Důvěra v německou ekonomiku se zhoršila, banky se mají připravit na vlnu insolvencí

Důvěra investorů a analytiků v další vývoj německé ekonomiky v říjnu kvůli obavám z růstu počtu případů nákazy koronavirem, možného brexitu bez dohody a kvůli nejistotě před americkými prezidentskými volbami klesla více, než se čekalo. Ukázaly to výsledky průzkumu, které dnes zveřejnil institut ZEW. Jeho index důvěry klesl na 56,1 bodu ze zářijových 77,4 bodu.

Index naposledy klesl v červenci, v srpnu se jeho hodnota nečekaně zvýšila. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpokládali, že za říjen index klesne na 73 bodů.

Index, který hodnotí současné podmínky, nicméně vzrostl, a to na minus 59,5 z minus 66,2 bodu v uplynulém měsíci.

Die #ZEWKonjunkturerwartungen fallen sehr stark und liegen bei 56,1 Punkten. „Die zuletzt stark gestiegene Zahl der #Corona-Infektionen lässt die Unsicherheit über die weitere wirtschaftliche Entwicklung ansteigen“, sagt #ZEW-Präsident @AchimWambach https://t.co/4xMq4yiIDI pic.twitter.com/fOfc2nnIIH

— ZEW (@ZEW) October 13, 2020

"Nedávný prudký nárůst počtu případů nemoci covid-19 zvýšil nejistotu ohledně budoucího vývoje ekonomiky, stejně jako vyhlídka na odchod Spojeného království z EU bez obchodní dohody," uvedl prezident ZEW Achim Wambach. "Nejistotu dál zvyšuje současná situace před prezidentskými volbami ve Spojených státech," pokračoval a dodal, že euforie ze srpna a září se zdá být pryč.

Německá centrální banka vyzvala finanční ústavy v Německu, aby se připravily na vlnu insolvencí. Koronavirová krize totiž ohrožuje slabší podniky a mohla by mít i nepříznivé dopady na trh s nemovitostmi, který doteď zažíval boom, uvedla dnes Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název centrální banky.

"Silný hospodářský pokles vyvolává obavy, že v nadcházejících čtvrtletích významně vzroste počet podnikových insolvencí," uvedla Bundesbank ve své výroční zprávě o finanční stabilitě. Německá měnová autorita očekává, že tento nárůst bude výraznější ve zpracovatelském průmyslu než ve službách a ve stavebnictví.

Spolková vláda ve snaze zabránit vlně bankrotů kvůli pandemii nemoci covid-19 rozhodla, že předlužené a insolventní podniky nemusejí až do konce září podávat návrh na konkurz. Podle centrální banky by po skončení tohoto opatření počet hlášení o platební neschopnosti mohl do března stoupnout o 35 procent. Za čtvrtletí by jich mohlo být více než 6000, což je hodnota naposledy zaznamenaná v roce 2013.

Dopad na banky by ale mohl být mírnější. Nejhůře zasaženému sektoru, kterým je pohostinství, totiž německé banky přidělily je dvě procenta ze všech domácích úvěrů. Naopak realitní a stavební firmy se na přidělených úvěrech podílejí 23 procenty.

Künftig dürften #Insolvenzen von Unternehmen zunehmen, sagt #ClaudiaBuch. Steigende #Kreditrisiken könnten die Eigenkapitalquoten der #Banken belasten https://t.co/uBWier9BXx #Finanzstabilitätsbericht #Finanzstabilität #Bankenaufsicht pic.twitter.com/uHqHCvMH5I

— Deutsche Bundesbank (@bundesbank) October 13, 2020

"Nárůst nezaměstnanosti a počty domácností v insolvenci by mohly mít za následek růst nesplácených úvěrů na bydlení, zatímco vyšší insolvence firem a změna poptávky po kancelářských prostorách by mohly mít negativní dopad na trh komerčních nemovitostí," uvedla Bundesbank ve zprávě, z které cituje agentura Reuters.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize klesla o rekordních 9,7 procenta. Vláda nicméně začátkem září zlepšila výhled vývoje ekonomiky na celý letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) se sníží o 5,8 procenta, zatímco dříve počítala s poklesem o 6,3 procenta. Institut Ifo předpokládá, že ve třetím kvartálu přidá německá ekonomika 6,6 procenta. V závěrečném čtvrtletí by pak podle něj měla zpomalit na 2,8 procenta.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika Deutsche Bundesbank Německo insolvence banky

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády

Ukrajinský soud v pátek nařídil vazbu pro ministra zemědělství Mykolu Solského kvůli podezření z účasti na nelegálním získání státní půdy v hodnotě téměř sedmi milionů eur. Informaci poskytla agentura TASR s odvoláním na Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy