Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy z pasivity vůči ruským útokům, která podle něj „povzbuzuje“ ruského vůdce Vladimira Putina. Jeho prohlášení přichází poté, co Rusko provedlo nejmasivnější letecký útok od začátku války – během jediné noci vypustilo stovky raket a dronů.
Při sobotním nočním útoku zahynulo nejméně 12 lidí, včetně tří dětí, a desítky dalších byly zraněny. Údery zasáhly rozsáhlá území napříč Ukrajinou a přišly jen den po jednom z nejtvrdších útoků na Kyjev od začátku ruské invaze.
„Ruskou brutalitu nelze zastavit bez tvrdého tlaku na kremelské vedení,“ prohlásil Zelenskyj a varoval, že mlčení Západu, zejména USA, pouze dodává Putinovi odvahu. Vzkaz směřoval i k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který nedávno uvedl, že se Putin chce dohodnout na ukončení války. „Svět může mít dovolenou, ale válka pokračuje – bez ohledu na víkendy a všední dny. To nelze ignorovat,“ zdůraznil Zelenskyj.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že od soboty 20:40 místního času (17:40 GMT) Rusko provedlo koordinovaný útok s využitím celkem 367 střel různých typů a dronů. Podle ukrajinských sil bylo sestřeleno 45 řízených střel a zničeno 266 dronů. Zásahy byly hlášeny ve 22 lokalitách po celé zemi.
Prezident Zelenskyj uvedl, že záchranné týmy zasahovaly ve více než 30 městech a vesnicích. V Žytomyrské oblasti byli při útoku zabiti tři sourozenci – osmiletý Stanislav, dvanáctiletá Tamara a sedmnáctiletý Roman. V Kupjansku zemřely dvě ženy ve věku 85 a 56 let po zásahu obytného domu. V okolí Kyjeva byli zabiti čtyři lidé a dalších 16 utrpělo zranění, včetně tří dětí.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko označil útok za „kombinovaný a nemilosrdný úder namířený proti civilnímu obyvatelstvu“. V celkem 13 zasažených regionech bylo podle něj zraněno více než 60 lidí, poškozeno 80 obytných domů a zaznamenáno 27 požárů.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se mu podařilo zasáhnout vojenské cíle, včetně letišť, muničních skladů a stanic elektronického boje, ve 142 oblastech.
Rusko nadále výrazně zvyšuje výrobu i technickou úroveň svých dronů. Například íránské drony Šáhed jsou nyní vybaveny větším množstvím výbušnin a lepší technologií k obcházení protivzdušné obrany.
Ukrajina uvedla, že útoky zasáhly nejen Kyjev a okolí, ale také regiony Žytomyr, Chmelnyckyj, Ternopil, Dnipropetrovsk, Mykolajiv, Oděsa, Charkov, Černihiv, Čerkasy, Sumy a Poltava. V hlavním městě bylo zraněno 11 lidí, byly zaznamenány rozsáhlé požáry a škody na obytných domech – včetně studentských kolejí. Obyvatelé se opět uchýlili do podzemí metra, zatímco ulicemi zněly výbuchy a sirény.
Zatímco Ukrajina čelí masivnímu útoku, Rusko hlásí, že během neděle sestřelilo 110 ukrajinských dronů, které mířily na 12 ruských regionů a Krym. V Moskvě bylo údajně zneškodněno 12 dronů, uvedl starosta Sergej Sobjanin. V Tulské oblasti, jižně od Moskvy, trosky jednoho dronu poškodily obytný dům, ale nikdo nebyl zraněn.
Navzdory eskalaci násilí se o víkendu uskutečnila rozsáhlá výměna zajatců. V pátek si obě strany předaly po 390 osobách, v sobotu dalších 307 Ukrajinců dorazilo domů a v neděli každá strana potvrdila návrat 303 svých lidí. Celkem se tak během tří dnů uskutečnila výměna 2 000 vězňů.
Přestože jde o největší výměnu zajatců od začátku války, vyhlídky na další pokrok v mírových jednáních zůstávají mizivé. Třídenní výměna následovala po prvním osobním jednání mezi Ukrajinou a Ruskem za poslední tři roky, které se konalo v Turecku.
Americký prezident Trump a Vladimir Putin spolu v týdnu telefonovali – rozhovor trval dvě hodiny a týkal se navrhovaného příměří. Trump později tvrdil, že hovor byl „velmi úspěšný“ a že jednání o příměří začnou „okamžitě“. Putin však mluvil pouze o možnosti společného memoranda o „možném budoucím míru“ a 30denní příměří zatím nepřijal.
Válka, která začala plnohodnotnou invazí Ruska v únoru 2022, pokračuje už třetím rokem. Moskva v současnosti okupuje přibližně 20 % ukrajinského území, včetně Krymu. V kontextu nejnovějších útoků a mlhavých diplomatických snah však mír zůstává v nedohlednu.
Související
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
válka na Ukrajině , Donald Trump , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 1 hodinou
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 2 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 3 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 3 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 4 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 5 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 5 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 6 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 7 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 8 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.
Zdroj: Libor Novák