Rektoři vysokých škol odmítají věcný záměr vysokoškolského zákona

"Spojení titulů docenta a profesora s funkčními místy považujeme za nesystémovou, nezdůvodněnou a v našich kulturně-historických podmínkách jen obtížně pochopitelnou změnu," uvedla Stanislava Hronová, prorektorka pro vědu a výzkum Vysoké školy ekonomické v Praze.

Důvod takové změny není podle ní a rektorů podložený žádnými relevantními argumenty. Takovým pojetím habilitace se Česká republika pouze vrátí ke zvyklostem panujícím ve střední Evropě vyjma postkomunistických zemí.

Věcný záměr zákona také předpokládá, že oprávnění poskytovat vzdělávání až do třetího stupně, který odpovídá doktorským studijním programům, se bude udělovat pouze vysokým školám univerzitního typu. Jen ty školy budou moci ve svém názvu používat slovo univerzita. Předpokladem pro získání oprávnění pro doktorské studijní programy bude odpovídající úroveň výzkumné a tvůrčí činnosti.

"Jako rektor ČZU se snažím vědu podporovat na úkor jiných činností. Je to důležité. ČZU je v oblasti výzkumu, aplikovaných věd velmi dobrá, v některých oblastech výborná. Jsme srovnatelní s jinými světovými univerzitami. Co mě trápí, je to, že v rámci univerzity máme pracoviště, která jsou výborná, a pracoviště, která nejsou tak dobrá. To je problém, pokud by se rozdělily fakulty na výzkumné a na ty ostatní," uvedl rektor České zemědělské univerzity Jiří Balík. Obává se, že takovým opatřením by se mohla zpřetrhat volná soutěž mezi vysokými školami. Proti dělení fakult vystoupil také rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Josef Koubek zkritizoval, že už v minulosti stát rozdělil vysoké školy na bohaté a chudé. Regionální vysoké školy prý navzdory horším výsledkům získávají více peněz než pražské. "Vysokoškolský zákon přináší hodně věcí, podle mého gusta až moc," uvedl. Nový vysokoškolský zákon je však podle Koubka nutný, ten stávající je upravovaný tolikrát, že podle jeho slov připomíná slepenec.

Ministerstvo školství v zákoně také podporuje spojování vysokých škol. Je možné, že se ČVUT a VŠCHT spojí v jednu školu. "ČVUT potřebuje doplnit sortiment nabídky. I když na jaderné fakultě ČVUT mají chemiky, tak stejně tam spousta chemických oborů chybí. Takže zájem VŠCHT o ČVUT je velký. Struktura by mohla být volná, aby školy mohly fungovat tak, jak fungují. Ale navenek by to vypadalo, že máme velkou silnou technickou univerzitu v Praze," uvedl Koubek.

Hampl zkritizoval také způsob projednávání věcného záměru zákona o finanční pomoci studentů. "Způsob přípravy zákona je velmi problematický," řekl rektor. Stejný postoj zaujal také Balík, který Mediafaxu řekl, že vysoké školy dosud netuší, jak bude systém půjček na školné vypadat.

Věcný návrh reformy vysokého školství upravuje postavení akademických pracovníků, mění samosprávu, ale i zajišťování kvality vysokých škol či volbu rektora pomocí mezinárodního výběrového řízení.

Předloha zavádí také novinku, titul akademických pracovníků by se vázal pouze k "mateřské" vysoké škole. V případě, že budou akademičtí pracovníci přecházet na jinou vysokou školu, budou své postavení docenta nebo profesora obhajovat.

Změny čeká také oprávnění poskytovat vzdělávání až do třetího stupně, který odpovídá doktorským studijním programům. Oprávnění by se nově mělo udělovat pouze vysokým školám univerzitního typu.

Proměna čeká i akademické senáty. Počet studentských zástupců se v nich podle návrhu sníží na třetinu, schvalovat je bude vytvořená rada. Dobeš počítá také se zavedením školného, a to kvůli rozpočtovým potížím České republiky.