Je všeobecně známo, že Pierre de Coubertin se zasloužil o pořádání olympijských her v moderních dějinách. Kdo byl tento muž a co víme o jeho životě?
Pierre de Coubertin pocházel z francouzské aristokratické rodiny, kde přišel na svět prvního lednového dne roku 1863 jako v pořadí třetí potomek. Díky skvělému rodinnému a zejména finančnímu zázemí se mu dostalo kvalitního vzdělání, a to i za hranicemi Francie. Když dospěl, stal se učitelem a historikem, a hodlal na základě svých zkušeností a po vzoru zahraničních vzdělávacích institucí pozvednout úroveň francouzského školství. Především se snažil prosadit do škol výuku tělesné výchovy. Podle jeho názoru měl pravidelný pohyb blahodárný vliv na vývoj mládeže a na zdravotní stav člověka. Zároveň si byl vědom toho, že zařazení sportovních aktivit do školních osnov může pozitivně formovat osobnost mladého člověka – vést ho ke zdravé soutěživosti, toleranci, férovosti i vzájemné spolupráci.
Brzy svůj záměr Pierre de Coubertin povýšil na usilovnou snahu o znovuobnovení olympijských her. Tuto myšlenku v něm ještě posílily tehdejší archeologické výzkumy a nálezy v oblasti starověké Olympie, které potvrdily antickou tradici konání velkolepé sportovní události. Veřejně svou představu prezentoval koncem listopadu roku 1892, ovšem nedočkal se očekávané podpory. O dva roky později proto za účelem prosazení svého názoru svolal mezinárodní Kongres pro obnovení olympijských her do pařížské Sorbonny. Z celkem dvanácti zemí dorazilo bezmála osmdesát delegátů, kteří vyjádřili souhlas s Coubertinem. Tehdy byl ustanoven Mezinárodní olympijský výbor, jemuž po několik následujících let Coubertin předsedal. Všichni se tehdy shodli na tom, že novodobé olympijské hry nebudou pouze sportovní událostí, ale také příležitostí k uzavření míru mezi znepřátelenými státy, k udržování a rozvíjení mezinárodní spolupráce nebo k řešení problémů mezinárodního rozsahu.
Netrvalo dlouho a bylo dohodnuto, že první olympijské hry se uskuteční v řeckých Athénách a poté vždy v intervalu po čtyřech letech. O velikonočním pondělí, dne 6. dubna 1896, byly slavnostně zahájeny řeckým králem Jiřím I. vůbec první olympijské hry v moderních dějinách! Datum konání bylo záměrem – první starověké hry se odehrály roku 776, a ty moderní tedy přesně po 1120 letech.
Na první letní olympiádě v moderních dějinách předvedli sportovci své výkony v atletice, cyklistice, gymnastice, plavání, šermu, střelbě, tenisu, vzpírání a zápase. Vrcholem byl maratónský běh, kde na domácí půdě zvítězil Řek Spyridon Luis, který kromě zlaté medaile získal také mnoho darů od vlivných řeckých osobností i samotného krále.
Ve svých pamětech sám Coubertin zaznamenal poslední dojmy po první olympiádě takto:
„Napříč řeckými provinciemi a ostrovy si malí chlapci cestou ze školy „hráli na Olympijské hry“. Pro zábavu běhali, skákali, házeli kameny, vytvářeli průvody a nejstarší zdobil ostatní olivovým věncem. Toto symbolické gesto znovu předváděné v Athénách po tolika staletích jim zprostředkovalo nevědomý kontakt s velkou dávnou minulostí. Tato poetická hra na božských pláních Korfu byla mou poslední vidinou Olympiády. Ale teď jsem se musel pustit do práce, abych jí zajistil následovníky.“
Pierre de Coubertin byl člověk velmi pracovitý, odvážný a především vytrvalý. Šel si tvrdě za svými cíli. A za jejich prosazení utratil i hodně peněz. Proto dožil v nuzných podmínkách. Navždy však vstoupil do dějin jako zakladatel prvních olympijských her v moderních dějinách.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , olympiáda , Pierre de Coubertin
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 25 minutami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 27 minutami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 37 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 1 hodinou
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 2 hodinami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 2 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 2 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 3 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 3 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 4 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 4 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 6 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
Podle státní zástupkyně Jany Murínové, která vystoupila na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, není motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy způsoben duševní poruchou.
Zdroj: Karolína Svobodová