Pásmu Gazy hrozí akutní nedostatek specializované terapeutické výživy, která je klíčová pro záchranu životů vážně podvyživených dětí. Na kritickou situaci upozorňují agentury OSN a humanitární organizace. Podle nich se zásoby hotové terapeutické stravy (RUTF), nezbytné pro léčbu těžké podvýživy, vyčerpají do poloviny srpna, pokud nedojde k okamžitému doplnění dodávek.
Salim Oweis, mluvčí UNICEF v jordánském Ammánu, ve čtvrtek agentuře Reuters sdělil, že čelí „zoufalé situaci, kdy docházejí terapeutické zásoby“. Uvedl, že UNICEF má v současnosti dostatek RUTF pouze pro 3 000 dětí.
Přitom jen v prvních dvou týdnech července ošetřil UNICEF v Gaze 5 000 dětí trpících akutní podvýživou. Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila, že většina zásob výživy pro léčbu podvýživy byla spotřebována a zbývající zásoby se brzy vyčerpají, pokud nebudou doplněny.
WHO dlouhodobě varuje před „člověkem způsobeným hromadným hladomorem“ v enklávě. Podle ministerstva zdravotnictví Gazy trpí hlady 900 000 dětí a 70 000 jich již vykazuje známky podvýživy. Izrael tuto situaci popírá a obviňuje Hamas z „manipulace“ s nedostatkem potravin.
Televize CNN zaznamenala přítomnost asistenčních kamionů na hraničním přechodu Kerem Šalom, zatímco humanitární agentury varují před rozsáhlým hladem způsobeným izraelskou blokádou Gazy. Přestože se kamiony přes hranici pohybují, zůstává nejasné, zda se pomoc v nich dostane k civilistům.
Mezitím se diplomatické úsilí o příměří dostalo do slepé uličky. Spojené státy a Izrael stáhly své vyjednávací týmy z Dauhá, kde probíhala jednání o ukončení konfliktu v Gaze. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff prohlásil, že nejnovější reakce Hamasu „jasně ukazuje nedostatek touhy dosáhnout příměří“. Dodal, že USA nyní zváží „alternativní možnosti, jak dostat rukojmí domů a pokusit se vytvořit stabilnější prostředí pro obyvatele Gazy.“ Witkoff kritizoval Hamas za nedostatečnou koordinaci a jednání v dobré víře, navzdory „velkému úsilí zprostředkovatelů“.
Izraelský vyjednávací tým byl rovněž odvolán z katarského hlavního města. Izraelský zdroj uvedl, že se nejedná o projev krize v jednáních, ale o nutnost učinit rozhodnutí, která nelze řešit na dálku. Jiný úředník obeznámený s jednáními nicméně charakterizoval reakci Hamasu jako „pozitivní“ a naznačil, že „mezery se zmenšují a dohoda by mohla být dosažena“, což je v rozporu s veřejným prohlášením USA.
Australský premiér Anthony Albanese mezitím vyzval Izrael, aby „okamžitě“ splnil své závazky podle mezinárodního práva a umožnil dovoz potravin do Gazy, kde podle něj situace „překonala nejhorší obavy světa“. Zdůraznil, že Izrael musí „umožnit Organizaci spojených národů a nevládním organizacím bezpečně a bez překážek vykonávat jejich život zachraňující práci.“ Albanese dále odsoudil „teror a brutalitu“ Hamasu a zopakoval výzvy k propuštění zbývajících rukojmích. Znovu potvrdil podporu Austrálie pro globální úsilí o trvalé příměří, které považuje za „nejlepší naději na návrat rukojmích domů“.
Tato eskalace humanitární krize přichází v době, kdy USA „rozhodně odmítly“ plán francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na uznání palestinského státu na Valném shromáždění OSN. Americký ministr zahraničí Marco Rubio na sociální síti X uvedl, že „toto bezohledné rozhodnutí slouží pouze propagandě Hamasu a brání míru. Je to facka obětem 7. října.“ Izraelští vládní představitelé se rovněž ostře postavili proti Macronovu oznámení.
Související
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 2 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 3 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 4 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 6 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 7 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 8 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 10 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák