Třetina Čechů by uprchlíkům vůbec nepomáhala, ukázal výzkum

Praha – Tři z pěti Čechů nejsou spokojeni s tím, jak česká vláda řeší problémy s migranty. Většina obyvatel ČR by je podle průzkumu agentury Focus vraceli zpět do vlasti.

Téměř tři pětiny Čechů a Češek nejsou spokojeny s tím, jak vláda řeší současnou migrační vlnu. Celkem 87 procent dospělých považuje příliv uprchlíků pro ČR za velký problém a 93 procent by běžence vracelo zpět do jejich vlasti. Tam by jim poskytly pomoc asi tři pětiny dotázaných. Ukázal to průzkum agentury Focus, která se ve druhé polovině srpna ptala 1040 lidí nad 18 let.

Podle výzkumníků lze mezi Čechy vysledovat jistou ochotu uprchlíkům pomáhat, přesto převažuje strach z jiného a neznámého. Právě to se pak odráží ve vysokém počtu těch, kteří by byli pro obnovení ostrahy hranic, i kdyby to mělo znamenat omezení volného pohybu i pro občany Evropské unie. Pro by byly čtyři pětiny tázaných.

S tím, jak vláda řeší současnou uprchlickou krizi, není spokojeno 57 procent dotázaných. Velkou nespokojenost pak cítí čtvrtina lidí. S postupem kabinetu je naopak spokojeno 11 procent obyvatel ČR. Za velký problém považuje uprchlickou vlnu 87 procent dotázaných. Jako velmi velký problém ji vidí 51 procent Čechů a Češek. Desetina ji vnímá jako malý problém.

Nejvíce nespokojeni jsou lidé nad 55 let, s maturitou, důchodci a majitelé menších firem, ale také obyvatelé menších a středních měst a vysocí i střední manažeři.

Podle 93 procent by pak ČR i celá unie měla uprchlíky vracet do zemí, odkud pochází. Tři pětiny by jim pomáhaly právě tam, třetina by ale nepomáhala vůbec. Šest procent dotázaných míní, že by stát i osmadvacítka měly vzít všechny uprchlíky, kteří o pomoc požádají.

Asi 20 procent čechů se domnívá, že by země měla pomáhat jen křesťanským uprchlíkům, 37 procent je pro pomoc bez ohledu na vyznání. „Otázka náboženského vyznání uprchlíků nehraje ve vztahu k pomoci ze strany států u respondentů tak velkou roli. Obecně se ale ukazuje, že v populaci existuje značná skupina - zhruba čtyři desetiny dotázaných, která je přesvědčena, že Česká republika by uprchlíkům neměla pomáhat vůbec," uvedli autoři výzkumu.

Téma uprchlíků podle výzkumu přitahuje velkou pozornost, nezaregistrovalo ho jen 6 procent tázaných, intenzivně pak debaty sleduje polovina Čechů.

Související

Více souvisejících

uprchlíci

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zítko už není ve vazbě. Soud s ním ale pokračuje

Dezinformátor Pavel Zítko, který čelí obžalobě ze šíření poplašné zprávy, byl v pátek propuštěn z vazební věznice v Litoměřicích, kde byl od srpna, kdy jej českým kolegům předala slovenská policie. Informovala o tom ČTK. U chomutovského okresního soudu zároveň pokračovalo hlavní líčení v jeho případu. 

před 2 hodinami

Čínská armáda, ilustrační fotografie.

Číná překonává Rusko ve všem. Až na jednu oblast, upozorňuje expert pro EZ

Programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS) a odborný asistent na Univerzitě Palackého v Olomouci Richard Turcsányi pro EuroZprávy.cz vysvětlil rozdíly mezi čínským a ruským vlivem. Oba jsou od sebe odlišné, Čína Rusko mocensky předehnala prakticky ve všem – kromě jaderných zbraní. Zatímco „hrozba“ ze strany Moskvy je hlavně vojenská, u Pekingu je to podle něj mnohem méně jasné. 

před 3 hodinami

Mount Everest

Největší záhada Everestu ožívá. Povedl se velký objev

Sto let letos uběhlo od největší záhady kolem nejvyšší hory světa Mount Everest. Dodnes totiž není jasné, zdali ji už v roce 1924 nezdolali dva britští horolezci. Nyní se týmu dokumentaristů povedl velký objev, když byly nalezeny lidské ostatky, které zřejmě paní druhému ze ztracených horolezců. 

před 4 hodinami

Kometa, ilustrační foto

Jak vidět kometu na obloze? Astronomové radí, co (ne)dělat

Milovníkům astronomie začalo asi nejvíce vzrušující období během letošního října. Na obloze se totiž objeví kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která bude podle Astronomického ústavu AV ČR nejzajímavějším objektem na říjnové obloze. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Donald Trump

Letadla i vojáci. Trumpa bude před volbami hlídat armáda

Volební tým bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, kandidáta Republikánské strany v nadcházejících prezidentských volbách, požádal o poskytnutí vojenských letadel a vozidel pro zvýšení bezpečnosti během posledních týdnů kampaně. 

včera

včera

Zbraně Hizballáhu

Hizballáh má nové velení. Chystá se na specifický druh války

Hnutí Hizballáh, podporované Íránem, se podle informací dvou anonymních zdrojů připravuje na dlouhou opotřebovací válku na jihu Libanonu a má nové velení. Navzdory izraelským útokům si stále uchovává značné zásoby zbraní, včetně přesných raket, které dosud nepoužilo, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Z podnikatelů populisty: Babiš a Trump jsou v podstatě totéž

Může být velký podnikatel dobrý politik? Záleží na mnoha faktorech, osobnosti jako Donald Trump nebo Andrej Babiš ale ukázaly, že jim jde hlavní o vlastní image (a profit). Hranice mezi politikem-podnikatelem takového formátu a populistou je velice tenká a oba muži ji zdárně překročili.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko zahájilo ofenzívu v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky jsou v nebezpečí

Ruská vojska tento týden zaznamenala postup v Kurské oblasti na západě země, kde obsadila dvě obce, které předtím kontrolovaly ukrajinské síly. O událostech informovalo ruské ministerstvo obrany. Podle serveru Meduza, který působí z lotyšského exilu, zahájila ruská vojska novou ofenzívu na několika frontových úsecích v této oblasti.

včera

včera

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin nastínil svou vizi ideálního světa

Ruský prezident Vladimir Putin se v pátek setkal s íránským prezidentem Masoudem Pezeškijánem v hlavním městě Turkmenistánu, Ašchabadu, během regionálního summitu. Šlo o jejich první setkání, při kterém diskutovali o bilaterálních vztazích a situaci na Blízkém východě.

včera

včera

Rusko decimuje ukrajinské přístavy. Útočí na jeden za druhým

Rusko za poslední tři měsíce provedlo téměř 60 útoků na ukrajinskou přístavní infrastrukturu, přičemž při nich zahynulo 79 civilistů. O těchto útocích informoval místopředseda ukrajinské vlády Olexij Kuleba s tím, že jejich intenzita stále narůstá. Cílem ruských útoků je podle Kuleby zejména oslabení exportního potenciálu Ukrajiny a záměrné vyvolání potravinové krize v částech světa, které jsou závislé na ukrajinských dodávkách obilí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy