Šizených a nebezpečných potravin přibývá. Velký přehled

Praha - Médii nedávno proběhla informace o šizení salámů Poličan. Test časopisu dTest prokázal, že minimálně v polovině salámů typu Poličan není množství masa odpovídající potravinářským normám. A podobných případů jsou desítky, ne-li stovky.

Kvalita potravin na českých pultech je většinou velmi nízká. Často se jedná o nekvalitní potraviny z dovozu, v minulých týdnech a měsících se hodně mluvilo hlavně o polských potravinách. Ovšem nalijme si čistého vína, i čeští výrobci často své výrobky šidí a dávají do nich věci, které tam prostě podle norem nepatří.

Salámy

Jak už jsme zmiňovali výše, salám typu Poličan se dostal v minulých dnech do hledáčku většiny tuzemských médií. Podle zjištění časopisu dTest totiž jen 7 ze 13 testovaných salámů používá natolik kvalitní maso, aby vyhovovalo zákonným normám. V salámu má být totiž minimálně 16 procent čisté svalové bílkoviny. Salám, který dopadl nejhůře obsahoval jen necelých 12 procent.

Dokonce se objevují i takové případy, kdy výrobce salámu vyrábí stejný typ salámu pro různé společnosti. Zarážející ovšem je, že tyto salámy, vyrobené v jednom masokombinátu, mají různé množství svalové bílkoviny. Je docela pravděpodobné, že podobná praxe se bude týkat mnoha dalších salámů a uzenin.

Kečupy

Kečup je nedílnou součástí mnoha pokrmů a obzvláště mezi mladými lidmi je často používán jako přísada k mnoha druhům pokrmů. Jenže není kečup jako kečup. Správný kečup by měl rozhodně obsahovat z velké části rajčata. Jenže na českém (a asi i na mnoha zahraničních) trhu najdete mnoho druhů kečupu, které o rajčatech nikdy ani neslyšeli. V lepším případě bývá ve složení kečupu uveden alespoň rajský protlak, který se normálně vyrábí z propasírovaných rajčat bez semínek a slupky. Jenže v protlacích jsou obsaženy různé konzervanty, aby zajistily kečupu trvanlivost.

Co všechno takový protlak, ze kterého je kečup složený, nemá obyčejný spotřebitel šanci zjistit. Časopis dTest v roce 2011 našel v kečupech dokonce různé plísně a pesticidy.

Čokoláda

V období velikonoc si lidé hojně kupují různé čokoládové zajíčky a postavičky. Jenže ty často nemají s čokoládou nic společného. Pravá čokoláda v sobě musí obsahovat určité minimální množství kakaa (35 procent u hořké a 25 procent u mléčné), v případě některých čokoládových produktů to tak ale vůbec není. Na pultech narazíte často na produkt, který se bude tvářit jako čokoláda, ale po přečtení etikety zjistíte, že se jedná o "kakaovou pochoutku", která opravdu s pravou čokoládou nemá mnoho společného. Ve zmíněné kakaové pochoutce stopy po kakau často nenajdete vůbec nebo jen minimálně. Výrobci místo něj přidávají cukr a můžete v ní najít často i větší množství tuku.

Mléko

Kvalita mléka v českých obchodech není bůhví jak dobrá. To je bohužel fakt. Samozřejmě, najdou se i výjimky. Kvalitní mléko by mělo obsahovat bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny a minerální látky. Často se ovšem můžeme setkat s druhem mléka, které obsahuje větší množství nasycených tuků a cholesterolu. Ty mohou významnou měrou přispět k onemocnění srdce a cév.

Ovocné šťávy a džusy

Tyto nápoje jsou nyní většinou už jen směsí vody, cukru a velmi malého podílu ovocné nebo zeleninové složky. Od ovocného nektaru, nápoje nebo limonády už rozhodně nečekejte nic dobrého. Maximální podíl ovocné složky je 25 %, často je ale podíl mnohem menší. Pouze ovocná šťáva by měla mít 100% podíl ovocné nebo zeleninové složky a může být označena jako džus.

Tmavé pečivo

Tmavé pečivo by mělo být celozrnné. Jenže většinou není. Pekaři by měli takové pečivo péct z celozrnné mouky. Ale často to nedělají. Stačí totiž mouku obarvit a máte na světě tmavé pečivo, které má stejné složení jako pečivo světlé. Samozřejmě pokud přidané barvivo není škodlivé, což se taky v některých případech stává. Obvyklým trikem pekařů je pak barvení mouky pomocí karamelu, což může být škodlivé. Řekněte, napadlo vás někdy, že v pečivu jíte i karamel?

V této souvislosti je asi na místě zmínit i fakt, že výrobci často šidí i na samotnou mouce. Potravinový inspektor Ladislav Hruška, při jedné ze svých kontrol zjistil, že kilogramový balíček mouky často neobsahuje avizovaný kilogram, ale méně mouky.

Balené saláty

Dalším problematickým produktem jsou balené saláty. Nejenže často neobsahují svou hlavní surovinu (například hermelínový salát s minimálním podílem hermelínu), ale naopak v nich mnohdy najdete různé náhražky a škodlivé látky. Na výrobku by jeho složení mělo být uvedeno v pořadí podle množství v potravině. Takže pokud na hermelínovém salátu najdete ve složení jako první položku nějakou chemikálii nebo emulgátor, raději tento výrobek nekupujte.

Špekáčky

I obyčejné špekáčky často obsahují složky, které byste opravdu v jídle nečekali a hlavně nechtěli. Podle odborníka na výživu Víta Syrového se v mnoha případech jedná o potravinu, která by měla podléhat "hamburgerové dani", která se vztahuje na zdraví škodlivé produkty. Špekáčky totiž často mají vysoký obsah tuku, solí cukrů a aditiv. Tyto látky výrazně zvyšují možnost výskytu civilizačních nemocí. Na trhu jsou k dostání například špekáčky, které obsahují až polovinu tuku - ten pravděpodobně pochází ze zbytkového vepřového masa, sádla a kůže. Také ve špekáčcích můžeme najít různá nebezpečná aditiva jako jsou konzervanty a toxické dusitany. Občas můžete narazit i na trojkombinaci fosfátů difosforečnany, trifosforečnany a polyfosforečnany, říká expert na zdravou výživu Vít Surový pro Zemědělský svaz České republiky.

Solené brambůrky (chipsy)

K dobré oslavě samozřejmě patří i dobré jídlo a různé zobání. Češi mají rádi brambůrky s různými příchutěmi, ať se jedná o bylinkové příchutě nebo třeba příchuť nějaké uzeniny. V mnoha případech se ovšem samozřejmě jedná jen o přidané chemické látky, které konkrétní chuť navozují . S bylinkami nebo čabajkou se většina brambůrků s příchutí asi nikdy nesetkala. O přidaných barvivech je asi zbytečné se vůbec zmiňovat.

Tavené sýry

V Česku se často setkáme se sýry, které ale vlastně vůbec nejsou sýry. Obsahují totiž náhražky správných surovin a s pravým sýrem mají společného jen hodně málo. Mnohdy se totiž na etiketě se složením dozvíte, že nejsou vyrobeny z mléka, jak byste u sýra očekávali, ale z rostlinného tuku. V případě, kdy je takovýto produkt viditelně označen, nejedná se o problém. Jenže většina obchodních řetězců prodává tyto produkty normálně mezi opravdovými sýry (z mléka), takže zákazník si produkt kupuje v dobré víře, že se samozřejmě jedná o mléčný produkt, což se dá označit jako klamání spotřebitele.

Voda v mase

Oblíbeným trikem výrobců a prodejců je umělé navyšování hmotnosti masných výrobků. Nejčastějším a hojně využívaným způsobem je plnění výrobku vodou. Výrobce napíchá do produktu vodu a nechá ho zamrazit. Zákazník v obchodě nemá velkou šanci poznat, že hmotnost uvedená na etiketě neodpovídá skutečnému množství masa. Vodou je možné zvýšit hmotnost produktu poměrně výrazně.

Související

solární energie

Fotovoltaický boom: Na co si dát pozor před podpisem smlouvy

Spotřebitelé se snaží hledat nové cesty k udržitelným energiím. Jednou z možností jsou fotovoltaické systémy, které jsou stále populárnější volbou. Na co si dát pozor, pokud plánujete instalaci takového systému? dTest přináší několik tipů, na co se před podpisem smlouvy zaměřit.
Soud, ilustrační fotografie.

Spotřebitelům se nelíbí návrh zákona o hromadných žalobách

Spotřebitelská organizace dTest tvrdí, že současný návrh ministerstva spravedlnosti na zavedení hromadného řízení nepřináší funkční nástroj pro ochranu zájmů spotřebitelů a nahrává takzvaným šmejdům, tedy nepoctivým podnikatelům. Organizace v dnešní tiskové zprávě také uvedla, že v návrhu zákona chybí i představa o financování hromadných žalob. Ministerstvo přitom počítá s tím, že právě například dTest či Sdružení českých spotřebitelů budou hromadné žaloby podávat.

Více souvisejících

dtest potraviny jídlo

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Letoun, který havaroval v Kazachstánu, jen krátce před pádem.

V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě

V Kazachstánu havaroval dopravní letoun Embraer ázerbajdžánských aerolinek se zhruba sedmi desítkami lidí na palubě. Stroj začal po pádu hořet. Podle dostupných informací přežilo havárii nejméně 30 osob. Příčina nehody není v tuto chvíli známá. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Zimní počasí, ilustrační fotografie.

Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení

Po vánočních svátcích se v Česku přechodně oteplí, když v pátek vyšplhají teploty až na osm stupňů. Na poslední víkend letošního roku se však znovu lehce ochladí, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Alec Baldwin si může definitivně oddechnout. Případ smrti kameramanky končí

Žalobci z amerického státu Nové Mexiko vzdali svou snahu o opětovné vznesení obvinění vůči Alecu Baldwinovi kvůli smrti kameramanky Haliny Hutchinsové během natáčení westernu Rust. Informovala o tom stanice CBS News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy