Chládek už rok šéfuje českému školství. Jak se mu daří?

Ve čtvrtečním rozhovoru s ČTK Chládek zdůraznil, že bez schválení zákona o pedagogických pracovnících s výjimkami pro nekvalifikované pedagogy by se zhroutil systém. Z ministerské analýzy provedené loni v únoru totiž vyplynulo, že v ČR bylo více než 650 škol s více než polovinou nekvalifikovaných učitelů ve sboru.

Stejně jako u všech státních zaměstnanců byly také učitelům zvýšeny platy. Ministerstvo ve shodě s odboráři prosadilo výraznější zvýšení pro zkušené učitele, čímž se alespoň částečně napravila křivda z minulosti, kdy rostly tarifní platy jen začínajícím pedagogům. Navíc rostly platy i nepedagogickým pracovníkům ve školách.

Dílčí výhrady se objevují k novele školského zákona, ale kontroverzi vyvolávají především jednotné přijímací zkoušky na SŠ nebo povinná maturita z matematiky. Jeden z poradců premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) Stanislav Štech tato opatření v rozhovoru s ČTK označil jako kroky, které jsou v rozporu se sociálnědemokratickou koncepcí školství postavenou na širokém přístupu ke vzdělání.

Zavedením povinných jednotných přijímaček na maturitní obory chce ministerstvo zaručit, aby se na ně nedostávaly děti bez základních studijních předpokladů, které pak selhávají u maturity. Podle kritiků je však v 9. třídě problematické určit, kdo zvládne maturitu.

Psali jsme: Ministr Němeček rok ve funkci: Hodně slibuje, hmatatelných výsledků je poskrovnu Zvládá Marksová funkci ministryně? ODS nešetří kritikou  

Povinná maturita z matematiky je mimo jiné reakcí na poptávku zaměstnavatelských svazů. Proslýchá se, že se o posunutí termínu jejího zavedení z roku 2020 na rok 2019 významně přičinil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Ministr Chládek v rozhovoru s ČTK negativní reakce označil jako přirozený důsledek své aktivity. "Vždycky, když děláte změny, bude odpor. Daleko jednodušší je nic nepředložit, a tím se nedostat do žádného střetu," poznamenal. Jedním z problémů českého školství podle něj je, že z něj proudí finanční prostředky do soukromých organizací zaměřených na vzdělávání, které však samy neučí.

Plány a priority v oblasti sportu pro rok 2015

V první řadě jde o vytvoření fondu na rekonstrukci školních hřišť ve výši zhruba 100 milionů korun. 300 milionů korun na činnost malých sportovních klubů, která by měla putovat oddílům pracujícím výhradně s mládeží, informuje MŠMT v tiskové zprávě.

„Další prioritou je odstartování projektu hodina pohybu navíc, tedy jinými slovy třetí hodina tělesné výchovy do škol, která by měla dobrovolný charakter," řekl Chládek. Problematický je podle něj hlavně první stupeň základních škol, kde je už dnes relativně vysoké procento obézních dětí. „Dokonce jsme zjistili, že tělocvik patří mezi trojici nejméně oblíbených předmětů na školách, což je varující údaj," dodal ministr.

Členové Národní rady pro sport oceňují transparentní rozdělování prostředků v oblasti sportu a dobrý přístup ministerstva. To potvrdili také předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, předseda České unie sportu Miroslav Jansta a rovněž olympionik a hokejista Jiří Šlégr. Ti rovněž veřejně přislíbili jednoznačnou podporu sportu dětí a mládeže.