ROZHOVOR | Můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní, říká Zolotukhin. Ukrajinci i během války nastavují prezidentovi červené čáry

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz okomentoval kontroverzní krok prezidenta Volodymyra Zelenského a parlamentu, kteří se rozhodli podřídit nezávislé protikorupční agentury generální prokuratuře. „Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité,“ říká. Upozorňuje přitom na sílu občanské společnosti, která podle něj dává najevo své hranice. „Ukrajinci mají svobodu a demokracii v krvi. Nemohou jednat jinak.“

Deník Shopaholičky

Je větší státní kontrola nad protikorupčními organizacemi výsledkem toho, že NABU a SAPO čelily několika skandálům a pan Zelenskyj a politické vedení je chtějí mít pod větší kontrolou, nebo se jedná o pokus prezidenta upevnit svou moc?

Rád bych odpověděl na základě hlubšího pochopení toho, jak definujeme „kontrolu“ a „nezávislost“ institucí. Podle ukrajinské ústavy máme model vzájemné kontroly a rovnováhy, systém, v němž každá složka vlády může omezovat pravomoci ostatních složek a zabránit tak tomu, aby některá z nich – legislativní, soudní nebo výkonná – získala příliš velkou moc. Podle mého názoru je parlament zcela nezávislý, protože je volen lidmi ve svobodných a otevřených volbách.

Struktury činné v trestním řízení, které uplatňují státní donucovací prostředky, jsou pro demokracii nebezpečným nástrojem, a proto by měly být odpovědné občanům prostřednictvím různých nástrojů, jako jsou parlamentní komise, nezávislý externí audit a tak dále.

V roce 2014, kdy Revoluce důstojnosti potvrdila neochvějnou cestu k Evropské unii, měla Ukrajina model orgánů činných v trestním řízení, jako je Generální prokuratura nebo Bezpečnostní služba Ukrajiny, který kvůli kultuře orgánů činných v trestním řízení reprezentované jejich zaměstnanci nutně potřeboval reformu a přestavbu. Tato kultura byla hluboce zakořeněna v korupčních procesech. Změnit ji bylo možné pouze nahrazením zaměstnanců novými lidmi, kteří měli integritu a hodnoty. Kromě toho byla nutná občanská a parlamentní kontrola.

Američtí a evropští odborníci a politici se však rozhodli spolupracovat s místními iniciativami ukrajinské občanské společnosti na podpoře zřízení zcela nových orgánů. Ve skutečnosti se jednalo o vybudování paralelní vertikální struktury orgánů činných v trestním řízení, která přidala další orgány činné v trestním řízení, jako je NABU, SAPO, Nejvyšší protikorupční soud, Úřad pro ekonomickou bezpečnost a tak dále.

Nejsem zastáncem rozhodnutí budovat něco nového, pokud nejste schopni zajistit řádné fungování toho starého.

Bohužel ani budování nové infrastruktury pro vymáhání práva nebylo dokončeno změnami ústavy. Nezávislý audit nově vytvořených orgánů vymáhání práva byl rovněž velmi problematický a nejasný. A nakonec nová politická elita a nové orgány získaly nástroje k jmenování vedení těchto orgánů vymáhání práva. Navzdory formální legislativní nezávislosti NABU a SAPO ukrajinští investigativní novináři odhalili obrovské úniky informací z těchto orgánů vymáhání práva směrem k potenciálním podezřelým.

Je však samozřejmé, že každá politická síla chce získat co největší kontrolu a upevnit svou moc. To je přirozené a cynické chápání politiky. Včetně ochoty být lépe připraveni na příští volby. Musíme však mít na paměti, že nová legislativa týkající se NABU a SAPO byla schválena 263 členy ukrajinského parlamentu. A všichni tito lidé byli zvoleni Ukrajinci ve svobodných a otevřených volbách v roce 2019.

V roce 2019 získala politická strana Volodymyra Zelenského „Sluga narodu“ (česky Sluha národa, pozn. red.) 254 křesel v ukrajinském parlamentu a vytvořila takzvanou „mono-většinu“. Domnívám se, že šlo o konsolidaci moci zákonodárné, výkonné a někdy i donucovací a soudní. A tato konsolidace proběhla demokratickým způsobem.

Když tedy hovoříme o pochopení politického rozhodnutí o větší státní kontrole nad protikorupčními organizacemi, nesmíme zapomínat na genezi politického procesu na Ukrajině. A nejvíce lituji toho, že tento proces nebyl zaměřen na budování integrity veřejné služby a zapojení nových lidí s evropskými hodnotami do různých pozic ve vládě. Byl zaměřen na budování nástrojů státního donucení prostřednictvím vymáhání práva. Jako bývalý představitel orgánů činných v trestním řízení jsem nikdy nevěřil, že korupci lze porazit prostřednictvím vymáhání práva. Bohužel, naši evropští partneři nesou velkou část odpovědnosti za to, že jsme se ocitli tam, kde jsme.

Myslíte si, že tento krok může mít negativní dopad na kvalitu právního státu a v konečném důsledku na ukrajinskou demokracii jako takovou?

Nemyslím si, že můžeme předvídat změny v systému vymáhání práva a kvalitě právního státu. Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité. Rozhodnutí bude mít samozřejmě vážné důsledky na všech úrovních. Pokud však mluvíme o demokracii jako takové, tento politický krok již ukazuje tektonické změny uvnitř ukrajinské společnosti. Tyto změny nejsou dobré pro politickou stabilitu ani obranu v době války.

Na druhou stranu je to další zkouška demokracie, kterou ukrajinská společnost právě velmi úspěšně absolvuje. Tato situace opět ukazuje, že demokracie na Ukrajině nezávisí na politickém rozhodnutí prezidenta nebo parlamentu. Demokracie a svoboda jsou Ukrajincům vlastní. Bohužel, praktikování pouliční demokracie během totální války může být smrtelné.

Šéf ukrajinské zahraniční rozvědky již veřejně prohlásil, že ruské speciální služby využívají sociální sítě k další destabilizaci a zachycení momentu. To znamená, že Ukrajina zůstává svobodným a demokratickým státem za každou cenu. Evropské země však musí být připraveny projít touto zkouškou také, až Ukrajina padne pod ruskými útoky.

Stručně řečeno, můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní. Otázkou je, zda evropské země prokáží stejnou oddanost demokracii.

Jak podle vás může tento vývoj ovlivnit snahy Ukrajiny o vstup do EU? Koneckonců, boj proti korupci je jednou z nejdůležitějších otázek, o které se v tomto procesu neustále diskutuje.

Podle mého názoru se tak již stalo. Bohužel jsem velmi daleko od přesvědčení, že boj zemí EU proti korupci je nezpochybnitelný a ideální. Za posledních 10 let jsem viděl desítky případů, kdy ruský kapitál a vliv ovládají evropskou politickou agendu. Politická korupce v Evropě je obrovská. Evropa prostě nemá tak silnou občanskou společnost, která by o těchto otázkách mluvila a zvyšovala povědomí o nich.

Nicméně politické osobnosti jako Viktor Orbán nebo Robert Fico získaly obrovské argumenty proti evropské integraci Ukrajiny. Určitě je použijí a řeknou Bruselu: „Vidíte... Ukrajinci jsou stejně nekontrolovatelní jako my. Už nevíte, co s námi dělat. Představte si, že by se takhle chovala další velká země v EU!“ A tyto argumenty budou fungovat.

Lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti nové legislativě. Myslíte si, že existuje riziko, že se opakuje něco podobného jako v letech 2013–2014, nebo se spíše jedná o krátkodobé protestní hnutí, které vyjádří nespokojenost a uklidní se, jakmile bude poskytnuto vysvětlení tohoto rozhodnutí?

To nyní zcela záleží na prezidentovi osobně a na členech parlamentu, kteří jsou dostatečně silní a odvážní, aby prosadili zrušení sporné legislativy. Z politického hlediska je protest založen hlavně na ukrajinské mládeži. Ta má spoustu energie, kterou může vynaložit na protesty. Protest však nemá žádné politické vedení. Překvapivě neexistují žádné veřejné osobnosti, které by mohly energii protestů využít k reálným politickým požadavkům vůči Zelenskému. Nezahrnuji do toho požadavek na zrušení nového zákona o NABU a SAP.

Obvykle energie protestů opadá, pokud nedojde k dalším krokům nebo eskalaci ze strany jedné ze stran. Doufám, že prezident Volodymyr Zelenskyj bude jako nástroj používat pouze politický dialog. Obávám se však ruských provokací, pokud protesty budou i nadále přitahovat mnoho mladých lidí.

V každém případě bych rád ještě jednou zdůraznil, že pokud by během totální války došlo k událostem podobným těm z roku 2014, evropské státy by měly přemýšlet o tom, jak se bránit proti Rusku, protože Ukrajina nemůže čelit dvěma válkám, na frontě i uvnitř země.

Hrozí, že tyto události negativně ovlivní sociální soudržnost? Není to právě to poslední, co Ukrajina, která čelí ruské agresi již více než tři roky, potřebuje?

Podle mého názoru v současné době nemáme problém se sociální soudržností. V letech 2013–2014 bylo mnoho lidí, kteří podporovali prezidenta Janukovyče v dialogu o politických rozhodnutích přijatých vládou. Nyní jsem nezaznamenal mnoho významných příspěvků nebo názorů podporujících rozhodnutí prezidenta Zelenského. Jedním z nejčastějších názorů mezi opinion leadery je nepochopení, proč prezident toto rozhodnutí učinil právě teď. Jaké byly motivy a důvody pro tento krok?

Sociální soudržnost se tedy ve skutečnosti výrazně zvýšila. Problémem je, že administrativa ztratila důvěru veřejnosti a sociální pakt o neútočení na vládu během války byl definitivně porušen.

Zvážil Zelenskyj tento kontroverzní krok pečlivě?

Tak či onak, nakonec to není rozhodnutí Zelenského. Je to rozhodnutí ukrajinského lidu, který Zelenského zvolil prezidentem s bezprecedentní podporou a dal mu monopol na moc tím, že mu poskytl neomezenou schopnost ovlivňovat parlament a mít „mono-většinu“. Politické rozhodnutí o NABU a SAP je ve skutečnosti důsledkem voleb v roce 2019.

Nyní se lidé rozhodli ukázat Zelenskému červené čáry. Chápou Ukrajinci, že to může být pro zemi ve válce v plném rozsahu smrtelné? Možná ano, možná ne, ale zdá se, že Ukrajinci nemohou jednat jinak, protože mají svobodu a demokracii v krvi.

Ukrajinci pouze uplatňují Listinu základních práv Evropské unie, jejíž první článek říká, že lidská důstojnost je nadřazena všemu. A teprve druhý článek hovoří o právu na život.

Deník Shopaholičky

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste

V rámci Severoatlantické aliance narůstá tlak na členské státy, aby si spravedlivěji rozdělily náklady na nákup zoufale potřebných amerických zbraní pro Ukrajinu. Aliance plánuje restrukturalizaci klíčového programu a pozornost se soustředí na ty, kteří přispívají málo. Očekává se, že do programu se nově zapojí i dvě země mimo NATO, Austrálie a Nový Zéland. Tyto dvě země mají v plánu finančně podpořit program nákupu zbraní.
Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová: Tento týden může být pro Ukrajinu klíčový

Diplomatické úsilí o ukončení války na Ukrajině by mohlo vstoupit do „klíčového týdne“. Uvedla to nejvyšší diplomatka Evropské unie v době, kdy se speciální vyslanec Donalda Trumpa připravuje na jednání s Vladimirem Putinem po víkendových rozhovorech s Ukrajinou.

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Dmytro Zolotukhin

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 5 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 6 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 7 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy