Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?

Pro pamětníky znamenal tragický den zásadní přelom, zatímco mladší generace vyrůstaly v jeho stínu. Jejich výpovědi ukazují posun od počátečního sjednocení k hlubokému rozdělení společnosti.

V prvních dnech po útocích zavládla v celé zemi silná vlna vlastenectví a vzájemné solidarity. Lidé pociťovali hluboké osobní spojení i s úplně cizími osobami, které potkávali na ulicích. Na předměstských domech hromadně visely americké vlajky a obyvatelé sdíleli společný zármutek. Tato atmosféra však podle pamětníků trvala jen krátce a postupně se vytratila.

Pocit jednoty brzy vystřídal hněv a hluboké rozdělení společnosti, k čemuž přispěly války v Íráku a Afghánistánu. Vláda tehdejšího prezidenta George W. Bushe tyto konflikty zahájila v rámci takzvané války proti teroru. Podle respondentů však dlouholeté boje k vyšší bezpečnosti nevedly a pouze poškodily prestiž Spojených států ve světě. Války si navíc vyžádaly životy tisíců amerických vojáků i nespočtu íráckých civilistů.

Počáteční soudržnost se podle čtenářů proměnila v nevraživost vůči Blízkému východu a rostoucí islamofobii. Muslimové žijící v Americe se potýkali s nemístnými poznámkami a posměšky ze strany spolužáků i okolí. Celý region byl vnímán výhradně skrze optiku nebezpečí a terorismu. Společnost tak po tragédii dopustila, aby ji místo společného zármutku a odolnosti ovládla xenofobie a izolacionismus.

Trvalým následkem útoků se stala přísnější bezpečnostní opatření a nová legislativa v podobě zákonů Patriot Act a zákona o bezpečnosti letecké dopravy. Osobní prohlídky na letištích nebo zákazy vnášení zavazadel na stadiony se staly běžnou součástí života. Podle některých pamětníků tato opatření položila základ pro nadměrné pravomoci bezpečnostních složek. Zpřísněné kontroly zároveň mnohé lidi odradily od jakéhokoliv cestování.

Tragické události zanechaly na přímých svědcích a záchranářích trvalé zdravotní následky. Novinář Jeff Jarvis, který byl přítomen zřícení Jižní věže, zmínil přetrvávající zdravotní problémy, se kterými se potýká i po čtvrtstoletí. Mladší generace pak tyto události vnímá především jako počátek éry paranoie, ničení a pomsty. Podle jejich názoru teroristické útoky americkou společnost nesjednotily, ale naopak nenávratně rozložily.