Vánoce za první republiky. Na stole mnohdy chyběl kapr, jinak se zdobil i stromeček

Podoba Vánoc prošla v dějinách velkými proměnami. Jak vypadaly v dobách první republiky? Co lidé jedli o Štědrém večeru, jak zdobili stromeček a čím se obdarovávali? Jaké zvyky se tehdy pojily s Vánocemi?

První vánoční svátky v samostatné československé republice nebyly zrovna moc šťastné a veselé. Poválečné období se neslo ve znamení bídy a nouze, na konci roku 1918 se navíc začala šířit nebezpečná španělská chřipka, která již během Vánoc nabyla epidemického rázu. Scházely suroviny pro tradiční vánoční pochoutky. Kvůli nedostatku mouky a másla nemohly hospodyně péct cukroví, chyběly kvasnice nezbytné do vánočkového těsta. Také ryby na štědrovečerní tabuli nebyly k sehnání. Obchodníci sice nabízely nejrůznější sladkosti, například karamelky nebo sladké bonbony, ovšem jenom málokdo si je mohl dovolit. Ještě v roce 1919 se psalo tesklivě v Lidových novinách: „Druhé už Vánoce slavíme ve svém státě. Jestliže jsme o prvních Vánocích žili v opojení nad svým vítězstvím a svou samostatností, hlásí se o druhých Vánocích stesk, že nám je hospodářsky zle.“

První republika však hospodářskou krizi záhy zažehnala a z Vánoc se brzy pomalu vytrácel původní duchovní smysl. Dnešní konzumní podoba vánočních svátků má původ právě ve „zlaté éře“ první republiky. Reklamy v denním tisku nabádaly k nákupu těch nejlepších vánočních dárků, a to především pro děti. Holčičky v té době nejčastěji nacházely pod stromečkem překrásné panenky nebo příslušenství k nim, tedy malé pokojíčky, kočárky nebo kuchyňky s vybavením. Děvčátka z méně majetných rodin dostávaly lacinější alternativy panenek – papírové vystřihovánky s postavičkou a oblečky. Pro chlapečky rodiče kupovali cínové vojáčky a dřevěné hračky, pro ty nejmenší houpací koníky nebo tahací kačery. Od roku 1925 byla k dostání stavebnice Merkur. Častý a oblíbený vánoční dárek pro děti bez ohledu na pohlaví představovaly sáňky. Některé z dostupných modelů byly dokonce vybaveny volantem! A jaký byl pro děti nejčastější a nejoblíbenější prvorepublikový vánoční dárek? Plyšový medvídek!

Každý, ať už dítě nebo dospělý člověk, našel pod vánočním stromečkem dárek praktický – třeba rukavice, čepici, šálu, svetr nebo boty. Děvčata, kterým se blížil věk na vdávání, dostávaly ubrusy, ložní prádlo nebo třeba ručníky, tedy výbavu. Již vdané ženy si od svých manželů také přály dárky praktické, a to například vysavač, žehličku nebo ledničku. Radost jim udělala i látka na šaty. Muže potěšil tabák, doutníky, peněženka nebo lahvinka dobrého alkoholu. Za první republiky vznikl zvyk darování snubních prstýnků, kdy si snoubenci o Štědrém večeru slibovali věrnost a lásku do konce života.

Tradice zdobení vánočních stromečků již za první republiky pronikla do většiny domácností. Zprvu se stromky zdobily podomácku vyrobenými ozdobami, jako byly třeba perníčky, sušené ovoce a řetězy z papíru. Postupem času se rozšířily voskové, dřevěné nebo skleněné ozdoby. Ačkoliv již od dvacátých let byly na trhu k dostání elektrické svíčky, na stromečku se o Štědrém večeru zapalovaly svíce voskové. Za první republiky mohly děti ozdobičky ze stromečku mlsat, tehdy se totiž začaly vyrábět první čokoládové figurky coby vánoční ozdobičky.

Na štědrovečerním stole měla své místo ryba. Nemuselo se však jednat pouze o kapra, ale třeba o štiku nebo pstruha. Ryba se podávala smažená s křenem, na černo nebo na modro, přílohou k ní byla bramborová kaše. Nesměla chybět ani vánočka a rybí polévka. Oblíbenou prvorepublikovou vánoční pochoutku představovali šneci!

Související

Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.
Vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze 2024

Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod

Přesně před 100 lety o adventu, dne 13. prosince 1924, se v Brně zrodila předvánoční tradice zdobení stromu s charitativním posláním. Pod vánočním stromem na náměstí se totiž objevila kasička pro příspěvky na pomoc chudým a opuštěným dětem. Myšlenka se brzy rozšířila i do dalších měst a stromům se sbírkou pro potřebné se začalo říkat vánoční stromy republiky.

Více souvisejících

historie Vánoce První republika

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny

Život v Gaze, poznamenaný dlouholetým konfliktem, přináší osudy, které lámou srdce i ty nejzkušenější. Pro některé děti je cesta za lékařskou péčí jedinou šancí na přežití, avšak jen málo z nich tuto možnost dostane. Příběhy malých pacientů, kteří unikli válečným hrůzám a byli převezeni k léčbě do Spojených států, ukazují nejen lidskou tragédii, ale také odvahu a obrovskou solidaritu. Zmapoval je server SkyNews.

včera

včera

Vladimír Putin a Robert Fico

Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem

Slovenský premiér Robert Fico uskutečnil pracovní návštěvu v Rusku, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Jednalo se o jejich první osobní schůzku od roku 2016, která přichází v době složitých vztahů mezi Moskvou a Bratislavou. 

včera

Vladimir Putin

Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin

Vůdci v zemích na východní hranici NATO byli už dlouho náchylní k manipulaci ze strany Moskvy, což bylo důsledkem desítek let špatného vládnutí. Upozornil na to server Politico s tím, že vítězem voleb v Rumunsku se stal ruský prezident Vladimir Putin.

včera

Robert Fico

Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně

Od návratu Roberta Fica do premiérského křesla uběhl více než rok, a zatímco jeho čtvrtá vláda pokračuje v prosazování své agendy, debaty o geopolitickém směřování Slovenska a jeho oddanosti Západu se dostávají do pozornosti veřejnosti. Tyto diskuse přitahuje především premiérův politický posun – od původní doktríny, jež měla stavět Slovensko do „jádra Evropské unie“, k důrazu na „suverénní zahraniční politiku“. 

včera

12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky

Jižní Korea oznámila, že detekovala přípravy Severní Koreje na další vojenské dodávky do Ruska, včetně nasazení sebevražedných dronů a dalších vojáků, aby podpořila ruskou válku na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy