Zelenskyj nechápe, proč Trump mlčí. Západ jen dodává Putinovi odvahu, tvrdí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy z pasivity vůči ruským útokům, která podle něj „povzbuzuje“ ruského vůdce Vladimira Putina. Jeho prohlášení přichází poté, co Rusko provedlo nejmasivnější letecký útok od začátku války – během jediné noci vypustilo stovky raket a dronů.

Při sobotním nočním útoku zahynulo nejméně 12 lidí, včetně tří dětí, a desítky dalších byly zraněny. Údery zasáhly rozsáhlá území napříč Ukrajinou a přišly jen den po jednom z nejtvrdších útoků na Kyjev od začátku ruské invaze.

„Ruskou brutalitu nelze zastavit bez tvrdého tlaku na kremelské vedení,“ prohlásil Zelenskyj a varoval, že mlčení Západu, zejména USA, pouze dodává Putinovi odvahu. Vzkaz směřoval i k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který nedávno uvedl, že se Putin chce dohodnout na ukončení války. „Svět může mít dovolenou, ale válka pokračuje – bez ohledu na víkendy a všední dny. To nelze ignorovat,“ zdůraznil Zelenskyj.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že od soboty 20:40 místního času (17:40 GMT) Rusko provedlo koordinovaný útok s využitím celkem 367 střel různých typů a dronů. Podle ukrajinských sil bylo sestřeleno 45 řízených střel a zničeno 266 dronů. Zásahy byly hlášeny ve 22 lokalitách po celé zemi.

Prezident Zelenskyj uvedl, že záchranné týmy zasahovaly ve více než 30 městech a vesnicích. V Žytomyrské oblasti byli při útoku zabiti tři sourozenci – osmiletý Stanislav, dvanáctiletá Tamara a sedmnáctiletý Roman. V Kupjansku zemřely dvě ženy ve věku 85 a 56 let po zásahu obytného domu. V okolí Kyjeva byli zabiti čtyři lidé a dalších 16 utrpělo zranění, včetně tří dětí.

Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko označil útok za „kombinovaný a nemilosrdný úder namířený proti civilnímu obyvatelstvu“. V celkem 13 zasažených regionech bylo podle něj zraněno více než 60 lidí, poškozeno 80 obytných domů a zaznamenáno 27 požárů.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se mu podařilo zasáhnout vojenské cíle, včetně letišť, muničních skladů a stanic elektronického boje, ve 142 oblastech.

Rusko nadále výrazně zvyšuje výrobu i technickou úroveň svých dronů. Například íránské drony Šáhed jsou nyní vybaveny větším množstvím výbušnin a lepší technologií k obcházení protivzdušné obrany.

Ukrajina uvedla, že útoky zasáhly nejen Kyjev a okolí, ale také regiony Žytomyr, Chmelnyckyj, Ternopil, Dnipropetrovsk, Mykolajiv, Oděsa, Charkov, Černihiv, Čerkasy, Sumy a Poltava. V hlavním městě bylo zraněno 11 lidí, byly zaznamenány rozsáhlé požáry a škody na obytných domech – včetně studentských kolejí. Obyvatelé se opět uchýlili do podzemí metra, zatímco ulicemi zněly výbuchy a sirény.

Zatímco Ukrajina čelí masivnímu útoku, Rusko hlásí, že během neděle sestřelilo 110 ukrajinských dronů, které mířily na 12 ruských regionů a Krym. V Moskvě bylo údajně zneškodněno 12 dronů, uvedl starosta Sergej Sobjanin. V Tulské oblasti, jižně od Moskvy, trosky jednoho dronu poškodily obytný dům, ale nikdo nebyl zraněn.

Navzdory eskalaci násilí se o víkendu uskutečnila rozsáhlá výměna zajatců. V pátek si obě strany předaly po 390 osobách, v sobotu dalších 307 Ukrajinců dorazilo domů a v neděli každá strana potvrdila návrat 303 svých lidí. Celkem se tak během tří dnů uskutečnila výměna 2 000 vězňů.

Přestože jde o největší výměnu zajatců od začátku války, vyhlídky na další pokrok v mírových jednáních zůstávají mizivé. Třídenní výměna následovala po prvním osobním jednání mezi Ukrajinou a Ruskem za poslední tři roky, které se konalo v Turecku.

Americký prezident Trump a Vladimir Putin spolu v týdnu telefonovali – rozhovor trval dvě hodiny a týkal se navrhovaného příměří. Trump později tvrdil, že hovor byl „velmi úspěšný“ a že jednání o příměří začnou „okamžitě“. Putin však mluvil pouze o možnosti společného memoranda o „možném budoucím míru“ a 30denní příměří zatím nepřijal.

Válka, která začala plnohodnotnou invazí Ruska v únoru 2022, pokračuje už třetím rokem. Moskva v současnosti okupuje přibližně 20 % ukrajinského území, včetně Krymu. V kontextu nejnovějších útoků a mlhavých diplomatických snah však mír zůstává v nedohlednu.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Donald Trump Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy