V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou

Tento případ zveřejnili odborníci ve středu, uvedl server Teraz. Přestože tento druh tasemnice může dorůst až několika metrů, onemocnění není podle vědců závažné a léčba je poměrně jednoduchá.

Případ se týká sedmatřicetiletého muže, který v říjnu 2023 snědl syrové jikry štiky. Dva měsíce po konzumaci začal trpět zažívacími obtížemi, které po dalších dvou měsících vyústily ve vyloučení části tasemnice. Následná lékařská vyšetření prokázala přítomnost vajíček spárovce širokého v trávicím systému pacienta, a byla proto zahájena léčba.

Podle parazitologa Tomáše Scholze z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR je tento případ významný tím, že pacient nikdy předtím nekonzumoval syrové nebo nedostatečně tepelně upravené rybí produkty, což z něj činí první zdokumentovaný autochtonní případ difylobotriózy v České republice.

Navzdory genetickým analýzám není jasné, jak se parazit do Lipna dostal. Nejpravděpodobnější teorií je, že tasemnici do vody zavlekl turista z oblasti, kde je spárovec široký běžně rozšířen, například z Ruska. Vědci vysvětlují, že k přenosu mohlo dojít prostřednictvím stolice obsahující vajíčka tasemnice, která se dostala do vodní nádrže nebo jejího okolí.

V rámci šetření odborníci v květnu a srpnu 2024 zkoumali více než stovku dravých ryb z Lipna, avšak přítomnost larev tasemnice nepotvrdili. Spárovec široký se dnes kromě některých oblastí v Rusku vyskytuje hlavně v alpských jezerech v severní Itálii, Švýcarsku a Francii.

Člověk se může nakazit pouze konzumací syrových nebo nedostatečně tepelně upravených ryb či rybích produktů. Nejčastěji se infekce objevuje u ryb, jako je štika severní nebo okoun zelenkavý. Infikována mohou být také zvířata, například psi, kočky nebo lišky. Podle vědců nejsou vajíčka tasemnice pro člověka infekční, riziko spočívá výhradně v konzumaci nakaženého masa.