Donald Trump může v čele Spojených států udělat dvě věci: definitivně od sebe odehnat Evropu nebo ji k sobě přivázat. Jeho silácké řeči o ukončení války na Ukrajině povedou k první možnosti. Prohloubení spojenectví napříč Atlantikem vztahy zachrání.
Trump je jedním z kandidátů na prezidenta Spojených států. V listopadových volbách se utká s demokratickou favoritkou Kamalou Harrisovou. Průzkumy předpokládají těsný souboj, v němž rozhodně několik klíčových států. Prezidentské volby ale rozhodnou o daleko více věcech než o budoucím šéfovi Bílého domu. Jednou z nich bude také budoucnost Ukrajiny.
Republikánský exprezident svůj úřad mezi lety 2017 a 2021 zasvětil změnám dosavadní politiky USA. Zaměřil se spíše na izolacionistickou politiku a rušil jednu zahraniční dohodu za druhou. Během jeho úřadování se vyostřily americké vztahy s Íránem, když odstoupil od jaderné dohody z roku 2015 a následně dal rozkaz k zabití velitele speciálních jednotek Quds Kásima Sulejmáního.
Když v roce 2021 za mimořádně dramatických okolností odstoupil z úřadu, předal americké zahraniční vztahy Joeovi Bidenovi v katastrofálním stavu. Bílý dům byl napříč spojenci i nepřáteli vnímán úplně jinak. Nyní se Trump rozhodl kandidovat znovu a zdá se, že s prezidentováním začne přesně tam, kde skončil.
Několikrát popsal, že dokáže ukončit válku na Ukrajině během velice krátké doby – dokonce avizoval 24 hodin. Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin za bezmála tři roky válku neukončil, Trumpova tvrzení se zdají lichá.
Šéfové Kremlu a Bílého domu jsou na poli geopolitiky nesmiřitelnými rivaly. Jestliže Trump hodlá jakkoli tlačit na Putina, aby válku ukončil, existuje jen velmi málo cest, jak se mu to může podařit. V jedné ruce by musel držet kartu jaderného zastrašení (kterou má i Rusko), zatímco v ruce druhé bude třímat osud Ukrajiny jako samostatného státu.
Jeho slova o rychlém ukončení války se zdají velmi nadsazená, protože jako lídr ekonomicky a vojensky nejsilnější země na světě nemůže samostatně jednat s nepřítelem Západu číslo jedna. Ať už se USA zdají (respektive skutečně jsou) jakkoli silné, stále mají důležité evropské spojence, bez nichž budou ve světě znamenat daleko méně.
Izolace Spojených států od Evropské unie nemůže přicházet v úvahu ani pro Trumpa, ač jeho rétorika mnohdy vypovídá o přesném opaku. Až se ujme místa v Oválné pracovně, bude muset hodně ubrat. EU se totiž s postupem času stala příliš silnou na to, aby ji jakýkoli americký lídr přestal respektovat a uznávat jako relevantního diplomatického (a vojenského) aktéra.
Pokud chce Trump vyrukovat na Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se silnými slovy, nutně potřebuje podporu od (všech) evropských zemí. Samostatné vedení mocenské politiky vůči Moskvě totiž Washingtonu vynese maximálně to, že se evropské mocnosti jako Francie, Německo nebo Velká Británie přestanou cítit v bezpečí.
To automaticky přinese bezpečnostní dilema – Evropa se bude snažit být samostatná a nelpět na zárukách od Američanů. Pro Trumpa je samostatné jednání s Putinem věc ega, ale pro americký (zbrojní) průmysl, ekonomiku a diplomacii jako takovou jde o přímé nebezpečí. Evropské země totiž mohou bezpečně zajít až tak daleko, že vykážou americké vojáky ze svého území, převezmou kontrolu nad mořem a budou Rusku raději čelit samy.
Další Trumpovo období v pozici šéfa Bílého domu může ukázat Evropě, že se na Spojené státy opět nemůže spolehnout. Za poslední dekády se EU s USA silně provázaly v mnoha různých ohledech – od bezpečnosti až po ekonomiku – a selhání jednoho znamená i selhání druhého.
Úvahy o tom, co přinese další potenciální Trumpův mandát prezidenta USA, se zájmem sleduje i Moskva. Dobře ví, že existují pouze dvě možnosti: Evropa a Amerika kopající za jeden tým nebo rozervání stoletého spojenectví.
Kreml pravděpodobně upřímně doufá v nemilosrdný rozchod, protože jedině ten dokáže Rusku dát dostatek prostoru k prosazení jeho expanzivní politiky. Ukrajina bez společné pomoci od USA a EU dlouhodobě nevydrží – a jestli se tak stane, v přímém ohrožení bude celý evropský kontinent.
Trump nebude muset pečlivě volit slova, nýbrž činy, k nimž po případné inauguraci v lednu 2025 přistoupí.
Související
Německo nevyužilo šanci, kterou dostalo po válce. Zahazuje veškerý pokrok i demokracii
Zelenského mistrovská diplomacie. „Vítězný“ plán je třeba vnímat úplně jinak
komentář , Donald Trump , válka na Ukrajině , USA (Spojené státy americké) , Ukrajina , Rusko
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Plzeň dvakrát v zápase s Frankfurtem prohrávala. V závěru dvěma brankami šokovala soupeře
před 1 hodinou
Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý
před 2 hodinami
Trump může mít osud Ukrajiny a Evropy ve svých rukou. Musí si dát pozor na jazyk
před 3 hodinami
Potvrzeno. Hassan Nasralláh je mrtvý, oznámilo hnutí Hizballáh
před 3 hodinami
Policie reaguje na smrt Nasralláha. V Česku přijala preventivní opatření
před 4 hodinami
Pavel šel po návratu z USA volit senátora na Litoměřicku
před 4 hodinami
Princ Harry varoval před epidemií u mladých. Souvisí se sociálními sítěmi
před 6 hodinami
Trump je připraven žalovat Google. Škodí mu prý v boji o Bílý dům
Aktualizováno před 6 hodinami
Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh je mrtev, oznámil Izrael
před 7 hodinami
Z Paříže do Berlína nově za 8 hodin. Bude spuštěna nová linka superrychlého vlaku
před 7 hodinami
Miloš Zeman má osmdesátiny. Slavit bude na Hluboké, dorazí Fico či Babiš
před 7 hodinami
Nečekané prohlášení Samaranche: MOV dá Rusku "okamžitě" zelenou, pokud mne zvolí
před 7 hodinami
Klíčové státy pro Harrisovou, ukazuje nový průzkum. Rozhodnuto ale není
před 9 hodinami
Druhé kolo senátních voleb pokračuje. Páteční účast byla nízká
před 9 hodinami
Izraelci opakovaně útočili na Hizballáh v Bejrútu. Nasralláh může být po smrti
před 10 hodinami
Předpověď počasí na víkend: Neděle bude slunečnější, ale chladnější
včera
Jak bude vypadat ruská odplata? Rozsáhlá síť vlivových operací Moskvy je bezpečnostní noční můrou
včera
RECENZE: Slámův Konec světa osciluje mezi Svěrákem a nezvládnutým vyprávěním
včera
Smrtelná nehoda u Kolína. Na místě zasahoval vrtulník, jeden člověk zemřel
včera
Na Nedvěda nenavázal. I nadále bude na lavičce hokejového národního týmu pokračovat Židlický
Před startem hokejové reprezentační sezóny je potřeba vyřešit, kdo bude český národní tým, jenž bude příští rok na jaře usilovat o obhajobu titulu mistrů světa, vést po boku hlavního trenéra Radima Rulíka. Ten se po úterku může těšit z toho, že i v té nadcházející se může spoléhat na spolupráci s Markem Židlickým. Ten tak tedy zůstává v realizačním týmu české hokejové reprezentace na rozdíl od Petra Nedvěda, jenž během léta rezignoval na post generálního manažera.
Zdroj: David Holub