ROZHOVOR | Můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní, říká Zolotukhin. Ukrajinci i během války nastavují prezidentovi červené čáry

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz okomentoval kontroverzní krok prezidenta Volodymyra Zelenského a parlamentu, kteří se rozhodli podřídit nezávislé protikorupční agentury generální prokuratuře. „Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité,“ říká. Upozorňuje přitom na sílu občanské společnosti, která podle něj dává najevo své hranice. „Ukrajinci mají svobodu a demokracii v krvi. Nemohou jednat jinak.“

Je větší státní kontrola nad protikorupčními organizacemi výsledkem toho, že NABU a SAPO čelily několika skandálům a pan Zelenskyj a politické vedení je chtějí mít pod větší kontrolou, nebo se jedná o pokus prezidenta upevnit svou moc?

Rád bych odpověděl na základě hlubšího pochopení toho, jak definujeme „kontrolu“ a „nezávislost“ institucí. Podle ukrajinské ústavy máme model vzájemné kontroly a rovnováhy, systém, v němž každá složka vlády může omezovat pravomoci ostatních složek a zabránit tak tomu, aby některá z nich – legislativní, soudní nebo výkonná – získala příliš velkou moc. Podle mého názoru je parlament zcela nezávislý, protože je volen lidmi ve svobodných a otevřených volbách.

Struktury činné v trestním řízení, které uplatňují státní donucovací prostředky, jsou pro demokracii nebezpečným nástrojem, a proto by měly být odpovědné občanům prostřednictvím různých nástrojů, jako jsou parlamentní komise, nezávislý externí audit a tak dále.

V roce 2014, kdy Revoluce důstojnosti potvrdila neochvějnou cestu k Evropské unii, měla Ukrajina model orgánů činných v trestním řízení, jako je Generální prokuratura nebo Bezpečnostní služba Ukrajiny, který kvůli kultuře orgánů činných v trestním řízení reprezentované jejich zaměstnanci nutně potřeboval reformu a přestavbu. Tato kultura byla hluboce zakořeněna v korupčních procesech. Změnit ji bylo možné pouze nahrazením zaměstnanců novými lidmi, kteří měli integritu a hodnoty. Kromě toho byla nutná občanská a parlamentní kontrola.

Američtí a evropští odborníci a politici se však rozhodli spolupracovat s místními iniciativami ukrajinské občanské společnosti na podpoře zřízení zcela nových orgánů. Ve skutečnosti se jednalo o vybudování paralelní vertikální struktury orgánů činných v trestním řízení, která přidala další orgány činné v trestním řízení, jako je NABU, SAPO, Nejvyšší protikorupční soud, Úřad pro ekonomickou bezpečnost a tak dále.

Nejsem zastáncem rozhodnutí budovat něco nového, pokud nejste schopni zajistit řádné fungování toho starého.

Bohužel ani budování nové infrastruktury pro vymáhání práva nebylo dokončeno změnami ústavy. Nezávislý audit nově vytvořených orgánů vymáhání práva byl rovněž velmi problematický a nejasný. A nakonec nová politická elita a nové orgány získaly nástroje k jmenování vedení těchto orgánů vymáhání práva. Navzdory formální legislativní nezávislosti NABU a SAPO ukrajinští investigativní novináři odhalili obrovské úniky informací z těchto orgánů vymáhání práva směrem k potenciálním podezřelým.

Je však samozřejmé, že každá politická síla chce získat co největší kontrolu a upevnit svou moc. To je přirozené a cynické chápání politiky. Včetně ochoty být lépe připraveni na příští volby. Musíme však mít na paměti, že nová legislativa týkající se NABU a SAPO byla schválena 263 členy ukrajinského parlamentu. A všichni tito lidé byli zvoleni Ukrajinci ve svobodných a otevřených volbách v roce 2019.

V roce 2019 získala politická strana Volodymyra Zelenského „Sluga narodu“ (česky Sluha národa, pozn. red.) 254 křesel v ukrajinském parlamentu a vytvořila takzvanou „mono-většinu“. Domnívám se, že šlo o konsolidaci moci zákonodárné, výkonné a někdy i donucovací a soudní. A tato konsolidace proběhla demokratickým způsobem.

Když tedy hovoříme o pochopení politického rozhodnutí o větší státní kontrole nad protikorupčními organizacemi, nesmíme zapomínat na genezi politického procesu na Ukrajině. A nejvíce lituji toho, že tento proces nebyl zaměřen na budování integrity veřejné služby a zapojení nových lidí s evropskými hodnotami do různých pozic ve vládě. Byl zaměřen na budování nástrojů státního donucení prostřednictvím vymáhání práva. Jako bývalý představitel orgánů činných v trestním řízení jsem nikdy nevěřil, že korupci lze porazit prostřednictvím vymáhání práva. Bohužel, naši evropští partneři nesou velkou část odpovědnosti za to, že jsme se ocitli tam, kde jsme.

Myslíte si, že tento krok může mít negativní dopad na kvalitu právního státu a v konečném důsledku na ukrajinskou demokracii jako takovou?

Nemyslím si, že můžeme předvídat změny v systému vymáhání práva a kvalitě právního státu. Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité. Rozhodnutí bude mít samozřejmě vážné důsledky na všech úrovních. Pokud však mluvíme o demokracii jako takové, tento politický krok již ukazuje tektonické změny uvnitř ukrajinské společnosti. Tyto změny nejsou dobré pro politickou stabilitu ani obranu v době války.

Na druhou stranu je to další zkouška demokracie, kterou ukrajinská společnost právě velmi úspěšně absolvuje. Tato situace opět ukazuje, že demokracie na Ukrajině nezávisí na politickém rozhodnutí prezidenta nebo parlamentu. Demokracie a svoboda jsou Ukrajincům vlastní. Bohužel, praktikování pouliční demokracie během totální války může být smrtelné.

Šéf ukrajinské zahraniční rozvědky již veřejně prohlásil, že ruské speciální služby využívají sociální sítě k další destabilizaci a zachycení momentu. To znamená, že Ukrajina zůstává svobodným a demokratickým státem za každou cenu. Evropské země však musí být připraveny projít touto zkouškou také, až Ukrajina padne pod ruskými útoky.

Stručně řečeno, můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní. Otázkou je, zda evropské země prokáží stejnou oddanost demokracii.

Jak podle vás může tento vývoj ovlivnit snahy Ukrajiny o vstup do EU? Koneckonců, boj proti korupci je jednou z nejdůležitějších otázek, o které se v tomto procesu neustále diskutuje.

Podle mého názoru se tak již stalo. Bohužel jsem velmi daleko od přesvědčení, že boj zemí EU proti korupci je nezpochybnitelný a ideální. Za posledních 10 let jsem viděl desítky případů, kdy ruský kapitál a vliv ovládají evropskou politickou agendu. Politická korupce v Evropě je obrovská. Evropa prostě nemá tak silnou občanskou společnost, která by o těchto otázkách mluvila a zvyšovala povědomí o nich.

Nicméně politické osobnosti jako Viktor Orbán nebo Robert Fico získaly obrovské argumenty proti evropské integraci Ukrajiny. Určitě je použijí a řeknou Bruselu: „Vidíte... Ukrajinci jsou stejně nekontrolovatelní jako my. Už nevíte, co s námi dělat. Představte si, že by se takhle chovala další velká země v EU!“ A tyto argumenty budou fungovat.

Lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti nové legislativě. Myslíte si, že existuje riziko, že se opakuje něco podobného jako v letech 2013–2014, nebo se spíše jedná o krátkodobé protestní hnutí, které vyjádří nespokojenost a uklidní se, jakmile bude poskytnuto vysvětlení tohoto rozhodnutí?

To nyní zcela záleží na prezidentovi osobně a na členech parlamentu, kteří jsou dostatečně silní a odvážní, aby prosadili zrušení sporné legislativy. Z politického hlediska je protest založen hlavně na ukrajinské mládeži. Ta má spoustu energie, kterou může vynaložit na protesty. Protest však nemá žádné politické vedení. Překvapivě neexistují žádné veřejné osobnosti, které by mohly energii protestů využít k reálným politickým požadavkům vůči Zelenskému. Nezahrnuji do toho požadavek na zrušení nového zákona o NABU a SAP.

Obvykle energie protestů opadá, pokud nedojde k dalším krokům nebo eskalaci ze strany jedné ze stran. Doufám, že prezident Volodymyr Zelenskyj bude jako nástroj používat pouze politický dialog. Obávám se však ruských provokací, pokud protesty budou i nadále přitahovat mnoho mladých lidí.

V každém případě bych rád ještě jednou zdůraznil, že pokud by během totální války došlo k událostem podobným těm z roku 2014, evropské státy by měly přemýšlet o tom, jak se bránit proti Rusku, protože Ukrajina nemůže čelit dvěma válkám, na frontě i uvnitř země.

Hrozí, že tyto události negativně ovlivní sociální soudržnost? Není to právě to poslední, co Ukrajina, která čelí ruské agresi již více než tři roky, potřebuje?

Podle mého názoru v současné době nemáme problém se sociální soudržností. V letech 2013–2014 bylo mnoho lidí, kteří podporovali prezidenta Janukovyče v dialogu o politických rozhodnutích přijatých vládou. Nyní jsem nezaznamenal mnoho významných příspěvků nebo názorů podporujících rozhodnutí prezidenta Zelenského. Jedním z nejčastějších názorů mezi opinion leadery je nepochopení, proč prezident toto rozhodnutí učinil právě teď. Jaké byly motivy a důvody pro tento krok?

Sociální soudržnost se tedy ve skutečnosti výrazně zvýšila. Problémem je, že administrativa ztratila důvěru veřejnosti a sociální pakt o neútočení na vládu během války byl definitivně porušen.

Zvážil Zelenskyj tento kontroverzní krok pečlivě?

Tak či onak, nakonec to není rozhodnutí Zelenského. Je to rozhodnutí ukrajinského lidu, který Zelenského zvolil prezidentem s bezprecedentní podporou a dal mu monopol na moc tím, že mu poskytl neomezenou schopnost ovlivňovat parlament a mít „mono-většinu“. Politické rozhodnutí o NABU a SAP je ve skutečnosti důsledkem voleb v roce 2019.

Nyní se lidé rozhodli ukázat Zelenskému červené čáry. Chápou Ukrajinci, že to může být pro zemi ve válce v plném rozsahu smrtelné? Možná ano, možná ne, ale zdá se, že Ukrajinci nemohou jednat jinak, protože mají svobodu a demokracii v krvi.

Ukrajinci pouze uplatňují Listinu základních práv Evropské unie, jejíž první článek říká, že lidská důstojnost je nadřazena všemu. A teprve druhý článek hovoří o právu na život.

Související

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika může v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí

Ukrajinci v těchto dnech čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí. Kateryna Skurydina z Kyjeva popsala, že do postele uléhá v termoprádle a několika vrstvách oblečení pod tlustými dekami. Jejím netradičním pomocníkem v boji s mrazem je bezsrstý kocour jménem Pušok. Díky své vysoké tělesné teplotě funguje pro svou majitelku jako živý termofor. V jejím bytě se topení téměř nespustilo od masivního ruského útoku na energetiku z počátku ledna.

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Dmytro Zolotukhin

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy