Průměrný podíl pozitivně testovaných pracovníků na koronavirus v tuzemských automobilových firmách od začátku povinného testování klesl z jednoho procenta na půl procenta. Každým testovacím cyklem záchyt nakažených antigenními testy klesá zhruba o 0,2 procentního bodu.
Firmy ale kritizují, že na následné potvrzení PCR testem čekají v průměru 2,5 dne, ale výjimkou není ani pět dní. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu. Údaje poskytlo 55 členských firem zaměstnávajících 80.000 lidí.
PCR testy zpravidla infekci potvrdí u 80 až 90 procent záchytů. Potvrzení pomocí PCR však podle respondentů nadále zůstává nejužším místem systému. Pro firmy je potíží také často nejednotný postup praktických lékařů při nařizování karantény či izolace.
"I po třech týdnech je patrné, že průmyslové podniky a zejména firmy automotive nejsou problémem, ale naopak součástí řešení. Na základě minima pozitivních záchytů, které jsou navíc jen dílčí a nikoliv klastrové, se ukazuje, že k nákaze nedochází uvnitř firem," uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
Zejména velké firmy nadále využívají především externí poskytovatele zdravotních služeb. Testy jsou tudíž podle Petzla provedeny odborně a výsledky jsou jednoznačné a opakovatelné. Naopak u firem do 250 testování je rovnoměrně využívána kombinace externích poskytovatelů zdravotních služeb a samotestování na pracovišti. Pouze dvě menší firmy, které navíc mají své zaměstnance dislokovány po celém Česku, využívají veřejná testovací centra
V případě samotestování téměř dvě třetiny firem využívají testy s cenovkou výrazně vyšší než 100 Kč, dodatečné náklady se pohybují v řádu jednotek milionů korun. Pokud stát plánuje udržet tento systém delší dobu, je pro zachování kvality testování podle automobilek třeba diskutovat o zvýšení příspěvku blíže k reálným cenám. Při rostoucím počtu nabízených produktů na trhu pak firmy volají po seznamu doporučených testů s ověřenou citlivostí. Především velké podniky pak deklarují svoji připravenost pomoci České republice s rychlým a efektivním očkovním, nejen pokud jde o zaměstnance, ale i jejich rodinné příslušníky a další osoby.
Související
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Přes pět tisíc nemocných za pár dní. Covid i tak není tím postrachem, co býval
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 1 hodinou
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.
Zdroj: Libor Novák