska využívat všech základních poštovních služeb (a to i tam, kde jsou tyto služby ztrátové).

Dvěma velkými dceřinými společnostmi jsou Poštovní banka a Poštovní vzájemná pojišťovna.

V současné podobě, tedy jako akciová společnost ve vlastnictví státu, funguje od roku 2009.

Zaměstnává více než 67.000 lidí (176 na 100.000 obyvatel) a ještě do loňska byla největším zaměstnavatelem v zemi. Má celkem 7600 poboček (20 na 100.000 obyvatel).

Tržby pošty předloni činily 1,4 miliardy euro, v roce 2021 se vymanila ze ztráty a zisk činil 58 milionů euro.

Rakousko - Österreichische Post

Společnost vznikla v roce 1999 jako nástupce obchodních jednotek bývalé rakouské poštovní a telegrafní správy. Stát ve společnosti ovládá přes státní holdingovou společnost ÖBAG více než 52 procent akcií.

V Rakousku má přes 1700 obslužných míst (19 na 100.000 obyvatel) a poskytuje komplexní škálu poštovních služeb, ať už v přepravě balíků či doručování adresných a neadresných zásilek a tiskovin. Působí kromě Rakouska na deseti evropských trzích, převážně na Balkáně a v Turecku, kde doručuje hlavně balíky a neadresné zásilky.

K loňskému roku zaměstnávala 27.132 zaměstnanců (asi 300 na 100.000 obyvatel). V tom jsou započítáni i zaměstnanci v zahraničí.

Tržby společnosti činily loni 2,5 miliardy eur, zisk před úroky a zdaněním (EBIT) byl 188 milionů eur.

Slovensko - Slovenská pošta

Vznikla v roce 1993 rozdělením Správy pošt a telekomunikací na státní podnik Slovenská pošta, Slovenské telekomunikace a Poštovní novinovou službu. Od roku 2004 je akciovou společností ve stoprocentním držení státu. Sídlo má od roku 1996 v Banské Bystrici. Hospodaří bez dotací státu.

Poskytuje klasické poštovní služby a platební služby.

Podle výroční zprávy za rok 2021 provozovala 1426 poštovních poboček, což je 26 na 100.000 obyvatel.

Zaměstnává na 12.000 lidí, což je asi 220 zaměstnanců na 100.000 obyvatel.

Související

Více souvisejících

Česká pošta

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 10 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 10 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 11 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 12 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 13 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 16 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje

Březen roku 2026 se zapíše do historie finančních trhů černým písmem. Válka mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé uvrhla světové trhy do naprostého chaosu. Cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem, směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, jaký moderní historie nepamatuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy