Ministr Blatný bilancuje měsíc ve funkci: Do boje s covidem jsem pomohl vnést řád

Jak si Česko na covid-19 zvyká, sílí strach z toho, co způsobuje ve společnosti. Postupně se ale snad začíná dařit měnit strach v respekt, řekl v rozhovoru s ČTK ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který v neděli bude měsíc ve funkci. Za nejdůležitější, čeho se mu za měsíc podařilo dosáhnout, považuje zavedení protiepidemického systém PES. Podle něho dal boji s epidemií systém a řád.

V den svého nástupu 29. října si Blatný, který byl do té doby náměstkem ředitele Fakultní nemocnice Brno, stanovil za hlavní cíl změnit strach z koronaviru v respekt. "Já věřím, že se to snad začíná dařit, protože to je věc, kterou určitě nezměníme za měsíc," uvedl ministr. Posoudit to ale podle něj musí spíš občané.

"Ty strachy byly dva a navzájem se přelívají. Tak jak si na nemoc zvykáme, na druhou stranu možná sílí strach z toho, co způsobuje ve společnosti. Ale asi by nebylo dobré tyto dvě oblasti od sebe oddělovat," řekl. Oba druhy strachu podle něj většinou prožívají různé skupiny lidí. Ohrožení zdravotně se bojí o zdraví, ekonomicky ohrožení o živobytí. "Ty skupiny nejsou stejně velké, ale to riziko je srovnatelné," dodal.

Také odborníci upozorňují na to, že strach ze ztráty části příjmu nebo potíží v zaměstnání může vést lidi k tomu, že nechodí na testy nebo nehlásí všechny své rizikové kontakty, například ty z práce. Lidé se obávají toho, že v karanténě či izolaci budou dostávat jen nemocenskou na úrovni 60 procent mzdy. Ve čtvrtek to připustil i premiér Andrej Babiš (ANO), podle něho někdy k nehlášení kontaktů nabádají i zaměstnavatelé.

Vláda podle Blatného pod jeho vedením vytvořený protiepidemický systém přijala za svůj, přestože premiér ve středu uvedl, že ho jen vzala na vědomí a nehlasovala o něm. Závazná jsou tak jen schválená mimořádná opatření a nařízení vlády, jejichž změnu na základě systému ministr vládě navrhuje.

"Mít rozdílné názory je v pořádku, to vede k jejich tříbení. Necítil jsem a necítím žádný neopodstatněný tlak, ani zevnitř vlády, ani odjinud. Všichni se snaží zastávat toho svého a je to tak v pořádku. A všichni to nakonec respektují a dohodneme se, i když to nakonec v mediálním prostoru někdy vypadá jinak," řekl ministr.

Na protiepidemickém systému se podíleli odborníci na matematiku, sociologii nebo modelování, kteří nejsou součástí ministerstva, pracovali na něm i zástupci Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který pod resort spadá. Vytvořili nástroj, který má zmírňování, nebo zpřísňování protiepidemických opatření navrhovat podle dat o vývoji epidemie. Rozhodování podle dat a odborných podkladů byl další z Blatného cílů při nástupu do funkce.

Podle ministra je hodně toho, co si myslel, že za první měsíc stihne, ale zatím se to nepovedlo. Jako příklad uvedl informační kampaň ke covidu-19, na kterou vláda resortu schválila 50 milionů korun. Má se týkat například očkování. "Jsou to věci, které jsou dané zákonem a nějakým procesem, který nemůžeme legálně urychlit. Tak to je třeba to, co mě osobně mrzí," uvedl.

"Také jsem si myslel, že se budu moci více věnovat ostatním věcem, necovidovým. Snažím se o to," řekl Blatný. Pracuje například na formálním ustanovení sítě páteřních nemocnic a její další kultivaci nebo jejich financování. "Protože považuji za podstatné, abychom smazali nejen vnější dluh našich nemocnic, který vlastně zčásti vymizel oddlužením, ale i ten vnitřní, to dlouhodobé podfinancování," dodal. Dalšími tématy jsou například věda a její rozvoj, národní onkologický program, reforma primární péče nebo program obnovy majetku, tedy investic do státních nemocnic.

"Často hovoříme o tom, jakým způsobem využít evropské dotace z projektu REACT, protože to je také potřeba dokončit, a koronavirus nám ubírá čas, který bychom tomu měli jinak věnovat," uvedl. "Je toho hodně, určitě bych si přál, aby to šlo všechno ještě rychleji, a věřím, že to tak brzo bude," doplnil.

Za letošní podzim, kdy se Česko potýká s druhou vlnou epidemie covidu-19, se dvakrát měnil ministr zdravotnictví. V září odstoupil Adam Vojtěch, který post zastával i v předchozí Babišově vládě, svým krokem chtěl vytvořit prostor právě pro řešení epidemie. Nahradil ho Roman Prymula, odborník na epidemiologii a vakcíny, který jako náměstek musel z úřadu pod Vojtěchovým vedením odejít. Ve vládě ale zůstal méně než 40 dní, odešel po zveřejnění fotografií, jak vychází z restaurace, která měla být kvůli vládním protiepidemickým opatřením zavřená.

Kontroverze se v prvních dnech ve funkci nevyhnula ani Blatnému. V minulosti podepsal petici Milionu chvilek pro demokracii žádající Babišovo odstoupení, což nejdříve popřel. Poté řekl, že do jeho vlády nyní vstoupil, protože pro něj bylo důležitější pomoci v boji proti koronaviru.

Související

Jan Blatný

Češi ohodnotili politiky: Babiš a Zeman propadli, boj proti koronaviru zvládl Blatný

Z politiků si v boji proti koronaviru podle průzkumu agentury Kantar CZ vedl nejlépe bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pozitivně jeho konání a kroky hodnotila v březnu, kdy byl ještě ministrem, více než polovina respondentů, přesně 53 procent. Blatný jako jediný získal více pozitivních hodnocení než negativních. Naopak nejvíce negativních hodnocení dostali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).

Více souvisejících

Jan Blatný ministerstvo zdravotnictví Vláda ČR Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy