Záznam ČNB: Není bezprostřední důvod měnit nastavení sazeb

Bankovní rada České národní banky se v diskusi o nastavení měnové politiky shodla , že měnové podmínky lze v současné době hodnotit jako dostatečně uvolněné, a proto není bezprostřední důvod stávající nastavení úrokových sazeb měnit. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 5. listopadu. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta.

"V debatě o budoucím nastavení měnové politiky většina členů bankovní rady posoudila rizika tak, že jdou ve směru déletrvající stability úrokových sazeb oproti prognóze," uvádí záznam. Prognóza v základním scénáři počítá nejprve se stabilitou tržních úrokových sazeb následovanou jejich postupným růstem příští rok. Guvernér ČNB Jiří Rusnok minulý týden uvedl, že nelze vyloučit, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok.

Záznam mimo jiné dále uvádí, že bankovní rada vnímá prognózované zahájení normalizace měnové politiky počínaje druhým čtvrtletím příštího roku jako příliš optimistické.

Členové rady zároveň na jednání porovnávali první vlnu pandemie na jaře s její současnou druhou vlnou. Podle záznamu se přitom shodli, že mezi jejich ekonomickými dopady mohou být značné rozdíly. Například viceguvernér ČNB Marek Mora připomněl, že do druhé vlny vstupují domácnosti i firmy podstatně finančně vyčerpanější, přičemž v některých případech to může být již zásadní. To podle záznamu povede k nevyhnutelným strukturálním změnám ekonomiky, které budou mít zčásti trvalý charakter.

Rada se také shodla, že rozsah podzimního uzavření ekonomiky bude ve srovnání s první vlnou menší, ale dlouhodobější. To podle záznamu povede k výraznějšímu propadu poptávky oproti nabídce, a tím pádem i k nižší inflaci.

Guvernér Rusnok zároveň upozornil, že úplné odeznění nemoci nemusí být zajištěno ani dostupností vakcíny. Jako příklad uvedl běžnou sezónní epidemii chřipky, která se i přes dostupnou očkovací látku zpravidla každý rok opakuje. V této souvislosti podle záznamu zazněly názory, že se společnost bude muset na nový typ koronaviru adaptovat a naučit se s ním dlouhodobě žít a ekonomicky fungovat. Člen bankovní rady Aleš Michl jako dobrý příklad tohoto přístupu zmínil Asii.

Zároveň se rada shodla, že klíčovou roli při tlumení dopadů pandemie má především rozpočtová politika vlády. "V této souvislosti (pozn. člen bankovní rady) Aleš Michl upozornil na - prognózou očekávaný - znatelně záporný fiskální impulz v příštím roce, což by považoval za chybu," uvádí záznam. Členové rady se shodli, že rozpočtová politika bude proti odhadům v základním scénáři prognózy expanzivnější.

Podle Michla by zároveň vláda měla souběžně s oznámením podpůrných opatření představit i plán rozpočtové konsolidace. Ta by měla postupné vést od roku 2022 k vyrovnanému rozpočtu, pokud se ekonomika vrátí k růstu.

Ohledně vývoje měnového kurzu podle záznamu panovala shoda, že v současné době vede k žádoucímu uvolnění měnových podmínek. Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký uvedl, že oslabení kurzu koruny má aktuálně, na rozdíl od jarní vlny pandemie, na exportně orientovanou českou ekonomiku stabilizační vliv, a to díky fungujícím globálním výrobním řetězcům.

Související

Ilustrační foto Původní zpráva

Zdražování se v Česku zastavuje, tvrdí ČNB. Co to ale znamená a co nás čeká dál?

Česká veřejnost, která je zvláště v poslední době ovlivněna zhusta často populistickými výkřiky o „šílené“ drahotě v tuzemsku, dostala od nejvyšší autority v zemi, která má hlídat cenovou a měnovou stabilitu, totiž centrální banky, jasnou odpověď na podobné pokřiky. Česká národní banka totiž během listopadu 2023 uvedla, že se zdražování zastavuje. Podle nejvyššího finančního regulátora se ceny v Česku v posledních devíti měsících zvedly minimálně. Co ale bude dál? 

Více souvisejících

ČNB Jiří Rusnok (guvernér ČNB) Ekonomika

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy