Praha - 8. května 1945, tedy před 70 lety, skončila v Evropě druhá světová válka. Počet obětí nějstrašnějšího a největšího konfliktu v dějinách lidstva nebyl dosud vyčíslen, nejčastěji se uvádí číslo 60 milionů, přičemž nejvíce mrtvých měl Sovětský svaz s 27 miliony obětí. Válka definitivně skončila 2. září 1945, kdy kapitulaci podepsalo Japonsko.
Nástup nacistů k moci
Versailleská mírová smlouva, kterou bylo poražené Německo nuceno podepsat na konci první světové války, vyvolala u nezanedbatelné části Němců pocit nespravedlnosti a ponížení. Na tomto podhoubí vyrostla celá řada radikálně smýšlejících skupin, mezi nimi i Nacionálně socialistická německá dělnická strana (NSDAP), v čele s Adolfem Hitlerem. Původně marginální uskupení získalo mezi obyvatelstvem na atraktivitě koncem 20. let.
Důvodem byla světová hospodářská krize, která na Německo dolehla zvlášť tíživě. Nezaměstnaní se počítali na miliony, v ulicích se šířily bída a beznaděj, zatímco u moci se střídal jeden kabinet za druhým. Rozšířený názor, že demokratický systém Výmarské republiky fatálně selhal a je třeba jej nahradit silným autoritářským vedením, byl vodou na mlýn radikálů všeho druhu.
Hlavní strany konfliktu
Země Osy: Vedle Německa, Itálie a Japonska do války na straně Osy zasáhly Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Koncem války se tři posledně jmenované státy přidaly na stranu Spojenců.
Spojenci: Hlavní tíha bojů v Evropě spočívala zpočátku na Francii, Polsku, Velké Británii a zemích Společenství (Austrálie, Kanada, Jihoafrická unie a Nový Zéland). V roce 1941 se na straně Spojenců ocitl SSSR a USA, v srpnu 1942 pak i Brazílie. Proti silám Osy bojovali také vojáci ze zemí, které Německo napadlo a okupovalo - Československa, Belgie, Dánska, Řecka, Jugoslávie, Nizozemska či Norska.
Několik států postupně okupoval SSSR i Německo - vedle Polska to bylo Lotyšsko, Estonsko a Litva. Ve válce se Sovětským svazem bylo od listopadu 1939 také Finsko, které později bojovalo na straně Německa, kterému nakonec v březnu 1945 vyhlásilo válku.
Jen málo zemí zůstalo neutrální - Irsko, Andorra, Španělsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko, Vatikán a jihoamerická Uruguay.
Specifická byla situace na Blízkém východě. Dnešní Tunisko okupovali Němci a Italové, některé země se ocitly pod vojenskou správou Spojenců - Sýrie, Irák a Írán. Egypt byl až do února 1945 formálně neutrální, byl ale významnou základnou britské armády.
VIDEO: Druhá světová válka v 15 minutách
Zdroj: YouTubeDůležité milníky války
19391. září - Přepadením Polska Německem začala druhá světová válka. O dva dny později vyhlásila Británie a Francie Německu válku.30. listopadu - Sovětský svaz zaútočil na Finsko; začátek takzvané zimní války, v níž Finsko přišlo o část svého území.17. září - Sovětský svaz napadl Polsko.
19409. dubna - Německo napadlo Dánsko a Norsko.10. května - Německo zahájilo ofenzívu v západní Evropě: Postupně obsadilo země Beneluxu a části Francie.10. června - Itálie vypověděla válku Británii a Francii.22. června - Podepsána kapitulace Francie. Část území okupovalo Německo, zbytek spravovala loutková vláda ve Vichy.10. července až 31. října - Letecká bitva o Anglii, v níž německé letectvo utrpělo těžké ztráty.
194111. února - První jednotky německého Afrikakorpsu se ocitly v severní Africe.22. června - Němci napadli Sovětský svaz.7. prosince - Japonský útok na Pearl Harbour; USA vstoupily do války.
194220. ledna - Na poradě nacistických vůdců v berlínské vile Wannsee bylo ujasněno "konečné řešení židovské otázky", které již probíhalo od přepadení SSSR Německem.27. května - V Praze byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který 4. června zemřel. V reakci na tento čin nacisté mimo jiné vyhladili Lidice (10. června) a Ležáky (24. června).19. listopadu - Začátek sovětské protiofenzívy u Stalingradu skončil vítězstvím Rudé armády 2. února 1943.
194327. ledna - Rudá armáda definitivně prolomila blokádu Leningradu, obklíčeného od 8. září 1941.19. dubna - Propuklo povstání židů ve varšavském ghettu13. května - Kapitulace německo-italské skupiny armád Afrika; válka v severní Africe skončila.5. července - Začala bitva u ruského Kursku28. listopadu až 1. prosince - Konference v Teheránu, která byla prvním setkáním nejvyšších představitelů Sovětského svazu, Spojených států a Británie Josifa Stalina, Franklina D. Roosevelta a Winstona Churchilla za druhé světové války.
19446. června - Vylodění spojenců v Normandii - otevření druhé fronty v Evropě.29. srpna - Začalo Slovenské národní povstání.8. září - Začátek karpatsko-dukelské operace za účasti 1. československého armádního sboru v SSSR.6. října - Příslušníci sboru vstoupili na československou půdu v prostoru Dukelského průsmyku.16. prosince - Německá armáda zahájila bitvu v Ardenách, svoji poslední velkou ofenzivu na západní frontě.
194512. ledna - Armáda SSSR zahájila viselsko-oderskou operaci; do začátku února obsadila rozsáhlé území až k řece Odře.27. ledna - Vojáci Rudé armády osvobodili koncentrační a vyhlazovací tábor v polské Osvětimi.4. až 11. února - Jaltská konference za účasti Churchilla, Roosevelta a Stalina, která se zabývala poválečným uspořádáním v Evropě, vznikem OSN a vstupem SSSR do války proti Japonsku.16. dubna - Sovětská armáda zahájila bitvu o Berlín, která skončila 2. května kapitulací obránců města.30. dubna - Nacistický vůdce Adolf Hitler spáchal sebevraždu.5. května - Začalo pražské povstání.6. května - Jednotky americké armády pod velením generála George Pattona osvobodily Plzeň nebo Karlovy Vary.7. května - Představitelé nacistického Německa podepsali ve francouzské Remeši bezpodmínečnou kapitulaci.8. května - V sídle sovětského velení v berlínském Karlshorstu byl podepsán kapitulační protokol.9. května - Do Prahy přijela sovětská armáda.22. června - Skončily boje na Okinawě, poslední velká bitva války.2. srpna - Skončilo jednání Spojenců v Postupimi, které se zabývalo zejména osudem poraženého Německa.6. a 9. srpna 1945 - Američané svrhli atomovou pumu na Hirošimu a na Nagasaki.2. září - Slavnostně podepsána japonská kapitulace (začala platit 3. září), konec druhé světové války.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Lodě hlásí, že se dostávají pod palbu
včera
Zbývá poslední jméno. StarDance odhalila již devět profesionálních tanečníků
včera
Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa
včera
USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu
včera
Írán hodlá kontrolovat průliv až do konce války. Ozval se i Chameneí
včera
Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka
včera
Pohřeb Jana Potměšila bude veřejný. Proběhne ve známém pražském kostele
včera
Maďarské volby ještě nejsou uzavřené. Magyarova Tisza získala další křesla
včera
Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu
včera
Policie si převzala dalšího podezřelého v pardubické kauze
včera
Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený
včera
Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas
včera
Bude to historické. Trump se zasnil při představě jednání s čínským prezidentem
včera
Praha otevřela nový most přes řeku. Od víkendu slouží běžnému provozu
včera
Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán
včera
Počasí: Teploty o víkendu překonají hranici 20 stupňů, překazit je mohou bouřky
17. dubna 2026 21:44
Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach
17. dubna 2026 20:39
Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva
17. dubna 2026 19:22
Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině
17. dubna 2026 18:07
Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů
Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.
Zdroj: Libor Novák