Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc přibližně o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže nově rekrutovat. Podle odhadů západních představitelů se Moskvě sice daří získávat kolem 1 000 nových rekrutů denně, ani toto vysoké tempo však v posledních dvou měsících nestačí ke krytí obrovských ztrát v podobě zabitých a zraněných vojáků.
Vysocí západní činitelé podle The Guardian uvádějí, že vzniklý rozdíl mezi počtem padlých či vyřazených vojáků a nově odvedených sil vytváří pro Kreml vážný problém. Ruský prezident Vladimir Putin na tuto situaci reaguje stupňováním útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Od počátku července bylo odpáleno přes 360 raket, čímž se Moskva snaží využít nedostatku ukrajinských prostředků protivzdušné obrany a zničením energetické sítě před zimou zlomit morálku obyvatelstva.
Strategie cílící na civilní sektor vyplývá také z faktu, že možnosti Moskvy k navýšení vojenských stavů jsou značně omezené. Vyhlášení další vlny mobilizace představuje pro ruskou administrativu značné politické i hospodářské riziko. Předchozí mobilizace na podzim roku 2022 totiž vedla k odchodu přibližně jednoho milionu obyvatel ze země, přičemž se do vlasti vrátila méně než polovina z nich, což citelně zasáhlo domácí ekonomiku.
Západní analytici navíc pochybují o tom, zda by ruská armáda dokázala případné stovky tisíc nových odvedenců efektivně zapojit do bojů. Výcvik a vybavení takto masivního počtu lidí naráží na akutní nedostatek vojenské techniky i kvalifikovaných důstojníků. Ruské síly se proto potýkají s postupnou degradací svých bojových schopností na frontové linii.
Ukrajinská strana mezitím pokračuje v útocích na ruské ropné rafinerie a sklady paliva, čímž způsobuje lokální výpadky v zásobování pohonnými hmotami. Kyjev však současně opakovaně žádá své západní spojence o navýšení dodávek útočných raketových systémů i moderních prostředků protivzdušné obrany k ochraně vlastního území.
Podporu Ukrajině během své nedávné návštěvy Kyjeva potvrdil britský premiér Andy Burnham. Při jednání s ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským oznámil, že Spojené království poskytne Ukrajině dříve utajované informace o britských komponentech pro střely s plochou dráhou letu dlouhého dosahu. Burnham zároveň vyzval mezinárodní společenství k posílení dodávek obranných systémů Patriot.
Moskva na britské kroky reagovala opakovanými hrozbami odvetných úderů, a to včetně možného napadení britských vojenských cílů. Západní představitelé však hodnotí tyto výhrůžky jako součást dlouhodobé ruské vojenské doktríny. Cílem této rétoriky je vyvolat strach u protivníka a ovlivnit jeho politická rozhodnutí, přičemž platí, že se Putin přímému konfliktu s Severoatlantickou aliancí hodlá vyhnout.
I přes snahu vyhnout se přímému střetu s Aliancí si Rusko zachovává schopnost provádět proti západním státům nepřátelské akce. Tyto operace zahrnují kybernetické útoky nebo fyzické sabotáže na civilní objekty prováděné prostřednictvím najatých osob. Příkladem z minulosti je odsouzení skupiny mužů za útok na londýnský sklad s humanitární pomocí pro Ukrajinu.
Hlavní strategií Kremlu na Ukrajině zůstává opotřebovávací válka. Ruské vedení spoléhá na to, že postupné zvyšování tlaku a neustálé hrozby vedou k poklesu podpory ze strany západních spojenců a ke štěpení jednotného postoje evropských zemí. Jaderné i konvenční hrozby jsou v tomto kontextu využívány jako nástroj k zastrašení západní veřejnosti.
Představitelé západních zpravodajských služeb zdůrazňují, že navzdory vysokým ztrátám a logistickým obtížím bude Rusko v nátlaku pokračovat. Vývoj na bojišti tak v následujících měsících bude záviset především na rychlosti a rozsahu vojenské pomoci, kterou západní státy dokáží ukrajinské armádě poskytnout.
Související
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
Aktuálně se děje
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
včera
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
včera
Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste
včera
Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry
včera
Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci
včera
Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř
včera
Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy
včera
Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii
včera
Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump
včera
Letadlo se Zelenským ohrožoval ruský dron
včera
Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak
včera
Počasí: Studená fronta je tady, do Česka přichází citelné ochlazení
9. září 2026 21:10
Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny
9. září 2026 19:55
Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz se v parlamentu dostal do ostrého střetu se šéfkou opoziční Alternativy pro Německo Alice Weidelovou. Vystoupení v Bundestagu následovalo po volebním úspěchu pravicově populistického uskupení v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Kancléř označil politickou formaci za destruktivní sílu pro celou zemi. Zároveň prohlásil, že její chystaná migrační politika představuje v praxi etnickou čistku kvalifikovaných pracovníků na základě původu a barvy pleti.
Zdroj: Libor Novák