Lidé mohou jezdit za prací až 100 kilometrů za hranice, potvrdil Hamáček

Lidé dojíždějící přes hranice do práce budou mít výjimku ze zákazu cestování do ciziny, pokud pracují do vzdálenosti 100 kilometrů od hranice. Dosud výjimka platila jen na vzdálenost 50 kilometrů. Po rozhovoru s rakouským protějškem to uvedl český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Stejné opatření by podle něj mohlo platit pro lidi ze Slovenska, Německa, Polska a Rakouska.

"Právě jsem mluvil se svým rakouským protějškem a řešili jsme problémy našich občanů pracujících v pohraničí. Čeští pendleři budou mít výjimku ze zákazu vycestovat z ČR, pokud pracují do vzdálenosti 100 km od hranice," uvedl Hamáček na twitteru krátce před 15:30. Totéž může podle něj platit pro pendlery ze Slovenska, Německa, Polska a Rakouska.

"Celá řada nemocnic v Rakousku, ústavů sociální péče a dalších zařízení, které jsou nyní pod tlakem, spoléhá na české pracovníky," doplnil Hamáček později na tiskovém briefingu. Díky prodloužení pásma podle něj nevzniknou problémy v rakouském zdravotnickém a sociálním systému. "Předpokládám, že to samé to bude znamenat pro Německo," dodal ministr.

Připomněl, že pro přechod hranic je potřeba, aby pracovník zaměstnání v zahraničí doložil. Vzory potvrzení jsou k dispozici na stránkách ministerstva. Stačí ale i jiný dokument, který zaměstnání prokáže. "Celkový počet pracovníků (v zahraničí) je několik desítek tisíc, já jsem přesvědčen o tom, že drtivá většina z nich se vejde do toho pásma," řekl Hamáček.

Zákaz cestování do sousedních zemí vláda přijala kvůli boji proti šíření nového typu koronaviru postupně ve čtvrtek a dnes. Dnešním nařízením Čechům zakázala jakékoli cestování, s výjimkou například řidičů nákladních vozů, pilotů nebo záchranářů. Zákaz se také nevztahuje právě na lidi pracující v příhraničí nebo lidi, kteří musí kvůli vážnému zdravotnímu stavu podstoupit zákrok v zahraničí.

Na dnešní tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády Hamáček řekl, že o problémech lidí, kteří pracují za hranicemi dále než 50 kilometrů, ví. Výjimku ale měnit nechtěl, protože za touto hranicí se podle něj nacházejí větší aglomerace.

Dnes řekl, že do stokilometrového pásma spadá například Vídeň. "Samozřejmě Vídeň do sto kilometrů spadá a jsem přesvědčen, že rakouským kolegům šlo hlavně o Vídeň," řekl Hamáček. Doplnil, že opatření konzultoval s odborníky s tím, že riziko v hlavním městě Rakouska je snesitelné. "Myslím, že ve chvíli, kdy Rakousko čelí velmi složité situaci, nemůžeme být ti, kteří dostanou jeho zdravotnický systém do problémů. Tomu argumentu rozumím, musíme ukázat nějakou míru solidarity," dodal ministr.

Jako opatření proti šíření koronaviru zavedlo plošnou karanténu pro své občany, kteří se vrátí do země ze zahraničí, Slovensko. "Požádal jsem slovenskou ministryni vnitra Denisu Sakovou, aby slovenští zdravotníci měli výjimku a mohli jezdit pracovat do ČR, podobně jako my vyšli vstříc Rakousku," uvedl večer Hamáček na twitteru. Na stejné sociální síti ho k tomu předtím vyzvala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, hodně slovenských lékařů a zdravotních sester podle ní denně dojíždí do moravských a slezských nemocnic.

Související

Ilustrační foto

V Česku se od revoluce zdvojnásobila životní úroveň, ukazuje analýza

Dvě stě tisíc podnikatelů v roce 1990 a jejich pětinásobek o rok později položily základy prosperity současné České republiky. Díky rozvoji podnikatelské sféry výrazně vzrostla životní úroveň lidí. I přestože od roku 2021 lidé čelí vysokému růstu spotřebitelských cen, výdělky zaměstnanců jsou v současnosti oproti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, přičemž ceny stouply sedminásobně. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale stále zdaleka nedosáhla úrovně Německa, uvádí analýza, kterou vypracovali analytici Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. 
Peníze, ilustrační fotografie. Rozhovor

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 

Více souvisejících

práce Jan Hamáček hranice

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy