Michaláková viděla po roce jen mladšího syna: Ptal se mě, jestli ho sebrali, protože jsem chudá. Na 90 minut

Praha/Oslo - Eva Michaláková, které norské úřady odebraly děti, se dnes odpoledne v Norsku setkala se svým mladším synem. Viděla ho po roce. Starší chlapec na schůzku nedorazil. Matka bude usilovat o další setkání. Řekla to dnes ČTK. Podle lednové dohody se sociálními pracovníky má matka syny vidět dvakrát ročně po 15 minutách. Pokud si to děti přejí, může trvat schůzka déle.

Michalákovou si po 14:00 vyzvedla sociální pracovnice na nádraží ve městě Drammen. Převezla ji na místo, kde se setkání konalo. Se synem pak matka strávila zhruba hodinu a půl. Hráli si s legem, kreslili obrázky a četli si z knížky. Na šestiletého Davida, který chodí do první třídy, matka mluvila norsky a občas používala česká slova. Syn ji oslovoval křestním jménem. "Řekl mi, že má dvě maminky, tři babičky a tři dědečky. Bere to tak, že má dědečky a babičky i z rodiny, v níž teď žije," popsala Michaláková.Starší Denis na setkání nepřišel. Důvodem je podle sociálních pracovníků to, že po schůzce negativně reaguje, uvedla matka. Podle ní se tak ale porušila dojednaná pravidla. Podle lednové dohody totiž měla Michaláková vidět oba syny současně. Bude proto požadovat další termíny. Loni se s chlapci viděla jednou, a to v březnu. Druhé setkání se nekonalo. "Tato schůzka měla být jako náhrada za loňský rok. Jenomže já to jako náhradu neberu, když nevidím obě děti. To je jako 50 procent. Aby to bylo stoprocentní, musím vidět i staršího syna," řekla Michaláková. Také letos by se měly konat dvě schůzky.Matka za porušení úmluvy považuje i to, že celou dobu v místnosti byli pěstouni. Navrhovala, aby se setkání konalo venku na hřišti. To sociální pracovníci ale nepovolili, prostor je velký. Michaláková řekla, že před schůzkou musela odevzdat mobil a fotoaparát.Norská sociální služba odebrala české matce a otci děti v květnu 2011 pro podezření ze zneužívání a zanedbávání. Policie případ odložila a obvinění nepadlo. Norský soud ale považoval zjištění za závažná a rozhodnutí sociální služby potvrdil. Devítiletý Denis a šestiletý David vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Matka je chce získat zpět do své péče, zatím ale s odvoláními neuspěla. V prosinci požádala v Norsku znovu o přezkoumání případu. Podle dřívějšího vyjádření norské advokátky by rozhodnutí mohlo padnout do pololetí. Michaláková řekla, že přesný termín zatím není.Ředitel brněnského Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán jednal minulý týden se zástupci norského úřadu pro děti, mládež a rodinné záležitosti (BUFDIR). Podle Kapitána norská strana uvedla, že tak přísná omezení kontaktu odebraných dětí s rodinou bývají v Norsku méně obvyklá a odrážejí závažnost případu. Kapitán už dřív řekl, že by rodině v podobné situaci děti zřejmě odebraly i české úřady.Do případu se zapojila česká diplomacie, někteří poslanci i premiér a žádají vyřešení. Některá média zveřejnila část spisu k případu či snímky a další informace o špatném zacházení s hochy. Podle některých se upřednostňuje zájem matky nad zájmem hochů, politici nemají o případu všechny informace a zjištění se navíc neberou v potaz. Podle zastánců Michalákové naopak norské úřady nekomunikují a snaží se dát děti k adopci.

Související

Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet

ESLP se nebude zabývat případem Michalákové, rozhodnutí Štrasburku je pravomocné

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Češky Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl ženinu stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Více souvisejících

Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) norsko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy