ROZHOVOR | Můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní, říká Zolotukhin. Ukrajinci i během války nastavují prezidentovi červené čáry

Je větší státní kontrola nad protikorupčními organizacemi výsledkem toho, že NABU a SAPO čelily několika skandálům a pan Zelenskyj a politické vedení je chtějí mít pod větší kontrolou, nebo se jedná o pokus prezidenta upevnit svou moc?

Rád bych odpověděl na základě hlubšího pochopení toho, jak definujeme „kontrolu“ a „nezávislost“ institucí. Podle ukrajinské ústavy máme model vzájemné kontroly a rovnováhy, systém, v němž každá složka vlády může omezovat pravomoci ostatních složek a zabránit tak tomu, aby některá z nich – legislativní, soudní nebo výkonná – získala příliš velkou moc. Podle mého názoru je parlament zcela nezávislý, protože je volen lidmi ve svobodných a otevřených volbách.

Struktury činné v trestním řízení, které uplatňují státní donucovací prostředky, jsou pro demokracii nebezpečným nástrojem, a proto by měly být odpovědné občanům prostřednictvím různých nástrojů, jako jsou parlamentní komise, nezávislý externí audit a tak dále.

V roce 2014, kdy Revoluce důstojnosti potvrdila neochvějnou cestu k Evropské unii, měla Ukrajina model orgánů činných v trestním řízení, jako je Generální prokuratura nebo Bezpečnostní služba Ukrajiny, který kvůli kultuře orgánů činných v trestním řízení reprezentované jejich zaměstnanci nutně potřeboval reformu a přestavbu. Tato kultura byla hluboce zakořeněna v korupčních procesech. Změnit ji bylo možné pouze nahrazením zaměstnanců novými lidmi, kteří měli integritu a hodnoty. Kromě toho byla nutná občanská a parlamentní kontrola.

Američtí a evropští odborníci a politici se však rozhodli spolupracovat s místními iniciativami ukrajinské občanské společnosti na podpoře zřízení zcela nových orgánů. Ve skutečnosti se jednalo o vybudování paralelní vertikální struktury orgánů činných v trestním řízení, která přidala další orgány činné v trestním řízení, jako je NABU, SAPO, Nejvyšší protikorupční soud, Úřad pro ekonomickou bezpečnost a tak dále.

Nejsem zastáncem rozhodnutí budovat něco nového, pokud nejste schopni zajistit řádné fungování toho starého.

Bohužel ani budování nové infrastruktury pro vymáhání práva nebylo dokončeno změnami ústavy. Nezávislý audit nově vytvořených orgánů vymáhání práva byl rovněž velmi problematický a nejasný. A nakonec nová politická elita a nové orgány získaly nástroje k jmenování vedení těchto orgánů vymáhání práva. Navzdory formální legislativní nezávislosti NABU a SAPO ukrajinští investigativní novináři odhalili obrovské úniky informací z těchto orgánů vymáhání práva směrem k potenciálním podezřelým.

Je však samozřejmé, že každá politická síla chce získat co největší kontrolu a upevnit svou moc. To je přirozené a cynické chápání politiky. Včetně ochoty být lépe připraveni na příští volby. Musíme však mít na paměti, že nová legislativa týkající se NABU a SAPO byla schválena 263 členy ukrajinského parlamentu. A všichni tito lidé byli zvoleni Ukrajinci ve svobodných a otevřených volbách v roce 2019.

V roce 2019 získala politická strana Volodymyra Zelenského „Sluga narodu“ (česky Sluha národa, pozn. red.) 254 křesel v ukrajinském parlamentu a vytvořila takzvanou „mono-většinu“. Domnívám se, že šlo o konsolidaci moci zákonodárné, výkonné a někdy i donucovací a soudní. A tato konsolidace proběhla demokratickým způsobem.

Když tedy hovoříme o pochopení politického rozhodnutí o větší státní kontrole nad protikorupčními organizacemi, nesmíme zapomínat na genezi politického procesu na Ukrajině. A nejvíce lituji toho, že tento proces nebyl zaměřen na budování integrity veřejné služby a zapojení nových lidí s evropskými hodnotami do různých pozic ve vládě. Byl zaměřen na budování nástrojů státního donucení prostřednictvím vymáhání práva. Jako bývalý představitel orgánů činných v trestním řízení jsem nikdy nevěřil, že korupci lze porazit prostřednictvím vymáhání práva. Bohužel, naši evropští partneři nesou velkou část odpovědnosti za to, že jsme se ocitli tam, kde jsme.

Myslíte si, že tento krok může mít negativní dopad na kvalitu právního státu a v konečném důsledku na ukrajinskou demokracii jako takovou?

Nemyslím si, že můžeme předvídat změny v systému vymáhání práva a kvalitě právního státu. Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité. Rozhodnutí bude mít samozřejmě vážné důsledky na všech úrovních. Pokud však mluvíme o demokracii jako takové, tento politický krok již ukazuje tektonické změny uvnitř ukrajinské společnosti. Tyto změny nejsou dobré pro politickou stabilitu ani obranu v době války.

Na druhou stranu je to další zkouška demokracie, kterou ukrajinská společnost právě velmi úspěšně absolvuje. Tato situace opět ukazuje, že demokracie na Ukrajině nezávisí na politickém rozhodnutí prezidenta nebo parlamentu. Demokracie a svoboda jsou Ukrajincům vlastní. Bohužel, praktikování pouliční demokracie během totální války může být smrtelné.

Šéf ukrajinské zahraniční rozvědky již veřejně prohlásil, že ruské speciální služby využívají sociální sítě k další destabilizaci a zachycení momentu. To znamená, že Ukrajina zůstává svobodným a demokratickým státem za každou cenu. Evropské země však musí být připraveny projít touto zkouškou také, až Ukrajina padne pod ruskými útoky.

Stručně řečeno, můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní. Otázkou je, zda evropské země prokáží stejnou oddanost demokracii.

Jak podle vás může tento vývoj ovlivnit snahy Ukrajiny o vstup do EU? Koneckonců, boj proti korupci je jednou z nejdůležitějších otázek, o které se v tomto procesu neustále diskutuje.

Podle mého názoru se tak již stalo. Bohužel jsem velmi daleko od přesvědčení, že boj zemí EU proti korupci je nezpochybnitelný a ideální. Za posledních 10 let jsem viděl desítky případů, kdy ruský kapitál a vliv ovládají evropskou politickou agendu. Politická korupce v Evropě je obrovská. Evropa prostě nemá tak silnou občanskou společnost, která by o těchto otázkách mluvila a zvyšovala povědomí o nich.

Nicméně politické osobnosti jako Viktor Orbán nebo Robert Fico získaly obrovské argumenty proti evropské integraci Ukrajiny. Určitě je použijí a řeknou Bruselu: „Vidíte... Ukrajinci jsou stejně nekontrolovatelní jako my. Už nevíte, co s námi dělat. Představte si, že by se takhle chovala další velká země v EU!“ A tyto argumenty budou fungovat.

Lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti nové legislativě. Myslíte si, že existuje riziko, že se opakuje něco podobného jako v letech 2013–2014, nebo se spíše jedná o krátkodobé protestní hnutí, které vyjádří nespokojenost a uklidní se, jakmile bude poskytnuto vysvětlení tohoto rozhodnutí?

To nyní zcela záleží na prezidentovi osobně a na členech parlamentu, kteří jsou dostatečně silní a odvážní, aby prosadili zrušení sporné legislativy. Z politického hlediska je protest založen hlavně na ukrajinské mládeži. Ta má spoustu energie, kterou může vynaložit na protesty. Protest však nemá žádné politické vedení. Překvapivě neexistují žádné veřejné osobnosti, které by mohly energii protestů využít k reálným politickým požadavkům vůči Zelenskému. Nezahrnuji do toho požadavek na zrušení nového zákona o NABU a SAP.

Obvykle energie protestů opadá, pokud nedojde k dalším krokům nebo eskalaci ze strany jedné ze stran. Doufám, že prezident Volodymyr Zelenskyj bude jako nástroj používat pouze politický dialog. Obávám se však ruských provokací, pokud protesty budou i nadále přitahovat mnoho mladých lidí.

V každém případě bych rád ještě jednou zdůraznil, že pokud by během totální války došlo k událostem podobným těm z roku 2014, evropské státy by měly přemýšlet o tom, jak se bránit proti Rusku, protože Ukrajina nemůže čelit dvěma válkám, na frontě i uvnitř země.

Hrozí, že tyto události negativně ovlivní sociální soudržnost? Není to právě to poslední, co Ukrajina, která čelí ruské agresi již více než tři roky, potřebuje?

Podle mého názoru v současné době nemáme problém se sociální soudržností. V letech 2013–2014 bylo mnoho lidí, kteří podporovali prezidenta Janukovyče v dialogu o politických rozhodnutích přijatých vládou. Nyní jsem nezaznamenal mnoho významných příspěvků nebo názorů podporujících rozhodnutí prezidenta Zelenského. Jedním z nejčastějších názorů mezi opinion leadery je nepochopení, proč prezident toto rozhodnutí učinil právě teď. Jaké byly motivy a důvody pro tento krok?

Sociální soudržnost se tedy ve skutečnosti výrazně zvýšila. Problémem je, že administrativa ztratila důvěru veřejnosti a sociální pakt o neútočení na vládu během války byl definitivně porušen.

Zvážil Zelenskyj tento kontroverzní krok pečlivě?

Tak či onak, nakonec to není rozhodnutí Zelenského. Je to rozhodnutí ukrajinského lidu, který Zelenského zvolil prezidentem s bezprecedentní podporou a dal mu monopol na moc tím, že mu poskytl neomezenou schopnost ovlivňovat parlament a mít „mono-většinu“. Politické rozhodnutí o NABU a SAP je ve skutečnosti důsledkem voleb v roce 2019.

Nyní se lidé rozhodli ukázat Zelenskému červené čáry. Chápou Ukrajinci, že to může být pro zemi ve válce v plném rozsahu smrtelné? Možná ano, možná ne, ale zdá se, že Ukrajinci nemohou jednat jinak, protože mají svobodu a demokracii v krvi.

Ukrajinci pouze uplatňují Listinu základních práv Evropské unie, jejíž první článek říká, že lidská důstojnost je nadřazena všemu. A teprve druhý článek hovoří o právu na život.