ROZHOVOR | Můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní, říká Zolotukhin. Ukrajinci i během války nastavují prezidentovi červené čáry

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz okomentoval kontroverzní krok prezidenta Volodymyra Zelenského a parlamentu, kteří se rozhodli podřídit nezávislé protikorupční agentury generální prokuratuře. „Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité,“ říká. Upozorňuje přitom na sílu občanské společnosti, která podle něj dává najevo své hranice. „Ukrajinci mají svobodu a demokracii v krvi. Nemohou jednat jinak.“

Je větší státní kontrola nad protikorupčními organizacemi výsledkem toho, že NABU a SAPO čelily několika skandálům a pan Zelenskyj a politické vedení je chtějí mít pod větší kontrolou, nebo se jedná o pokus prezidenta upevnit svou moc?

Rád bych odpověděl na základě hlubšího pochopení toho, jak definujeme „kontrolu“ a „nezávislost“ institucí. Podle ukrajinské ústavy máme model vzájemné kontroly a rovnováhy, systém, v němž každá složka vlády může omezovat pravomoci ostatních složek a zabránit tak tomu, aby některá z nich – legislativní, soudní nebo výkonná – získala příliš velkou moc. Podle mého názoru je parlament zcela nezávislý, protože je volen lidmi ve svobodných a otevřených volbách.

Struktury činné v trestním řízení, které uplatňují státní donucovací prostředky, jsou pro demokracii nebezpečným nástrojem, a proto by měly být odpovědné občanům prostřednictvím různých nástrojů, jako jsou parlamentní komise, nezávislý externí audit a tak dále.

V roce 2014, kdy Revoluce důstojnosti potvrdila neochvějnou cestu k Evropské unii, měla Ukrajina model orgánů činných v trestním řízení, jako je Generální prokuratura nebo Bezpečnostní služba Ukrajiny, který kvůli kultuře orgánů činných v trestním řízení reprezentované jejich zaměstnanci nutně potřeboval reformu a přestavbu. Tato kultura byla hluboce zakořeněna v korupčních procesech. Změnit ji bylo možné pouze nahrazením zaměstnanců novými lidmi, kteří měli integritu a hodnoty. Kromě toho byla nutná občanská a parlamentní kontrola.

Američtí a evropští odborníci a politici se však rozhodli spolupracovat s místními iniciativami ukrajinské občanské společnosti na podpoře zřízení zcela nových orgánů. Ve skutečnosti se jednalo o vybudování paralelní vertikální struktury orgánů činných v trestním řízení, která přidala další orgány činné v trestním řízení, jako je NABU, SAPO, Nejvyšší protikorupční soud, Úřad pro ekonomickou bezpečnost a tak dále.

Nejsem zastáncem rozhodnutí budovat něco nového, pokud nejste schopni zajistit řádné fungování toho starého.

Bohužel ani budování nové infrastruktury pro vymáhání práva nebylo dokončeno změnami ústavy. Nezávislý audit nově vytvořených orgánů vymáhání práva byl rovněž velmi problematický a nejasný. A nakonec nová politická elita a nové orgány získaly nástroje k jmenování vedení těchto orgánů vymáhání práva. Navzdory formální legislativní nezávislosti NABU a SAPO ukrajinští investigativní novináři odhalili obrovské úniky informací z těchto orgánů vymáhání práva směrem k potenciálním podezřelým.

Je však samozřejmé, že každá politická síla chce získat co největší kontrolu a upevnit svou moc. To je přirozené a cynické chápání politiky. Včetně ochoty být lépe připraveni na příští volby. Musíme však mít na paměti, že nová legislativa týkající se NABU a SAPO byla schválena 263 členy ukrajinského parlamentu. A všichni tito lidé byli zvoleni Ukrajinci ve svobodných a otevřených volbách v roce 2019.

V roce 2019 získala politická strana Volodymyra Zelenského „Sluga narodu“ (česky Sluha národa, pozn. red.) 254 křesel v ukrajinském parlamentu a vytvořila takzvanou „mono-většinu“. Domnívám se, že šlo o konsolidaci moci zákonodárné, výkonné a někdy i donucovací a soudní. A tato konsolidace proběhla demokratickým způsobem.

Když tedy hovoříme o pochopení politického rozhodnutí o větší státní kontrole nad protikorupčními organizacemi, nesmíme zapomínat na genezi politického procesu na Ukrajině. A nejvíce lituji toho, že tento proces nebyl zaměřen na budování integrity veřejné služby a zapojení nových lidí s evropskými hodnotami do různých pozic ve vládě. Byl zaměřen na budování nástrojů státního donucení prostřednictvím vymáhání práva. Jako bývalý představitel orgánů činných v trestním řízení jsem nikdy nevěřil, že korupci lze porazit prostřednictvím vymáhání práva. Bohužel, naši evropští partneři nesou velkou část odpovědnosti za to, že jsme se ocitli tam, kde jsme.

Myslíte si, že tento krok může mít negativní dopad na kvalitu právního státu a v konečném důsledku na ukrajinskou demokracii jako takovou?

Nemyslím si, že můžeme předvídat změny v systému vymáhání práva a kvalitě právního státu. Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité. Rozhodnutí bude mít samozřejmě vážné důsledky na všech úrovních. Pokud však mluvíme o demokracii jako takové, tento politický krok již ukazuje tektonické změny uvnitř ukrajinské společnosti. Tyto změny nejsou dobré pro politickou stabilitu ani obranu v době války.

Na druhou stranu je to další zkouška demokracie, kterou ukrajinská společnost právě velmi úspěšně absolvuje. Tato situace opět ukazuje, že demokracie na Ukrajině nezávisí na politickém rozhodnutí prezidenta nebo parlamentu. Demokracie a svoboda jsou Ukrajincům vlastní. Bohužel, praktikování pouliční demokracie během totální války může být smrtelné.

Šéf ukrajinské zahraniční rozvědky již veřejně prohlásil, že ruské speciální služby využívají sociální sítě k další destabilizaci a zachycení momentu. To znamená, že Ukrajina zůstává svobodným a demokratickým státem za každou cenu. Evropské země však musí být připraveny projít touto zkouškou také, až Ukrajina padne pod ruskými útoky.

Stručně řečeno, můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní. Otázkou je, zda evropské země prokáží stejnou oddanost demokracii.

Jak podle vás může tento vývoj ovlivnit snahy Ukrajiny o vstup do EU? Koneckonců, boj proti korupci je jednou z nejdůležitějších otázek, o které se v tomto procesu neustále diskutuje.

Podle mého názoru se tak již stalo. Bohužel jsem velmi daleko od přesvědčení, že boj zemí EU proti korupci je nezpochybnitelný a ideální. Za posledních 10 let jsem viděl desítky případů, kdy ruský kapitál a vliv ovládají evropskou politickou agendu. Politická korupce v Evropě je obrovská. Evropa prostě nemá tak silnou občanskou společnost, která by o těchto otázkách mluvila a zvyšovala povědomí o nich.

Nicméně politické osobnosti jako Viktor Orbán nebo Robert Fico získaly obrovské argumenty proti evropské integraci Ukrajiny. Určitě je použijí a řeknou Bruselu: „Vidíte... Ukrajinci jsou stejně nekontrolovatelní jako my. Už nevíte, co s námi dělat. Představte si, že by se takhle chovala další velká země v EU!“ A tyto argumenty budou fungovat.

Lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti nové legislativě. Myslíte si, že existuje riziko, že se opakuje něco podobného jako v letech 2013–2014, nebo se spíše jedná o krátkodobé protestní hnutí, které vyjádří nespokojenost a uklidní se, jakmile bude poskytnuto vysvětlení tohoto rozhodnutí?

To nyní zcela záleží na prezidentovi osobně a na členech parlamentu, kteří jsou dostatečně silní a odvážní, aby prosadili zrušení sporné legislativy. Z politického hlediska je protest založen hlavně na ukrajinské mládeži. Ta má spoustu energie, kterou může vynaložit na protesty. Protest však nemá žádné politické vedení. Překvapivě neexistují žádné veřejné osobnosti, které by mohly energii protestů využít k reálným politickým požadavkům vůči Zelenskému. Nezahrnuji do toho požadavek na zrušení nového zákona o NABU a SAP.

Obvykle energie protestů opadá, pokud nedojde k dalším krokům nebo eskalaci ze strany jedné ze stran. Doufám, že prezident Volodymyr Zelenskyj bude jako nástroj používat pouze politický dialog. Obávám se však ruských provokací, pokud protesty budou i nadále přitahovat mnoho mladých lidí.

V každém případě bych rád ještě jednou zdůraznil, že pokud by během totální války došlo k událostem podobným těm z roku 2014, evropské státy by měly přemýšlet o tom, jak se bránit proti Rusku, protože Ukrajina nemůže čelit dvěma válkám, na frontě i uvnitř země.

Hrozí, že tyto události negativně ovlivní sociální soudržnost? Není to právě to poslední, co Ukrajina, která čelí ruské agresi již více než tři roky, potřebuje?

Podle mého názoru v současné době nemáme problém se sociální soudržností. V letech 2013–2014 bylo mnoho lidí, kteří podporovali prezidenta Janukovyče v dialogu o politických rozhodnutích přijatých vládou. Nyní jsem nezaznamenal mnoho významných příspěvků nebo názorů podporujících rozhodnutí prezidenta Zelenského. Jedním z nejčastějších názorů mezi opinion leadery je nepochopení, proč prezident toto rozhodnutí učinil právě teď. Jaké byly motivy a důvody pro tento krok?

Sociální soudržnost se tedy ve skutečnosti výrazně zvýšila. Problémem je, že administrativa ztratila důvěru veřejnosti a sociální pakt o neútočení na vládu během války byl definitivně porušen.

Zvážil Zelenskyj tento kontroverzní krok pečlivě?

Tak či onak, nakonec to není rozhodnutí Zelenského. Je to rozhodnutí ukrajinského lidu, který Zelenského zvolil prezidentem s bezprecedentní podporou a dal mu monopol na moc tím, že mu poskytl neomezenou schopnost ovlivňovat parlament a mít „mono-většinu“. Politické rozhodnutí o NABU a SAP je ve skutečnosti důsledkem voleb v roce 2019.

Nyní se lidé rozhodli ukázat Zelenskému červené čáry. Chápou Ukrajinci, že to může být pro zemi ve válce v plném rozsahu smrtelné? Možná ano, možná ne, ale zdá se, že Ukrajinci nemohou jednat jinak, protože mají svobodu a demokracii v krvi.

Ukrajinci pouze uplatňují Listinu základních práv Evropské unie, jejíž první článek říká, že lidská důstojnost je nadřazena všemu. A teprve druhý článek hovoří o právu na život.

Související

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Dmytro Zolotukhin

Aktuálně se děje

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.

včera

Čerpací stanice

Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat

Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.

včera

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas

Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.

včera

Prezident Trump

Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil

Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

včera

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

včera

Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

včera

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

včera

22. března 2026 21:51

22. března 2026 21:02

22. března 2026 19:54

22. března 2026 19:19

Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku

Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.

Zdroj: David Holub

Další zprávy