Válečné konflikty byly příčinou zániku celých obcí, známé jsou například Lidice nebo Ležáky vypálené nacisty za druhé světové války. Sídla však mizela již mnohem dříve, některá z nich nepřečkala třeba boje husitských válek nebo třicetiletou válku. Jaká místa se ztratila z mapy na našem území?
Husitské války
Husité mají na svědomí zánik celé řady kostelů, klášterů i pevných hradů. V důsledku husitských válek také zmizelo několik obcí.
Ve středních Čechách husité vypálili vesnici Jezevce nedaleko hradu Křivoklát. O dějinách obce se nedochovalo mnoho písemných dokladů, prokazatelně však již po husitských válkách neexistovala a na jejím místě se nacházel hustý les, kterému se říkalo Dobšina. Lesem zarostly také pozůstatky středočeské obce Kří. Tu za husitských válek vyplenilo vojsko císaře Zikmunda Lucemburského. Dodnes jsou v lese patrné terénní náznaky někdejších středověkých stavení a tvrze, kterou naznačuje dochovaný vodní příkop. Místo zaniklé středověké vsi je dnes zákonem chráněnou archeologickou lokalitou.
V západních Čechách nepřečkala husitské nepokoje například ves Sechutice, ta byla dle archeologických výzkumů osídlena již v pravěku i raném středověku. Ve 12. století patřila cisterciákům, kteří obývali klášter v nedalekých Plasech. Během husitských válek obec daroval panovník Zikmund Lucemburský bratrům z krašovské a libštejnské větve Kolovratů za zásluhy v boji proti husitům. Husitský vpád roku 1425 však Sechutice srovnal se zemí. Obec byla následně obnovena, ovšem další ránu její existenci zasadila třicetiletá válka. Dnes se na jejím místě nachází několik chátrajících stavení. Podobný osud jako Sechutice potkal nedaleké Olšany, rovněž někdejší obec cisterciáků a později bratří Kolovratů. Husité ji vypálili také někdy po roce 1425.
Husitská vojska při svých taženích pustošila místa také na jižní Moravě. Ves s názvem Sokolí přestala během husitských válek existovat, což doložily archeologické nálezy i písemné zmínky, které Sokolí v 16. století již zmiňují jako pustou vesnici. Na pozůstatky středověkého osídlení se narazilo na konci 60. let minulého století náhodou, archeologické výzkumy následně po několik let vedl a interpretoval profesor Ervín Černý, odborník na zaniklé středověké vsi v oblasti Drahanské vrchoviny.
Archeologický výzkum potvrdil zánik za husitských válek také v případě jihomoravské obce Konůvky ve Ždánickém lese. Vesnice se pravděpodobně nacházela na významné středověké obchodní stezce, a to zvyšovalo její význam, ale také kriminalitu. Poblíž Konůvek totiž působilo několik skupin lupičů. V dochovaných písemných pramenech bychom se k roku 1481 o vsi dočetli již jako o pustém místě. Archeologický výzkum prokázal rozsáhlý požár, který mohl souviset se zničením obce během husitských válek. Archeologové v 60. a 70. letech minulého století také odhalili podobu středověkého sídla – nalezli relikty tvrze, kostela, přilehlého hřbitova i domů. Mezi hmotnými nálezy byly poměrně časté vinařské nože, které představují doklad pěstování vinné révy.
Třicetiletá válka
Na řádění husitů na mnohých místech navázala třicetiletá válka. To je třeba příklad středočeské obce Aldašín, kterou za husitských válek téměř zničil požár. Po tomto konfliktu bylo místo znovu osídleno, ovšem po roce 1645 již celé lehlo popelem. V 18. století nechala majitelka panství Marie Terezie z Lichtenštejna opravit místní kostel v barokním stylu, a z místa tak vytvořila cíl náboženských poutí, kterým bylo až do 50. let 20. století, kdy tyto slavnosti komunisté zakázali.
Třicetiletá válka vymazala z mapy také například středočeské obce Bohumil, Penčice nebo Janovice, v západních Čechách třeba Březsko či Dubjany. Ve všech těchto případech dokončilo plenění za třicetileté války zkázu započatou husity. Z vesnice Býšičky v Královéhradeckém kraji dodnes stojí pouze kostelík založený po polovině 13. století s některými zachovanými románskými a gotickými prvky. Kostel svatého Petra a Pavla, který přečkal třicetiletou válku, mohl prý sloužit Karlu Jaromíru Erbenovi jako předobraz pro báseň Svatební košile.
Druhá světová válka
Nejznámějšími zaniklými obcemi na našem území jsou Lidice a Ležáky, které během druhé světové války vypálili nacisté. Lidice ve středních Čechách byly srovnány se zemí 10. června 1942, Ležáky na Chrudimsku lehly popelem 24. června téhož roku. Jednalo se o nacistickou odplatu za atentát na Reinharda Heydricha. Muži starší patnácti let v obou obcích gestapo okamžitě postřílelo. Ženy putovaly do koncentračních táborů, kde je čekala jistá smrt v plynových komorách. Stejný osud potkal mnohé děti, některé z nich byly poslány na převýchovu do vhodných německých rodin. Lidice a Ležáky tehdy nacistický režim oficiálně vymazal z mapy.
Na počátku srpna roku 1944 nacisté vyvraždili obec Životice v těsné blízkosti Havířova, tato událost vstoupila do dějin jako tzv. životická tragédie. Té předcházelo napadení členů gestapa v místní hospodě skupinou partyzánů. O dva dny později se nacisté pomstili zabitím obyvatel vesnice. Kdo nezemřel tehdy na místě, ztratil život později v koncentračním táboře.
Vyvražděny a vypáleny byly nacisty další obce – na konci války například Javoříčko, Leskovice, Konětopy nebo Lejčkov. Ve všech těchto případech se prchající nacistická vojska střetla s partyzánskými oddíly, porazila je a na důkaz své síly srovnala se zemí celá sídla.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , válka , zaniklá sídla , Lidice , Ležáky
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák