Snížit neúspěšnost doktorandů na vysokých školách a zvýšit jejich stipendia by měla reforma, kterou chystá ministerstvo školství. Na konferenci Dny vzdělávací činnosti vysokých škol dnes její koncept představil náměstek ministerstva Pavel Doleček.
Úřad podle něj uvažuje o tom, že by mohl nastavit minimum doktorandského stipendia na jedenapůlnásobek minimální mzdy. Školy by měly dostávat větší příspěvky za to, že budou lépe vybírat uchazeče a víc je podporovat k dokončení studia. Reforma by rovněž měla určit, že součástí studia není výuka na vysoké škole, ale příprava disertační práce.
Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je současný systém doktorského studia neefektivní a financování doktorandů je překonané a nemotivující. Doktorandi podle něj často vedle studia i pracují, aby se uživili, a zároveň se ani na vysoké škole nevěnují vědecké práci a přípravě disertace tolik, kolik by měli. V řádném termínu absolvuje studium podle Dolečka asi osm procent studentů, kolem 60 procent ho nedokončí. Ministerstvo proto už několik měsíců se zástupci vysokých škol debatuje o záměru systém upravit. Změna by měla vést ke zkvalitnění vzdělávání na vysokých školách, řekl náměstek.
Současný koncept reformy podle něj počítá s tím, že by ministerstvo zákonem nově garantovalo minimální výši stipendia tak, aby studenti měli jistotu, že se jim pokryjí základní životní náklady. Výši stipendia by nadále mohla určit každá vysoká škola svým vnitřním předpisem, minimum by ale měla být minimální mzda. Ta nyní činí 15.200 korun. Doleček podotkl, že se uvažuje i o jedenapůlnásobku této částky. To by bylo téměř 23.000 korun. Pak už by se podle něj ale musel rozpočet na stipendia navýšit z dalších zdrojů.
Státní příspěvek na stipendium doktorandů stanovilo ministerstvo v roce 2018 na 11.250 korun měsíčně. V rozpočtu je nyní podle náměstka asi 1,7 miliardy korun. Pokud by stipendium bylo ve výši minimální mzdy, nemusel by se navyšovat, řekl. Stačilo by, aby školy přijímaly asi o třetinu studentů méně, čímž by se měla snížit i neúspěšnost, vysvětlil. Školy s větším počtem úspěšných absolventů by podle něj dostávaly víc peněz.
Reforma počítá také s novou definicí prezenčního doktorandského studia. Jeho objem by se měl stanovit jako 0,7 úvazku, což by mělo odpovídat 1200 hodinám za rok. Studium by mělo zahrnovat plnění studijních povinností a přípravu disertační práce, nikoli výukovou činnost na vysoké škole.
Klíčové je podle Plagy to, že cílem je pořád stejný počet absolventů doktorského studia. „Vůbec nejde o nějaké šetření prostředků či o to, že má být méně doktorandů. To hlavní je, aby to bylo pro ně zajímavé a přínosné pro společnost i školu jako takovou," řekl.
Návrh novely zákona by podle Dolečka měl být hotov v listopadu. Doufá, že se jím po nadcházejících volbách bude zabývat nová vláda.
Loni studovalo na veřejných vysokých školách zhruba 21.700 doktorandů, z toho 14.660 prezenčně. Představovali osm procent studentů veřejných vysokých škol.
Související
Na střední školy se hlásí přes 130 tisíc dětí. Většina podala přihlášku elektronicky
Jarní prázdniny 2024 přehledně: Ministerstvo učinilo v termínech jednu změnu
ministerstvo školství , Vysoké školy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
před 2 hodinami
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno před 2 hodinami
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
před 3 hodinami
Americký voják v rukou Moskvy. Rusové ho viní z krádeže, Bílý dům o případu ví
před 4 hodinami
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
před 4 hodinami
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům
před 5 hodinami
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
před 5 hodinami
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
před 6 hodinami
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
před 7 hodinami
Čech jde v Německu do vězení za krádež šperku, který náležel papeži
před 8 hodinami
TOP 09 našla nového kandidáta na ministra pro vědu
před 8 hodinami
Tornádo na jihu Čech? Bylo to něco jiného, vysvětlili meteorologové
před 9 hodinami
Putin bude v Kremlu minimálně dalších šest let. Je to oficiální
před 9 hodinami
ČD ve čtvrtek odklidí vykolejený vlak, který ujel strojvedoucímu. Na trati bude výluka
před 10 hodinami
Bez Vrány, Noska či Chlapíka. Trenéři naopak ze zámoří povolali na domácí MS Kämpfa
před 10 hodinami
Kyjev by měl přehodnotit plány útoku na Krymský most, ukazují satelitní snímky
před 10 hodinami
Princezna Kate pustila manžela na narozeniny dcery mezi lidi. Úsměv mu zhořkl
před 11 hodinami
Trans lidé už nebudou muset na operaci kvůli změně pohlaví, rozhodl Ústavní soud
před 11 hodinami
Odboráři opustili jednání tripartity, potvrdil Středula. Podle vlády k tomu nebyl důvod
před 12 hodinami
Starliner nevzlétl. NASA a Boeing odložily plánovaný let s posádkou k ISS
Boeing na poslední chvíli odložil první let vesmírné lodi Starliner s astronauty k Mezinárodní vesmírné stanici ISS, informovaly tiskové agentury. Odpočítávání se zastavilo dvě hodiny před plánovaným startem. Na palubě měli být dva Američané.
Zdroj: Lucie Podzimková