Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Hlavními terči chystaných úderů se měli stát izraelští diplomaté, židovská komunitní centra a shromáždění na podporu Izraele. Celou operaci podporovala mezinárodní síť pro opatřování zbraní, která převážela pistole, automatickou pušku a stovky kusů munice přes Dánsko, Německo a Rakousko.

V souvislosti s tímto zmařeným spiknutím čelí obžalobě celkem sedm mužů, kteří v současnosti zůstávají ve vazbě. Z vyšetřovacích spisů vyplývá, že jeden z obviněných působil jako tajný informátor německé civilní kontrarozvědky.

Tento muž svému řídícímu důstojníkovi ze zpravodajské služby předával zprávy, avšak zamlčoval skutečný rozsah svého vlastního zapojení do získávání munice pro teroristickou skupinu. Vyšetřovatelé zdůrazňují, že koordinace plánovaných úderů v obou hlavních městech probíhala souběžně a útoky měly nastat v těsném časovém odstupu.

Odhalené spiknutí podle zpravodajských analýz ukazuje na zásadní proměnu v operacích Hamásu na evropském kontinentu. Plány na vybudování a výcvik operativních buněk v Evropě existovaly ještě před rozsáhlým útokem na Izrael z podzimu roku dva tisíce dvacet tři.

Skupina využívala Turecko jako svou základnu, přičemž samotné útoky měly být řízeny dálkově ze zahraničí. Nákup a přepravu zbraní navíc koordinoval operativec Hamásu působící v Libanonu, který dohlížel na jednu z logistických tras propojujících členy sítě napříč Evropou.

Cílem organizace bylo překročit dosavadní rámec aktivit v západních zemích, které se dříve soustředily především na výběr financí, propagandu a logistiku. Hnutí se místo toho pokusilo rozvinout schopnosti přímo provádět smrtonosné útoky proti izraelským a židovským cílům na Západě.

K rozbití připravovaného spiknutí došlo v Berlíně během předávání zásoby zbraní sestavené pro tuto operaci. Bezpečnostní složky tehdy přímo na místě zadržely tři podezřelé osoby a zabránily tak bezprostředně hrozícímu krveprolití.

Na dvoře obytného domu v berlínské čtvrti Moabit vyšetřovatelé zabavili plně automatickou útočnou pušku Crvena Zastava, osm pistolí Glock 26 a více než šest set kusů munice. Teroristická skupina využívala dvě samostatné, avšak vzájemně zkoordinované trasy pro pašování výzbroje.

Zatímco první kanál zásoboval zbraňový arzenál přímo v Berlíně, druhý zajišťoval přepravu pěti krátkých střelných zbraní a nábojů z Kodaně přes Německo až do Rakouska. Tyto zbraně byly následně uloženy v pronajatém prostoru ve Vídni společně s oblečením a dalším vybavením určeným pro vykonání útoků.

Jeden z podezřelých ještě před plánovanými údery natočil ve Vídni videozáznam, na kterém se k chystaným činům přihlašuje. Maskovaný a ozbrojený muž před vlajkou Hamásu na nahrávce hrozil odvetnými činy na evropském území jménem brigád Kásam, což je vojenské křídlo této organizace.

Celý případ nyní projednává senát pro ochranu státu při nejvyšším zemském soudu v Berlíně. Tento proces se má zařadit mezi nejvýznamnější teroristické kauzy v Německu za poslední léta.