Čechy děsí konflikt na Ukrajině stále víc. A viní Rusko

Praha - V září 2014 Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) navázalo na předchozí výzkumy postojů české veřejnosti k dění na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v první polovině května byly zařazeny otázky týkající se: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) názoru na působení jednotlivých stran konfliktu, 3) názoru na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace v této zemi, 4) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa, 5) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny a 6) názoru na zavedení vzájemných sankcí EU a Ruska, uvedl soc.cas.cz.

"Převážná část dotázaných nebere dramatický vývoj situace na Ukrajině na lehkou váhu a vnímá potencionální bezpečnostní hrozbu, kterou eskalace tohoto konfliktu představuje," uvedli autoři průzkumu.

Obavy se přitom proti létu zvýšily. Hrozbou pro mír ve světě byly v září boje na Ukrajině podle 69 procent lidí, v červnu to bylo 57 procent. Obavy kvůli evropské bezpečnosti vzrostly ze 60 na 73 procent a kvůli bezpečnosti Česka dokonce ze 49 na 65 procent.

O dění na Ukrajině se v září zajímalo 47 procent Čechů, tedy přibližně stejně jako na začátku léta. Oproti březnu, kdy začala ruská okupace ukrajinského Krymu, zájem klesl. "Nicméně ve srovnání s jinými zahraničně politickými konflikty události na Ukrajině stále patří mezi nejvíce sledované," uvedlo CVVM.

Jasný názor na události na Ukrajině mají jen necelé dvě pětiny dotázaných. Lidé, kteří se o dění na Ukrajině zajímají, ze všech účastníků konfliktu nejhůře hodnotí působení Ruska a východoukrajinských separatistů, negativně je vidí víc než 80 procent.

Podobně jako i v předchozích výzkumech CVVM česká veřejnost nemá příliš jasný názor v otázce na rozdělení Ukrajiny: čtyři z deseti dotázaných neví, jaký postoj zaujmout. Většina těch, kdo svůj názor v této otázce vyjádřili, se ovšem přiklání k názoru pro zachování územní celistvosti Ukrajiny (34 % oproti 23 %). Pochopitelně, mezi respondenty, kteří se o situaci na Ukrajině aktivně zajímají, je podíl nerozhodnutých v této otázce menší (27 %) a i tam převažuje názor, že by Ukrajina měla zůstat jednotná (41 % oproti 32 %). V porovnání s květnem 2014 ovšem lze vidět mírný názorový posun o šest procentních bodů ve prospěch varianty rozdělení na úkor zachování jednotné Ukrajiny.

Názor na sankce rozdělil českou veřejnost na dvě prakticky stejně početné skupiny: 41 % respondentů, kteří o sankcích slyšeli, se zavedením sankcí souhlasí a 39 % nikoliv, přičemž zbylých 20 % neví, jaký postoj vůči nim zaujmout.

Obyvatelé ČR nejsou příliš obeznámeni s obsahem vzájemných sankcí Ruska a EU. Jen 11 % českého obyvatelstva podle svých slov dobře zná, čeho se tyto sankce týkají, zatímco téměř každý pátý (18 %) dotázaný o sankcích vůbec neslyšel.

Související

Více souvisejících

průzkumy Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 23 minutami

Sergej Lavrov

Lavrov přiznal, že Rusko a Čína už vojensky spolupracují

Moskva a Peking nepotřebují vytvářet společnou vojenskou alianci, protože armády obou zemí již úspěšně spolupracují bez nutnosti spojovat se do nějaké organizace, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro arabský zpravodajský kanál Sky News Arabia. 

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Německá diplomacie opravila ruské tvrzení o invazi Rudé armády do Polska

Německé ministerstvo zahraničí na sociální síti X reagovalo na příspěvek ruských diplomatů. Ti tvrdili, že na Polsko museli v roce 1939 zaútočit, aby zabránili genocidě. Historická realita je ale někde úplně jinde, připomenout ji museli sami Němci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy