Už čtvrt roku žije Česko s rouškami na obličeji. Ačkoliv teploty začnou v příštích dnech připomínat blížící se léto, lidé ochranu obličeje zatím nesundají. K dalšímu rozvolňování opatření by ale mohlo dojít už koncem června.
Roušky jsou jedním z nejkontroverznějších témat na pozadí pandemie koronaviru. Zpočátku se vědci nedokázali shodnout na tom, jestli pomáhají nebo ne, a i Světová zdravotnická organizace (WHO) k nim přehodnocovala stanovisko.
Problém spočíval v tom, že lidé s nimi neumí zacházet, a i v riziku, že nošení roušek může vyvolat falešný pocit bezpečí a že roušky samy o sobě bez doprovodných hygienických a karanténních opatření nejsou jedinou ochranou.
Nakonec WHO doporučila veřejnosti nosit látkové roušky v místech, kde je obtížné dodržovat odstup od ostatních lidí, jako jsou prostředky hromadné dopravy či obchody, a rovněž veřejnost nabádala, aby respirátory a profesionální roušky ponechala dostupné především pro zdravotníky.
Stejný názor zaujali i vědci na základě několika nových studií. Například jedna z posledních, studie britských univerzit v Cambridgi a Greenwichi v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society A, uvedla, že plošné nošení roušek spolu s omezením pohybu mohou snížit šíření koronaviru na kontrolovatelnou úroveň a také předejít dalším vlnám pandemie.
Ve všech modelech, které studie ke covidu-19 posuzovala, sníží rutinní používání roušek nejméně polovinou populace reprodukční číslo pod hodnotu jedné. Roušky tak mohou přispět ke kontrole budoucích koronavirových vln a umožnit přijmout mírnější karanténní opatření.
Na základě akademického výzkumu se také vydalo doporučení, jak by měly látkové roušky vypadat. Podle tohoto výzkumu WHO doporučila, aby se látkové masky skládaly nejméně ze tří vrstev různého materiálu - vnější vrstva odpuzující vodu, vnitřní by měla vodu naopak pohlcovat a střední vrstva sloužit jako filtr.
Roušky v Česku zůstávají. Zatím
Povinnost nosit roušky zavedla na počátku pandemie řada zemí. Česko bylo jedním ze států, které až na výjimky nařídilo obyvatelstvu povinné zakrytí úst a nosu na veřejnosti.
Ačkoliv pandemie ve světě neustává, v Česku se situaci podařilo dostat pod kontrolu, a vláda postupným uvolňováním restrikcí zbavila veřejnost povinnosti nosit roušku venku, za určitých podmínek v kanceláři apod.
Nyní v Česku platí nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy či v obchodech a dalších uzavřených prostorách nebo tam, kde lidé stojí pohromadě. A zatím není jisté, kdy dojde ke změně.
Ministerstvo zdravotnictví sice chystá od pondělí další uvolnění některých omezení, která měla bránit šíření koronavirové nákazy, povinnosti nosit roušky se ale nedotkne. O tom budou epidemiologové ještě příští týden jednat.
Úplné zrušení jejich nošení ale zatím není na pořadu dne. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch novinářům oznámil, že se pravidla zmírní a existují místa, kde by je lidé mohli sundávat. Zůstane ale zřejmě povinné jejich nošení například v hromadné dopravě nebo tam, kde je vyšší riziko nákazy.
Podle Rastislava Maďara, koordinátora epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví, se ale s rouškami definitivně jen tak nerozloučíme. Už dříve řekl, že kdyby se v jednom regionu situace výrazně zhoršila, bylo by možné nošení roušek lokálně zpřísnit.
Považuje navíc za velmi pravděpodobné, že na podzim a v zimním období se budou roušky opět používat, neboť se se předpokládá jak chřipková epidemie a nárůst dalších respiračních chorob, tak hrozí i další vlna koronaviru.
19. srpna 2026 20:45
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
Související
Správa rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek. Jsou prošlé
Japonsko po třech letech zrušilo nařízení o nošení roušek
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 1 hodinou
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
včera
Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží
včera
Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí
včera
Merz obviní Rusko z pokusu o dronový útok v Lipsku. Německo oznámí rozsáhlé sankce
včera
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
včera
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
včera
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
včera
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
28. srpna 2026 22:06
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
28. srpna 2026 20:21
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
28. srpna 2026 18:52
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
28. srpna 2026 17:37
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
28. srpna 2026 16:20
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
Zřícení ledovce v Tibetu vyvolalo ničení v údolí v Nepálu, kde masa vody a suti připravila o život stovky lidí a další stovky se stále pohřešují. Odborník na aplikovanou geomorfologii Stuart Dunning pro The Conversation vysvětluje, že přesná posloupnost událostí je předmětem zkoumání. Mezi možné příčiny patří masivní sesuv horninového podloží, který strhl ledovec, nebo naopak prvotní selhání ledovce s následným sesuvem skály.
Zdroj: Libor Novák