Nepřehlédnutelná dominanta hlavního města Prahy a odvěký symbol české státnosti, to je Pražský hrad. Svou významnou roli v otázce svrchovanosti nad okolím měl pražský ostroh již od nepaměti. První česká knížata, počínaje Bořivojem, soustředila svou moc právě sem. Přesto zde později první český král nesídlil. Který to byl a proč se tak stalo?
Své osudy spojili s Pražským hradem, původně raně středověkým hradištěm, již první panovníci naší země. Kníže Bořivoj, který získal svou moc díky spojenectví s Velkou Moravou, sice původně sídlil na Levém Hradci, kde také vystavěl první křesťanský kostel v Čechách. Následně si však, vědom si důležitosti pražského ostrohu, přesunul svůj zájem sem.
Je důležité mít na mysli, že počátky české historie jsou složitější a dodnes obsahují spoustu neznámých či nejistých míst. Pravdou je, že v pražské kotlině a jeho okolí existovalo více vládců, či jinak řečeno knížat, nad nimiž teprve postupně získávali Přemyslovci převahu. Koncentrace jejich moci právě na pražskou ostrožnu měla své praktické i symbolické důvody.
Kromě možnosti kontroly důležitého brodu přes řeku Vltavu existoval na ostrožně bájný kamenný trůn či stolec, zvaný Žiži. K němu byl dle tradice vždy přiveden nově zvolený kníže. Po slavnostním usazení na stolec bylo lidu oznámeno jeho jméno. Kníže Bořivoj zdejšímu místu dodal na významu ještě výstavbou druhého nejstaršího kostela u nás zasvěceného Panně Marii.
Ke vzniku opevněného raně středověkého hradiště, které zaujalo zhruba prostor dnešního Pražského hradu, došlo již za časů Bořivojova syna Spytihněva I. Jeho nástupci dále prostor ostrožny opevňovali, ale také kultivovali a rozvíjeli v centrum českého knížectví.
Centralizace rodícího se českého státu byla značná. Napovídá o tom i fakt, že v následujících století se okolní mocnosti museli vždy snažit dobýt právě pražské hradiště, aby ovládli celou oblast. Vedle panovníka se zde postupně začala rozvíjet i církevní správa.
Okolí pražského hradiště se též pomalu proměňovalo, neboť došlo k zániku starších hradišť a k výstavbě nových, již pod vládou Přemyslovců. Patřil mezi ně i Vyšehrad. Ten byl sice již ve středověku spojovaný s přemyslovskou tradicí, je však pravdou, že je mladší. Vznikl snad až ke konci 10. století. Svůj opodstatněný prim v českých dějinách však Vyšehrad opravdu měl.
Jak již bylo řečeno, téměř od počátku se na rodícím se Pražském hradě vedle sebe rozvíjela jak světská tak církevní moc. Vedle paláce knížete zde existovaly důležité svatostánky. Kromě již zmíněného kostela Panny Marie také kostel sv. Jiří a především rotunda sv. Víta, následně nahrazena románskou bazilikou. V její blízkosti vzkvétala kapitula a pražské biskupství.
Právě bující světská a církevní moc si postupem času začala konkurovat. Již v minulosti došlo mezi oběma stranami ke sporům, zvláště citelné však začaly být ve druhé polovině 11. století. Církevní činitelé totiž začali zasahovat do politiky. Konkrétně to byl pražský biskup Jaromír, mladší bratr tehdy vládnoucího knížete Vratislava II. Aby Vratislav II. omezil vliv pražského biskupství, rozdělil roku 1063 českou diecézi na dvě části. Oblast Čech zůstala pod správou biskupa v Praze, avšak druhé biskupství v Olomouci pro oblast Moravy podléhalo arcibiskupství v Mohuči. Vratislav následně na Vyšehradě založil vyšehradskou kapitulu, která byla podřízena přímo Římu. Nepřátelství mezi Vratislavem a Jaromírem pokračovalo a postupně do něj vstoupili další dva činitelé – Svatá říše římská a Řím.
Není divu, že se Vratislav roku 1070 rozhodl přesunout právě na Vyšehrad, z něhož se stalo hlavní panovnické sídlo, zatímco Pražský hrad sloužil jako sídlo pražského biskupství. Na Vyšehradě byla kromě sídla panovníka i důležitá mincovna.
Ještě větší význam a prim získal Vyšehrad záhy, neboť v roce 1085 se kníže Vratislav II. stal prvním českým králem, známým jako král Vratislav I. Zaručil tak Vyšehradu nejen první místo mezi sídly český králů, ale zahájil též na Vyšehradě sídelní tradici českých panovníků až do časů Soběslava I.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , Přemyslovci , Pražský Hrad , Praha - Vyšehrad
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák