Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy z pasivity vůči ruským útokům, která podle něj „povzbuzuje“ ruského vůdce Vladimira Putina. Jeho prohlášení přichází poté, co Rusko provedlo nejmasivnější letecký útok od začátku války – během jediné noci vypustilo stovky raket a dronů.
Při sobotním nočním útoku zahynulo nejméně 12 lidí, včetně tří dětí, a desítky dalších byly zraněny. Údery zasáhly rozsáhlá území napříč Ukrajinou a přišly jen den po jednom z nejtvrdších útoků na Kyjev od začátku ruské invaze.
„Ruskou brutalitu nelze zastavit bez tvrdého tlaku na kremelské vedení,“ prohlásil Zelenskyj a varoval, že mlčení Západu, zejména USA, pouze dodává Putinovi odvahu. Vzkaz směřoval i k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který nedávno uvedl, že se Putin chce dohodnout na ukončení války. „Svět může mít dovolenou, ale válka pokračuje – bez ohledu na víkendy a všední dny. To nelze ignorovat,“ zdůraznil Zelenskyj.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že od soboty 20:40 místního času (17:40 GMT) Rusko provedlo koordinovaný útok s využitím celkem 367 střel různých typů a dronů. Podle ukrajinských sil bylo sestřeleno 45 řízených střel a zničeno 266 dronů. Zásahy byly hlášeny ve 22 lokalitách po celé zemi.
Prezident Zelenskyj uvedl, že záchranné týmy zasahovaly ve více než 30 městech a vesnicích. V Žytomyrské oblasti byli při útoku zabiti tři sourozenci – osmiletý Stanislav, dvanáctiletá Tamara a sedmnáctiletý Roman. V Kupjansku zemřely dvě ženy ve věku 85 a 56 let po zásahu obytného domu. V okolí Kyjeva byli zabiti čtyři lidé a dalších 16 utrpělo zranění, včetně tří dětí.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko označil útok za „kombinovaný a nemilosrdný úder namířený proti civilnímu obyvatelstvu“. V celkem 13 zasažených regionech bylo podle něj zraněno více než 60 lidí, poškozeno 80 obytných domů a zaznamenáno 27 požárů.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že se mu podařilo zasáhnout vojenské cíle, včetně letišť, muničních skladů a stanic elektronického boje, ve 142 oblastech.
Rusko nadále výrazně zvyšuje výrobu i technickou úroveň svých dronů. Například íránské drony Šáhed jsou nyní vybaveny větším množstvím výbušnin a lepší technologií k obcházení protivzdušné obrany.
Ukrajina uvedla, že útoky zasáhly nejen Kyjev a okolí, ale také regiony Žytomyr, Chmelnyckyj, Ternopil, Dnipropetrovsk, Mykolajiv, Oděsa, Charkov, Černihiv, Čerkasy, Sumy a Poltava. V hlavním městě bylo zraněno 11 lidí, byly zaznamenány rozsáhlé požáry a škody na obytných domech – včetně studentských kolejí. Obyvatelé se opět uchýlili do podzemí metra, zatímco ulicemi zněly výbuchy a sirény.
Zatímco Ukrajina čelí masivnímu útoku, Rusko hlásí, že během neděle sestřelilo 110 ukrajinských dronů, které mířily na 12 ruských regionů a Krym. V Moskvě bylo údajně zneškodněno 12 dronů, uvedl starosta Sergej Sobjanin. V Tulské oblasti, jižně od Moskvy, trosky jednoho dronu poškodily obytný dům, ale nikdo nebyl zraněn.
Navzdory eskalaci násilí se o víkendu uskutečnila rozsáhlá výměna zajatců. V pátek si obě strany předaly po 390 osobách, v sobotu dalších 307 Ukrajinců dorazilo domů a v neděli každá strana potvrdila návrat 303 svých lidí. Celkem se tak během tří dnů uskutečnila výměna 2 000 vězňů.
Přestože jde o největší výměnu zajatců od začátku války, vyhlídky na další pokrok v mírových jednáních zůstávají mizivé. Třídenní výměna následovala po prvním osobním jednání mezi Ukrajinou a Ruskem za poslední tři roky, které se konalo v Turecku.
Americký prezident Trump a Vladimir Putin spolu v týdnu telefonovali – rozhovor trval dvě hodiny a týkal se navrhovaného příměří. Trump později tvrdil, že hovor byl „velmi úspěšný“ a že jednání o příměří začnou „okamžitě“. Putin však mluvil pouze o možnosti společného memoranda o „možném budoucím míru“ a 30denní příměří zatím nepřijal.
Válka, která začala plnohodnotnou invazí Ruska v únoru 2022, pokračuje už třetím rokem. Moskva v současnosti okupuje přibližně 20 % ukrajinského území, včetně Krymu. V kontextu nejnovějších útoků a mlhavých diplomatických snah však mír zůstává v nedohlednu.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
válka na Ukrajině , Donald Trump , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 38 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák