Spotřebitelům se nelíbí návrh zákona o hromadných žalobách

"Pokud by byl návrh přijat ve stávající podobě, bylo by se možné důvodně obávat, že by byl institut hromadných žalob sice formálně zaveden, přes přirozené a zákonné překážky by však k jeho naplnění v praxi docházelo jen zcela výjimečně," sdělila ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.

Hromadná žaloba pomáhá vymáhat lidem společně nároky, o které by sami neusilovali, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší. Takto se celá kauza vyřeší jediným rozsudkem. V Česku zatím tato možnost neexistuje, právní úprava vzniká už delší dobu. V aktuálním návrhu zaslaném do připomínkového řízení ministerstvo zúžilo hromadná řízení jen na spotřebitelské spory, přičemž podávat žaloby by mohly pouze neziskové subjekty zapsané ve zvláštním seznamu.

Podle dTestu "budí velké rozpaky" to, že se ministerstvo přiklonilo k přihlašovacímu režimu namísto k odhlašovacímu. V praxi to znamená, že poškozený věřitel se bude muset v určité lhůtě aktivně přihlásit, pokud se bude chtít hromadného řízení zúčastnit. Podmínkou v návrhu je, aby takových spotřebitelů bylo alespoň 20 a aby si jejich nároky byly právně i skutkově podobné.

"V tomto režimu se případné závěry soudu netýkají všech poškozených spotřebitelů, ale jen těch, kteří se aktivně, včas a stanoveným způsobem k řízení přihlásí, což podstatu hromadného řízení do značné míry paralyzuje," uvedl dTest. Podle organizace lze navíc u nižších škod oprávněně očekávat, že spotřebitelé své nároky uplatňovat nebudou.

"Navrhovaný přihlašovací režim podporuje úvahy šmejdů o ekonomičnosti 'business modelu', na jehož základě úmyslně porušují práva spotřebitelů. V situaci, kdy bude pouze část spotřebitelů žádat a následně snad i získá nějaké odškodnění, zůstane velká část peněz získaných z protiprávního jednání v kapsách šmejda," upozornila Hekšová.

Ministerstvo navrhuje přiznat spotřebitelským organizacím odměnu z vyhraného sporu a odpuštění soudního poplatku. Hekšová ale konstatovala, že financovat hromadné žaloby z vlastních zdrojů je pro spotřebitelské organizace prakticky nemožné. Poukázala na to, že návrh nemyslí na přípravnou fázi hromadného řízení, sběr dat a jejich vyhodnocení. "Pokryty by nebyly ani případy, kdy si spotřebitelská organizace z analýzy získaných podnětů vyhodnotí, že nejsou důvody pro podání hromadné žaloby,“ doplnila.

"V této souvislosti je třeba také vzít v potaz neziskovou povahu spotřebitelských organizací, které obvykle nedokážou vytvářet rezervy, protože v případě dotací od státu, na kterých je většina spotřebitelských organizací závislá, je tvorba zisku zcela zakázána," dodala ředitelka.

Ministerstvo chce, aby navržená pravidla fungovala od 25. června příštího roku. Hromadná řízení mají mít dvě fáze. V té první soud rozhodne usnesením o tom, zda je hromadná žaloba vůbec přípustná - tedy že v dané věci dává smysl a že není například jen zneužitím práva ve snaze zlikvidovat konkurenci. Až ve druhé fázi pak soud bude řešit spor. Úřad očekává, že hromadné spory nebudou příliš časté a ročně jich začne v řádu jednotek.

Ve většině evropských států je možné podávat hromadné žaloby nejen ohledně nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.