145 let od smrti legendárního loupežníka Babinského. Co byl vlastně zač?

Dne 20. srpna 1796 se v obci Pokratice (dnes se jedná o část města Litoměřice) narodil do chudé rodiny syn Václav. Za kmotra mu šel Antonín Biener, rytíř z Bienenbergu, u něhož starý Babinský pracoval. Antonín Biener pocházel z významného šlechtického rodu a jeho otec Karel Josef Biener z Bienenbergu se navíc zapsal do historie jako „otec české archeologie“. Kdyby Antonín tušil, že se Václav Babinský jednou stane krutým zločincem, zřejmě by si své kmotrovství rozmyslel. Zhruba o dvacet let později se jméno Václav Babinský stalo všeobecně známým a hlavně obávaným. Ve 20. letech 19. století totiž začal krást. Tehdy mu ovšem soud nemohl zločiny dokázat, protože nedisponoval přesvědčivými důkazy. Babinský tak nějaký čas unikal spravedlnosti.

Václav Babinský rozhodně nebyl typem zlodějíčka, který by bohatým bral a chudým dával, jak se někdy mylně tradovalo. Byl to skutečný zločinec, ve 30. letech 19. století kolem sebe dokonce shromáždil celou bandu loupežníků, jimž velel. Většinou skupina přepadávala pocestné, kterým kradla, co mohla. Babinský i jeho kumpáni dlouho utíkali před spravedlností, podařilo se je dopadnout až po několika letech. Během dlouhé doby spáchali mnohé zločiny, a to od krádeží po vraždy. Všechny tyto delikty řešil soud v roce 1839. Václav Babinský si nakonec vyslechl rozsudek: 20 let těžkého žaláře. Většinu trestu strávil v Brně na Špilberku.

A za co konkrétně byl Babinský odsouzen? V obvinění stálo celkem dvanáct zločinů, z toho dvojnásobná vražda. Z tohoto počtu se mu prokázalo nakonec zločinů jenom šest, tedy rovná polovina. První loupežné přepadení měl se svou bandou spáchat v březnu roku 1830 v Mikulášovicích ve Šluknovském výběžku, jednalo se o vykradení domu místního mlynáře Antonína Heineho, který tehdy přišel o 500 tolarů. Mlynář si navíc z přepadení odnesl následky v podobě mrtvice a během chvilky zemřel. Prvního květnového dne téhož roku se Babinského skupina vydala na další loupežnou výpravu, a to do Lysé nad Labem, kde se vloupala do stavení Jana Paula. Po několikaměsíční pauze (či spíše neprokázaných zločinech) se Babinský a další zločinci objevili v polovině ledna 1831 v obci Brozany nedaleko Litoměřic, zde oloupili převozníka Jana Krejzu v jeho domě. Počátkem roku 1832 se kolem Babinského a jeho kumpánů začala stahovat smyčka spravedlnosti a proběhl pokus o jeho zadržení. Tehdy ho v obci Kuřívody legitimoval místní rychtář Václav Franke, Babinský mu ovšem ukázal prokazatelně falešné doklady. Když se ho rychtář snažil zadržet, Babinský ho pokousal a ublížil i dalším jeho spolupracovníkům. Další prokázaný skutek se odehrál pátého srpnového dne roku 1833 v lesích nedaleko Horní Kamenice na Děčínsku, a to zločin nejzávažnější – vražda. Václav Babinský ubodal k smrti pláteníka Jana Blumberga a okradl ho. Po tomto činu uprchl za hranice země a dlouho nikdo netušil, kde se ukrývá. Teprve v roce 1839 se objevil a zanedlouho putoval za mříže.

Svůj trest Babinský přijal, i když své činy nikdy nepřiznal. Do vězení si s sebou vzal prý pouze růženec a několikrát denně se modlil. Ve výkonu trestu se projevil jako člověk velice zbožný a pokorný, většinu času se zde obětavě staral o nemocné spoluvězně. Když byl v roce 1861 z vězení propuštěn, bylo mu pětašedesát let a již se nevydal na zločineckou dráhu. Nechal se zaměstnat jako zahradník v klášteře sv. Karla Boromejského v pražských Řepích řádových sester boromejek. Tam našel azyl až do své smrti v roce 1879, dožil se požehnaných 82 let. Místem jeho posledního odpočinku se stal nedaleký Řepský hřbitov, Babinského hrob se zde zachoval dodnes.