Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat

Vysocí západní činitelé podle The Guardian uvádějí, že vzniklý rozdíl mezi počtem padlých či vyřazených vojáků a nově odvedených sil vytváří pro Kreml vážný problém. Ruský prezident Vladimir Putin na tuto situaci reaguje stupňováním útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Od počátku července bylo odpáleno přes 360 raket, čímž se Moskva snaží využít nedostatku ukrajinských prostředků protivzdušné obrany a zničením energetické sítě před zimou zlomit morálku obyvatelstva.

Strategie cílící na civilní sektor vyplývá také z faktu, že možnosti Moskvy k navýšení vojenských stavů jsou značně omezené. Vyhlášení další vlny mobilizace představuje pro ruskou administrativu značné politické i hospodářské riziko. Předchozí mobilizace na podzim roku 2022 totiž vedla k odchodu přibližně jednoho milionu obyvatel ze země, přičemž se do vlasti vrátila méně než polovina z nich, což citelně zasáhlo domácí ekonomiku.

Západní analytici navíc pochybují o tom, zda by ruská armáda dokázala případné stovky tisíc nových odvedenců efektivně zapojit do bojů. Výcvik a vybavení takto masivního počtu lidí naráží na akutní nedostatek vojenské techniky i kvalifikovaných důstojníků. Ruské síly se proto potýkají s postupnou degradací svých bojových schopností na frontové linii.

Ukrajinská strana mezitím pokračuje v útocích na ruské ropné rafinerie a sklady paliva, čímž způsobuje lokální výpadky v zásobování pohonnými hmotami. Kyjev však současně opakovaně žádá své západní spojence o navýšení dodávek útočných raketových systémů i moderních prostředků protivzdušné obrany k ochraně vlastního území.

Podporu Ukrajině během své nedávné návštěvy Kyjeva potvrdil britský premiér Andy Burnham. Při jednání s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským oznámil, že Spojené království poskytne Ukrajině dříve utajované informace o britských komponentech pro střely s plochou dráhou letu dlouhého dosahu. Burnham zároveň vyzval mezinárodní společenství k posílení dodávek obranných systémů Patriot.

Moskva na britské kroky reagovala opakovanými hrozbami odvetných úderů, a to včetně možného napadení britských vojenských cílů. Západní představitelé však hodnotí tyto výhrůžky jako součást dlouhodobé ruské vojenské doktríny. Cílem této rétoriky je vyvolat strach u protivníka a ovlivnit jeho politická rozhodnutí, přičemž platí, že se Putin přímému konfliktu s Severoatlantickou aliancí hodlá vyhnout.

I přes snahu vyhnout se přímému střetu s Aliancí si Rusko zachovává schopnost provádět proti západním státům nepřátelské akce. Tyto operace zahrnují kybernetické útoky nebo fyzické sabotáže na civilní objekty prováděné prostřednictvím najatých osob. Příkladem z minulosti je odsouzení skupiny mužů za útok na londýnský sklad s humanitární pomocí pro Ukrajinu.

Hlavní strategií Kremlu na Ukrajině zůstává opotřebovávací válka. Ruské vedení spoléhá na to, že postupné zvyšování tlaku a neustálé hrozby vedou k poklesu podpory ze strany západních spojenců a ke štěpení jednotného postoje evropských zemí. Jaderné i konvenční hrozby jsou v tomto kontextu využívány jako nástroj k zastrašení západní veřejnosti.

Představitelé západních zpravodajských služeb zdůrazňují, že navzdory vysokým ztrátám a logistickým obtížím bude Rusko v nátlaku pokračovat. Vývoj na bojišti tak v následujících měsících bude záviset především na rychlosti a rozsahu vojenské pomoci, kterou západní státy dokáží ukrajinské armádě poskytnout.