Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují

Složitá situace panuje také na čínské straně hranice v Tibetu, kde tamní státní média potvrdila nejméně sedm mrtvých a více než 500 pohřešovaných. Zda se údaje z obou stran hranice částečně nepřekrývají, však zůstává nejasné. Záchranáři v obou zemích se nyní snaží maximálně využít krátkého období přívětivějšího počasí k hledání přeživších, neboť hrozí vysoké riziko vzniku sekundárních sesuvů půdy a bahna.

Mezi tisíci pohřešovanými je podle úřadů minimálně 517 cizinců, kteří v době neštěstí v oblasti pobývali. Hranice mezi Nepálem a Tibetem je totiž vyhledávaným cílem turistů i náboženských poutníků, směřujících k posvátným místům hinduismu a buddhismu, jako je například hora Kailáš. Největší skupinu zasažených zahraničních návštěvníků tvoří občané Indie, zmizení svých občanů však hlásí i řada dalších států, včetně Austrálie či Spojených států.

Ochranu i naději v těžkých chvílích přinesl příběh sedmadevadesátileté ženy, kterou se záchranářům podařilo po čtyřech hodinách vyprostit z ruin domova seniorů. Záběry seniorky pokryté bahnem, kterou záchranáři odváželi v lžíci bagru, se staly jedním ze symbolů celé katastrofy. Její prsynovec po úspěšné akci uvedl, že stařenka vypadala jako bojovník, který se právě vrátil vítězně z těžké bitvy, a lékaři potvrzují, že se její stav v nemocnici postupně zlepšuje.

Identifikace obětí je nicméně pro místní úřady mimořádně komplikovaná a na mnoha místech téměř nemožná. Zástupci okresu Čitvan ve středním Nepálu oznámili, že z více než dvou stovek vyzvednutých těl se podařilo identifikovat pouze čtyři. Ostatní lidské ostatky vyzvednuté ze záplavových zón a břehů řek jsou ve stavu značného rozkladu, a úřady proto odebírají vzorky DNA, podle kterých budou oběti dodatečně určovány.

Pohroma zanechala v celém regionu dalekosáhlé škody na infrastruktuře a majetku obyvatel. Satelitní snímky pořízené před katastrofou a po ní ukazují, že celá sídla podél řeky Trišuli byla doslova vymazána z mapy a pokryta silnou vrstvou bahna a kamení. Ze zemského povrchu téměř zcela zmizela například vodní elektrárna Rasuwagadhi, stejně jako pohraniční uzel Gyirong, který sloužil jako klíčový přechod pro obchod i turistiku mezi Nepálem a Čínou.

Odborníci varují, že nebezpečí pro místní obyvatele i zasahující složky zdaleka nepominulo. Geologové upozorňují na nahromaděné sutiny a vodu v údolích, které mohou způsobit další přehradní nánosy a následné záplavové vlny. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že k události došlo v období vrcholícího letního monzunu a tání ledovců, což jsou faktory, které dlouhodobě zvyšují nestabilitu celého himálajského masivu.

Na nastalou krizovou situaci již reaguje mezinárodní společenství a humanitární organizace. Podle zástupců Organizace spojených národů potřebují desítky tisíc domácností v zasažených oblastech neodkladnou pomoc v podobě potravin a pitné vody. Evropská unie již přislíbila okamžitou humanitární pomoc ve výši dvou milionů eur, finanční podporu či věcné prostředky do Nepálu posílají také Spojené státy, Kanada a další státy.

Do záchranných prací se zapojila rovněž čínská armáda a specializované požární i záchranné sborové jednotky. Čínské týmy se musely do nepřístupných horských oblastí v okolí pohraničního přechodu doslova probojovat skrze náročný terén, rozbouřené řeky a skalní stěny. Prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching v reakci na katastrofu zaslal svému nepálskému protějšku soustrastný telegram a vyjádřil přesvědčení, že obě země společně následky pohromy překonají.

Média zároveň poukazují na rozdílné informování o rozsahu neštěstí v Číně a v zahraničí. Zatmco záběry dravého proudu strhávajícího budovy v pohraničním přechodu obletěly celý svět, na čínském internetu a ve státních médiích se tyto záběry objevují jen velmi omezeně z důvodu přísné cenzury. Čínské úřady se ve svém zpravodajství soustředí především na prezentaci samotné záchranné operace a úsilí nasazených složek.

Vzhledem k rychlému vývoji situace a nepřístupnosti mnohých zasažených míst se údaje poskytované různými úřady dosud liší. Nepálská policie i národní krizové orgány průběžně upravují počty mrtvých a pohřešovaných podle toho, jak zprávy přicházejí z terénu. Nepřehledná situace panuje také v odlehlých horských oblastech, kde spoje nefungují a pátrací týmy se spoléhají na monitorování svahů pomocí bezpilotních letounů.

Záchranné operace tak nadále pokračují v závodě s časem i nepřízní počasí. Úřady varují, že očekávané deště v nadcházejících dnech mohou pátrání po tisících pohřešovaných ještě více zkomplikovat a vyvolat další sesuvy. Místní obyvatelé i rodiny zahraničních turistů tak v nejistotě čekají na jakékoliv nové zprávy o osudu svých blízkých.