Má Putina za přítele nebo protivníka? Trumpovy snahy ukončit válku selhaly na všech frontách

Přestože Trump dříve vysílal signály o podpoře Rusku, většina Američanů, včetně mnoha členů Republikánské strany, republikánských voličů a dokonce i příznivců MAGA, stále podporuje Ukrajinu. Trumpova změna kurzu spíše ukazuje na snahu reagovat na domácí politické tlaky, které čím dál více favorizují proukrajinskou pozici a protivníky Putina.

Dne 14. července Trump veřejně pohrozil obchodním partnerům Moskvy sekundárními sankcemi, pokud Kreml brzy neakceptuje příměří. Ačkoliv to představuje významnou změnu tónu, není jasné, zda jde o skutečnou politickou změnu, nebo o další politické gesto bez konkrétního následného kroku. Trumpovy výroky zatím zůstávají spíše prohlášeními o budoucích nejistých krocích.

Ukrajinci si povšimli změny v rétorice Washingtonu, ale zůstávají skeptičtí ohledně dlouhodobé udržitelnosti tohoto posunu. Po Trumpově ultimátu, že pokud Moskva neuzavře mírovou dohodu do 50 dnů, USA zavedou 100% cla na obchodní partnery Ruska, je atmosféra rozpačitá.

I když to zní jako konkrétnější plán než předchozí vyjádření, mnoho Ukrajinců se obává, že tento krok poskytne Putinovi další čas na posílení jeho vojenské pozice, než se budou moci zahájit případné jednání.

Jedním z nejdramatičtějších prvků Trumpova nového přístupu je jeho návrh uvalit 100% clo na obchodní partnery Ruska, pokud neuzavřou příměří. Otázkou podle expertů je, zda bude tento návrh účinný.

Dokáže takové clo přimět země jako Indie, Čína a Brazílie, aby přerušily obchodní vztahy s Ruskem? Pokud tyto země nebudou ochotné se podvolit, může to vést k odvetným sankcím proti americkým dovozům, což by pro USA mohlo mít politicky a ekonomicky negativní důsledky.

Trumpův plán má několik slabin. Účinnější strategií by bylo hrozit obchodním partnerům Ruska mnohem vyššími sazbami, například 500%, jak navrhl americký Senát. To by signifikantněji ukázalo těmto státům, že je nezbytné přerušit obchodní vztahy s Ruskem. Trumpův návrh se však zatím zdá být spíše rétorickým nástrojem než dobře promyšlenou strategií.

V krátkodobém horizontu mohou nové sankce mít opačný efekt. Tím, že Rusku poskytne jasný 50denní časový rámec, Moskva může využít tuto dobu k dalšímu eskalování útoků na Ukrajinu, aniž by čelila okamžitým ekonomickým důsledkům. Tento časový rámec může Putinovi umožnit posílit své vojenské pozice, než se začnou skutečně realizovat diplomatické tlaky.

Pokud Trumpovy tarify skutečně oslabí obchodní vztahy Ruska s ne-západními zeměmi, mohou mít dopad na Putinovu válečnou mašinerii. Rusko totiž v posledních letech dokázalo zmírnit dopady západních sankcí tím, že se obrátilo na alternativní trhy. Pokud by Čína, Indie a další země pod hrozbou amerických sankcí opravdu přerušily obchod s Ruskem, mohl by to být problém pro Kreml.

Úspěch tohoto plánu je však nejistý. Je nejasné, zda uvedené tarify skutečně povedou k zásadnímu snížení ruského obchodu s ne-západními zeměmi, a vysoké riziko odvetných opatření může ohrozit americkou ekonomiku.

Kromě hrozby tarifů Trump také oznámil "masivní" dodávky amerických zbraní na Ukrajinu, včetně známých mobilních protiletadlových raketových systémů Patriot. Tyto zbraně jsou pro Ukrajinu klíčové, ale existují obavy ohledně rozsahu a načasování těchto dodávek. Zatímco USA se zavázaly k dodávkám zbraní, jak mnoho a kdy přesně dorazí, je stále nejasné.

To, že evropské země jako Německo tyto systémy zakoupí a předají je Ukrajině, přidává situaci další složitost, protože to není pouze záležitost USA. Doufá se, že dodání systému Patriot posílí ukrajinskou obranu, ale celý proces je pomalý a komplikovaný.

Trumpovy kroky také zdůrazňují pokračující dominanci jeho politiky "America First", která dává přednost americkým zájmům před širšími mezinárodními otázkami. Jeho transakční přístup k zahraniční politice, kdy vše hodnotí podle nákladů a přínosů, oslabuje důvěryhodnost USA jako globálního partnera. Navíc tento přístup je v rozporu s principy světového jaderného nešíření a celkové stability mezinárodního řádu.

I když Trumpova nová rétorika vůči Ukrajině představuje vítaný obrat od jeho předchozí podpory Putina, stále není jasné, zda USA skutečně hodlají tento kurz držet a zda budou ochotny přejít od slov k činům. Doposud se administrativa Trumpa stále drží svou omezenou vize amerických národních zájmů a ochoty definovat je populistickými, někdy až demagogickými slogany.

Bez ohledu na to, zda Trumpova nová rétorika vůči Putinovi bude mít dlouhodobý účinek, zůstává otázkou, jak USA zareagují na stabilitu a legitimitu světového řádu, o který by se měli obávat nejen Američané, ale většina ostatních národů.