Střelba do lidí na hranicích ČSSR: Policie stíhá předního ideologa KSČ Jana Fojtíka

Policie dnes zahájila trestní stíhání bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Dvaadevadesátiletého muže viní ze zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se údajně dopustil tím, že jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích. ČTK to sdělil advokát Lubomír Müller, který v soudních sporech zastupuje lidi perzekuované komunistickým režimem.

Fojtík působil jako komunistický politik a novinář, v dobách normalizace byl tajemníkem ústředního výboru strany.

Podle usnesení o zahájení jeho trestního stíhání, které médiím poskytl právník Müller, se obvinění týká Fojtíkovy činnosti v předsednictvu ÚV KSČ od dubna 1988 do listopadu 1989. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu muži vyčítá to, že byl srozuměný s tím, že Pohraniční stráž mohla střílet na lidi, kteří se pokoušeli opustit ČSSR.

"Přesto neučinil při výkonu své pravomoci žádná konkrétní opatření směřující k přijetí právního předpisu, který by příslušníkům Pohraniční stráže nedovoloval použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely státní hranice ČSSR překročit a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby," stojí v usnesení. Podle policie tím porušil závazný mezinárodní Pakt o občanských a politických právech.

Fojtíkovo stíhání souvisí s dřívějším obviněním tří bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Státní zástupce jejich stíhání loni zastavil. Někdejší generální tajemník KSČ Jakeš totiž v mezičase zemřel a bývalý předseda vlády Štrougal i exministr vnitra Vajnar trpěli podle závěru znalců duševní chorobou, která jim trvale znemožňovala chápat smysl trestního stíhání.

Související

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

Více souvisejících

Komunismus Jan Fojtík (KSČ) život

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

před 10 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

včera

včera

včera

včera

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

včera

Škoda Kodiaq

Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři

V pátek zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny části Česka a silně postihl průmyslovou výrobu v pěti krajích – Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Libereckém a Ústeckém. Největší české automobilky byly nuceny na více než hodinu přerušit výrobu, problémy hlásí i chemičky, sklárny, potravinářské provozy a mobilní operátoři.

včera

Hamás zvažuje příměří v Gaze, požaduje silnější záruky

Hnutí Hamás je podle blízkých zdrojů blízko přijetí návrhu na příměří v Pásmu Gazy, ale trvá na silnějších garancích, že dočasné zastavení bojů povede k trvalému ukončení více než dvacetiměsíční války s Izraelem. Vedoucí představitelé hnutí se sešli ve čtvrtek v Istanbulu, kde projednali podmínky dohody, a oznámili, že před oficiální odpovědí konzultují s dalšími palestinskými frakcemi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy