Dětští teroristé? Realita, o které se stále nemluví. Kde se ale vzali a co s nimi bude?

Na existenci výcvikových táborů pro děti a mladistvé ve Střední Asii, upozornil německý server Die Deutsche Welle. O nový fenomén se přitom ani zdaleka nejedná. Počet takových zařízení je vysoký a řada z nich se nachází například v Afghánistánu.

"V severoafghánské provincii Kundúz má hnutí Talibán významný výcvikový tábor pro teroristy. Zařízení neslouží pouze pro dospělé, ale jsou zde i děti. Učí se zde "práci" sebevražedného atentátníka," uvedl v rozhovoru pro DW expert na Afghánistán Andrej Serenko.

Serenko dále řekl, že v táboře jsou umístěny především děti ve věku od šesti do osmi let, které se zde mimo jiné učí, jak pokládat miny na silnici. Výcvik obvykle trvá jeden až šest let, někde je však tato doba nižší. Ani zdaleka se přitom nejedná o jediný tábor tohoto typu v zemi a Střední Asii.

Většina z dětí se do táborů dostala tak, že byla unesena nebo je islamistům prodali jejich vlastní rodiče. Teroristé používají děti, protože snadněji získají důvěru potenciálních obětí než dospělí atentátníci.

"Děti jsou pak obvykle vybaveny improvizovaným výbušným zařízením. Přístroje ovládají trhaviny na dálku. Existují případy, kdy děti nevědí, jakou roli hrají," tvrdí odbornice z Centra pro krizový výzkum CSRC Natalia Kharitonová.

Problém nejsou jen děti

Společně s porážkou Islámského státu na Blízkém východě musí země řešit právě tuto potenciální hrozbu terorismu, kterou nemůžou ani zabít, ani odstranit. Děti bývalých džihádistů a radikalizovaných matek se narodily uprostřed války a propaganda jim od útlých let vymývala mozek.

Země se stále více soustředí na současné hrozby, jako je Severní Korea nebo terorismus, přitom jim přímo pod nosem roste nový problém. Děti nemůžou pykat za zločiny rodičů, ovšem můžou vyrůst se stejně radikální ideologií, pokud stát správně nezakročí a nezabrání tomu. Mláďata Chalifátu totiž můžou být národní bezpečnostní hrozbou, ale i mostem k míru.

Jenže děti nepředstavují jediný problém, poradit si musíme nutně hlavně s mladými. V dnešním světě žije mnohem více mladých mezi 15 až 24 než kdykoliv dříve, vzhledem k porodnosti dospívá většina těchto mladistvých v problémovém světě, kde znají sociální, ekonomické i válečné problémy. Ze svého života si pamatují jen krev, konflikty, extrémismus a terorismus.

Tato mladá generace je koncentrovaná zejména v problémových oblastech, které jsou však ideální živnou půdou pro rekrut sebevražedných atentátníků, bojovníků a radikálů. Jakým způsobem se tito mladí přehoupnou do dospělosti ovlivní nejen jejich rodiny, společnost, přírodu kolem nich, ale vlastně i celý svět a mezinárodní bezpečnost. Pokud necháme na Blízkém východě dospět radikály, problém terorismu bude pokračovat, míní Pentagon.

Otázkou ovšem je, do jaké míry je vlastně moudré pokusit se o ovlivnění jejich transformace. Pokud západní demokracie příliš zatlačí, mohou to vnímat jako perzekuci a utlačování vlastního národa a společnosti a budou mít pádné důvody považovat západ za nepřátele. Pokud nic neudělají a vliv bude malý, pak se nechá příliš volná ruka radikálům a výsledek bude opět stejný.

Nárůst mladé populace může být přitom pro řadu světových ekonomik zlatým dolem. Mají dostatek lidí na budování stabilní budoucnosti a ekonomické prosperity, během jediné generace se může změnit myšlení celé společnosti. jenže pokud nedojde ke správnému řízení, pak boom mladých je pro rozvojové země přímo katastrofou.

Pokud si země nedokáže poradit, pak dojde k vysoké nezaměstnanosti mladých, to povede k celkovému snížení životní úrovně. Vzniknou sociální problémy a před mladou generaci bez nadějných vyhlídek na budoucnost se otevře propaganda extrémismu s oni velmi snadno propadnou, protože budou mít pocit křivdy a nespravedlnosti.

Kam s nimi?

„Nikdo o ně nemá zájem, nechtějí se jich ani dotknout,“ říká pro CNN 25letý bojovník proti Islámskému státu Ahmed al Rakáví. Podle něj byli děti vychovávány tak, aby se považovaly za nadřazené všem ostatním. Podobné chování měly i ženy, nyní je tomu však konec a všichni skončily v uprchlických táborech, kde čelí nenávisti ze strany těch, jimž IS sebral domov a rodiny.

Odhadově je tak nyní v Sýrii několik tisíc dětí, které se nemají kam vrátit, nemají platný rodný list ani občanství. Z Velké Británie zatím zní, že ženy (britské občanky) se rozhodly z vlastní vůle opustit svůj domov, a proto musí nyní nést následky. V Spojeném království už nejsou vítané. Jenže s dětmi je to jinak, těm by se měla podat pomocná ruka.

Podobně se vyjádřila i Francie, která oficiálně oznámila, že děti zabitých francouzských džihádistů budou přijaté zpět do země, jejich matky nejrůznějších národností však mají smůlu. "Jsme ochotní přijmout děti, záleží ovšem na rodičích, zda je sem budou chtít poslat, zatímco oni budou čelit lokálním soudům za svoje zločiny," řekl ministr obrany Florence Parly s tím, že ve Francii se o ně postarají sociální pracovníci.

Pro Evropské státy je toto rozhodnutí dilema, protože i když se jedná o velmi malé děti, není zcela vyloučeno, že od narození byly vystavené radikalizaci a extrémismu. Všichni se obávají o svou bezpečnost, protože již dříve se potvrdilo, že Islámský stát ve velkém počtu využíval dětské vojáky, kterým vymýval systematicky mozek, vedl je k nenávisti vůči ostatním a učil je zacházet i se zbraněmi.

Podle anonymního zdroje se do výcviku dostávaly děti již od devíti let, často to byl osud těch, jimž oba rodiče zemřeli během války. Psycholog Mohammed al-Sayed listu CNN potvrdil, že výchova malých vojáků je pro extrémisty snadná. Stačí je navyknout na brutalitu a všeobecné násilí a oni velmi brzo budou mít za to, že taková realita je normální.