USA: Ukrajina dostane záruky podobné členství v NATO. Rusko s jejím vstupem do EU souhlasí

Zástupci Spojených států očekávají, že se o dohodě, která byla v posledních týdnech upravena po jednáních v Ženevě a na Floridě, rozhodne již brzy. K večerní schůzce prezidenta Zelenského s evropskými lídry se měl telefonicky připojit i americký prezident Donald Trump.

Americká delegace tvrdí, že se podařilo vypracovat „velmi silné záruky“ pro bezpečnost Ukrajiny, které by se podobaly Článku 5 Smlouvy NATO o kolektivní obraně. Detaily těchto záruk zatím nebyly zveřejněny, ale měly by obsahovat dostatečné pojistky, aby se válka v budoucnu neopakovala, i když Američané vyloučili vyslání vojáků na ukrajinské území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dvou dnech rozhovorů v Berlíně uvedl, že jednání s americkou stranou sice „nebyla snadná“, ale byla produktivní. Zároveň zdůraznil, že Ukrajina nehodlá přistoupit na žádné územní ústupky, přičemž původní americký plán údajně takové kroky naznačoval.

Nadále zůstává klíčovou neshodou konečné vymezení územních linií a otázka suverenity. Jeden z amerických úředníků přiznal, že sice „hodně brainstormovali“ o tom, jak by mohla být okupovaná ukrajinská území proměněna v „ekonomickou zónu volného obchodu“, nicméně v této diskusi je stále dlouhá cesta.

Připustil, že vyřešení této otázky bude nakonec na Ruské federaci a Ukrajině. K dalším zásadním nevyřešeným bodům patří budoucí fungování Záporožské jaderné elektrárny a sankce.

Zelenskyj během projevu na Německo-ukrajinském obchodním fóru také upozornil, že Rusko používá své neustávající útoky jako nátlakový prostředek při vyjednávání, přičemž žádná ukrajinská elektrárna nebyla ušetřena útoku.

Američtí úředníci uvedli, že se vrací do Spojených států k další práci v pracovních skupinách, ale jsou připraveni odcestovat do Ruska nebo na Ukrajinu, pokud bude dohoda blízko konečnému podpisu.

Navzdory 90 % vyřešených problémů se však zdá, že k uzavření komplexní mírové dohody, zejména kvůli územním rozdílům, je stále daleko.

Evropští lídři, kteří se zúčastnili rozhovorů v Berlíně přesto uvítali „významný pokrok“ v úsilí Trumpa o zajištění spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Shodli se na tom, že budou spolupracovat s Trumpem a ukrajinským prezidentem Zelenským na dosažení míru, který zachová suverenitu Ukrajiny a evropskou bezpečnost.

V prohlášení se zdůraznili, že je klíčové zajistit robustní bezpečnostní záruky a podporu pro ekonomickou obnovu Ukrajiny. Byly představeny i konkrétní kroky pro zajištění budoucí bezpečnosti země.

Lídři navrhují trvalou a významnou podporu pro vybudování ukrajinské armády v mírovém stavu, která by měla dosahovat až 800 000 vojáků. Cílem je odradit budoucí konflikty a zajistit obranu území.

Vytvoření mezinárodních sil pod evropským vedením by pomáhalo s regenerací ukrajinských jednotek, zajištěním vzdušného prostoru a bezpečnosti na mořích. Tyto síly by operovaly uvnitř Ukrajiny, daleko od případné frontové linie.

Navrhuje se vytvoření monitorovacího a ověřovacího mechanismu příměří pod vedením USA s mezinárodní účastí. Mechanismus by měl sloužit jako včasné varování před jakýmkoli budoucím útokem a umožňovat rychle přiřadit odpovědnost za porušení dohody, což by usnadnilo deeskalaci.

Pro Ukrajinu je zásadní požadavek na právně závazný závazek přijmout opatření k obnovení míru a bezpečnosti v případě budoucího ozbrojeného útoku. To by zahrnovalo použití ozbrojených sil, zpravodajských, logistických, ekonomických a diplomatických akcí. Předpokládá se, že toto je ta část, kterou prezident Zelenskyj označoval jako záruky „podobné Článku 5“ Severoatlantické smlouvy.

Dokument obsahuje zásadní výhradu, že mezinárodní hranice nesmí být měněny silou. Lídři zopakovali, že jakákoli rozhodnutí o územních změnách musí přijmout pouze ukrajinský lid, a to teprve poté, co budou zavedeny robustní bezpečnostní záruky.

Lídři se shodli na tom, že některé otázky bude nutné vyřešit až v závěrečné fázi vyjednávání. Prohlášení jasně uvádí, že jako u každé dohody platí, že „nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto vše“. Vyzvali všechny strany k intenzivní práci na řešení, které by zajistilo trvalé ukončení bojů.

Na závěr evropští lídři vyzvali Rusko, aby „prokázalo ochotu pracovat na trvalém míru“, a dohodli se na dalším zvyšování tlaku na Moskvu s cílem přivést ji k jednání co nejdříve.