Noc co noc se obloha nad Ukrajinou plní těžko odrazitelnými roji ruských dronů, řízených střel a balistických raket. Moskva zintenzivnila své nálety na konkrétní města, přičemž cíle jako Lutsk se ocitají pod opakovaným tlakem. Zatímco dříve mezi masivními útoky ubíhalo klidně i deset dní, nyní je interval zkrácen na tři až pět dní. Ukrajinská protivzdušná obrana je přetížená, a civilní ztráty dosáhly v červnu nejvyššího počtu za poslední tři roky: 232 obětí.
Podle vojenských analytiků Rusko nejen navyšuje objemy, ale i rafinovaněji využívá své technologie. Šáhid-136 íránského původu se nyní vyrábí v Rusku jako Geran-2. Dvě továrny — v Izhevsku a Jelabuze — produkují tyto smrtící stroje levně a ve velkém. Teenageři z technických škol jsou zapojováni do výroby, což reflektuje snahu Kremlu o nízkonákladovou mobilizaci průmyslu.
Taktiky se mění: drony létají buď v extrémních výškách nebo nízko při zemi, často ve vícevrstvých rojích s klamnými cíli. Ukrajinské mobilní jednotky, které spoléhají na levné střelivo, jsou tak vyřazeny ze hry. Průniky dronů se zvýšily z 5 % na jaře až na 15–20 % v létě. V důsledku toho slouží Šáhidy nejen jako přímé úderné prostředky, ale i jako záminky pro následný útok balistickými střelami.
Změnila se i dodavatelská síť: Čína hraje zásadnější roli. Přímé železniční spojení do Jelabugy umožňuje rychlou přepravu součástek, které dříve dodával Írán. To výrazně urychluje produkci. Každý Šáhid stojí přibližně mezi 50.000 až 100.000 dolary, což je v kontrastu s nákladnou ukrajinskou obranou — například jeden Patriot PAC-3 vyjde na 4 miliony dolarů.
Ukrajina čelí složité výzvě. Prezident Zelenskyj naléhavě žádá více systémů Patriot, ale jejich efektivita vůči levným dronům je diskutabilní. Aktivní je i občanský sektor: projekt „Shahedoriz“ hlásí sestřelení více než sta vzdušných cílů díky darovaným dronům a systémům. Perspektivou zůstává partnerství s bývalým ředitelem Googlu Ericem Schmidtem na vývoji „interceptor dronů“, přestože konkrétní detaily zatím chybí.
Další možnou linií obrany je mezinárodní spolupráce. Iniciativa „Sky Shield“, navržená v březnu, by mohla nasadit až 120 stíhaček pro ochranu západní Ukrajiny. Realizace však závisí na příměří, které Rusko odmítá. Evropa váhá — přímý zásah by mohl znamenat konfrontaci NATO s Ruskem. Ukrajina na tuto nečinnost reaguje s rostoucím zklamáním.
Podle expertů by Moskva mohla ve snaze zlomit ukrajinský odpor v příštích týdnech zacílit na klíčovou infrastrukturu: elektrárny, vodárny a tepelné sítě. Cílem zůstává vojensko-průmyslové vítězství pomocí levných a masově vyráběných technologií. Vzdušný prostor nad Ukrajinou se tak stává klíčovou doménou války.
Související
Vydírání, vždyť na Kyjev útočí od začátku invaze, reaguje Ukrajina na ruskou výzvu k evakuaci
Rusko plánuje útok na Kyjev. Moskva vyzvala cizince k opuštění ukrajinské metropole
válka na Ukrajině , dron Šáhid-136
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 2 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 3 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 4 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 6 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 7 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 8 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 10 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák