Pierre de Coubertin. Kdo byl zakladatel moderní olympiády?

Pierre de Coubertin pocházel z francouzské aristokratické rodiny, kde přišel na svět prvního lednového dne roku 1863 jako v pořadí třetí potomek. Díky skvělému rodinnému a zejména finančnímu zázemí se mu dostalo kvalitního vzdělání, a to i za hranicemi Francie. Když dospěl, stal se učitelem a historikem, a hodlal na základě svých zkušeností a po vzoru zahraničních vzdělávacích institucí pozvednout úroveň francouzského školství. Především se snažil prosadit do škol výuku tělesné výchovy. Podle jeho názoru měl pravidelný pohyb blahodárný vliv na vývoj mládeže a na zdravotní stav člověka. Zároveň si byl vědom toho, že zařazení sportovních aktivit do školních osnov může pozitivně formovat osobnost mladého člověka – vést ho ke zdravé soutěživosti, toleranci, férovosti i vzájemné spolupráci.

Brzy svůj záměr Pierre de Coubertin povýšil na usilovnou snahu o znovuobnovení olympijských her. Tuto myšlenku v něm ještě posílily tehdejší archeologické výzkumy a nálezy v oblasti starověké Olympie, které potvrdily antickou tradici konání velkolepé sportovní události. Veřejně svou představu prezentoval koncem listopadu roku 1892, ovšem nedočkal se očekávané podpory. O dva roky později proto za účelem prosazení svého názoru svolal mezinárodní Kongres pro obnovení olympijských her do pařížské Sorbonny. Z celkem dvanácti zemí dorazilo bezmála osmdesát delegátů, kteří vyjádřili souhlas s Coubertinem. Tehdy byl ustanoven Mezinárodní olympijský výbor, jemuž po několik následujících let Coubertin předsedal. Všichni se tehdy shodli na tom, že novodobé olympijské hry nebudou pouze sportovní událostí, ale také příležitostí k uzavření míru mezi znepřátelenými státy, k udržování a rozvíjení mezinárodní spolupráce nebo k řešení problémů mezinárodního rozsahu.

Netrvalo dlouho a bylo dohodnuto, že první olympijské hry se uskuteční v řeckých Athénách a poté vždy v intervalu po čtyřech letech. O velikonočním pondělí, dne 6. dubna 1896, byly slavnostně zahájeny řeckým králem Jiřím I. vůbec první olympijské hry v moderních dějinách! Datum konání bylo záměrem – první starověké hry se odehrály roku 776, a ty moderní tedy přesně po 1120 letech.

Na první letní olympiádě v moderních dějinách předvedli sportovci své výkony v atletice, cyklistice, gymnastice, plavání, šermu, střelbě, tenisu, vzpírání a zápase. Vrcholem byl maratónský běh, kde na domácí půdě zvítězil Řek Spyridon Luis, který kromě zlaté medaile získal také mnoho darů od vlivných řeckých osobností i samotného krále.

Ve svých pamětech sám Coubertin zaznamenal poslední dojmy po první olympiádě takto:

„Napříč řeckými provinciemi a ostrovy si malí chlapci cestou ze školy „hráli na Olympijské hry“. Pro zábavu běhali, skákali, házeli kameny, vytvářeli průvody a nejstarší zdobil ostatní olivovým věncem. Toto symbolické gesto znovu předváděné v Athénách po tolika staletích jim zprostředkovalo nevědomý kontakt s velkou dávnou minulostí. Tato poetická hra na božských pláních Korfu byla mou poslední vidinou Olympiády. Ale teď jsem se musel pustit do práce, abych jí zajistil následovníky.“

Pierre de Coubertin byl člověk velmi pracovitý, odvážný a především vytrvalý. Šel si tvrdě za svými cíli. A za jejich prosazení utratil i hodně peněz. Proto dožil v nuzných podmínkách. Navždy však vstoupil do dějin jako zakladatel prvních olympijských her v moderních dějinách.