Tvrdý dopad pandemie: V Japonsku by mohlo přijít o práci více lidí než za krize 2009

Podobně jako do jiných zemí i do Japonska přestávají kvůli koronavirové krizi jezdit zahraniční turisté. V dubnu jich tuto zemi navštívilo odhadem jen asi 2900, což je meziroční pokles o 99,9 procenta.

V zemi by kvůli dopadům opatření na omezení pandemie mohlo přijít o práci až 3,01 milionu lidí, více než za finanční krize v roce 2009. Informovala o tom dnes agentura Kjódó.

Počet zahraničních návštěvníků Japonska se v dubnu dostal pod 10.000 za měsíc poprvé od roku 1964, kdy japonská turistická centrála začala tyto údaje zveřejňovat. Procentuální propad je také nejprudší v historii. Od ledna do dubna do země přijelo 3,94 milionu návštěvníků, meziročně o 64,1 procenta méně.

Protože restrikce v cestování se zavádějí plošně, méně cestují do zahraničí i Japonci. Počet těch, kteří z vlasti v uplynulém měsíci vyjeli, se proto meziročně snížil o 99,8 procenta a dosáhl asi 3900, uvedla turistická centrála.

Tokio tento měsíc rozšířilo zhruba na stovku počet zemí, jejichž obyvatelům zakázalo vstup na své území. Ve výčtu nechybí širší Čína, Jižní Korea, Spojené státy a většina evropských zemí včetně České republiky.

Podle nejhoršího scénáře, který předpokládá, že se šíření nemoci covid-19 podaří zastavit až koncem letošního roku, by v zemi mohlo do příštího března pracovat meziročně o 4,5 procenta méně lidí. Vypočetl to Institut pro sociální a ekonomický výzkum regionu Čubu v centrální části země. Nejvíce zasažené sektory by měl být velkoobchod a maloobchod a také ubytovací a restaurační služby.

Následkem finanční krize z roku 2009 ztratilo v Japonsku práci zhruba 950.000 lidí. To podle institutu představovalo snížení pracovní síly o 1,5 procenta.

Letos v březnu se míra nezaměstnanosti v Japonsku vyšplhala na rekordních 2,5 procenta. Vláda a analytici počítají s jejím dalším růstem v příštích měsících.

Související

Více souvisejících

Japonsko nezaměstnanost / nezaměstnaní Ekonomika práce Turisté cestovní ruch

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 34 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pokud Arménie odmítne ustoupit v jednáních s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která kontroluje od 90. let minulého století, hrozí vypuknutí války. Uvedl to arménský premiér Nikol Pašinjan během setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš na severovýchodě země poblíž hranic s Ázerbájdžánem.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu

Americký deník Wall Street Journal po vlně příspěvků na sociálních sítích upravil titulek článku, v němž se věnuje české iniciativě, jejímž cílem je získání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která už přes dva roky čelí ruské agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy