KOMENTÁŘ | Zeman ani po kauze Vrbětice nevysvlékl kremelský dres. Moskva může být na jeho rétoriku hrdá

Nedokázal vysvětlit, proč osm dní po vypuknutí kauzy Vrbětice mlčel. Tvrzení, že si prezident Miloš Zeman musel vše pečlivě nastudovat, je trapné. Pokud Bezpečnostní informační služba (BIS) spolu s policejní Národní centrálou pro odhalování organizovaného zločinu (NCOZ) oznámily, že za explozí muničního skladu stojí důstojníci ruské tajné služby GRU, pak selský rozum velí, že vrchní velitel ozbrojených sil musí okamžitě před veřejností vystoupit a atak odsoudit. Navíc, když diplomacie hovoří o fragrantním napadení země a politici mluví o státním terorismu. Zeman v pořadu Partie CNN Prima News své ticho nedokázal obhájit.

Zřejmě celou dobu čekal na pokyny či notičky z Moskvy, protože kdysi chytrý Miloš Zeman by dříve jistě nepotřeboval tolik času. Svoji náklonnost k Ruské federaci maskoval arogancí a jistou zlost, že by měl mluvit proti putinovskému režimu si buranským způsobem vybíjel na moderátorce Terezii Tománkové. Nejvyšší ústavní činitel tak dával najevo, jak mu kremelský dres sluší a nic ho nedonutí, aby jej ze sebe vysvlékl.

Zeman si velmi často protiřečil. Kauzu Vrbětice nejdříve označil za hloupou novinářskou spekulaci, aby za chvíli řekl, že vystoupení ministerského předsedy Andreje Babiše a prvního vicepremiéra Jana Hamáčka, kteří na mimořádné tiskové konferenci oznámili závažné podezření, bral velice vážně. Poté zase popřel přítomnost ruských agentů ve Vrběticích, aby záhy dumal, co tady vlastně  dělali a navíc sám použil termín státního terorismu. Závěrem se zase zmínil o zpravodajské hře. Zeman se ztrácel ve svých slovech, a i když se tvářil sebevědomě, uvnitř své duše byl nejistý a v hlavě měl jediné, a to nedotknout se nikoho z moskevských diktátorů.

I když se největší ústavní činitel dušoval, že se o vrbětické aféře dozvěděl až minulou sobotu, nepůsobí to relevantně. Už v prosinci způsobil Zeman napětí mezi Hradem a Bezpečnostní informační službou napětí, a to když po kontrarozvědce požadoval detaily o ruských zpravodajských operacích na našem území a dokonce konkrétní jména ruských špionů v České republice. Nyní se jeho snaha jeví jako by se snažil Rusům dělat alibi či advokáta a mohl připravovat půdu až celou kauzu nepůjde udržet. Není totiž běžné a standardní, aby prezident žádal po službě tak detailní informace, a když je nedostane, tak se veřejně durdil a na čučkaře, jak o BIS Zeman mluví, se zlobil. Tady může ležet důkaz, že první muž Hradu mohl tušit, že se něco kolem ruských tajných služeb děje.

Komicky vyznívá, že v samostatném projevu, který předcházel rozhovoru, vůbec nezmínil vyhošťování diplomatů, které krizi mezi Prahou a Moskvou ještě více zdvojnásobilo. Až poté se jen tak na okraj zmínil, že mu nedělalo vůbec problémy souhlasit s návrhem Jana Hamáčka, aby vyhostil do osmačtyřiceti hodin osmnáct diplomatů. Zemanova mluva vyzněla tak, že když to Honza chtěl, tak proč by mu nevyšel vstříc. Když ale do tématu vstoupila ruská společnost Rosatom, která usilovala, aby se mohla zúčastnit tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, zvážněl a důrazně zmínil, že pokud se podezření ohledně útoku na muniční sklad ze strany agentů nepotvrdí, měl by se Rosatom vrátit do hry. Takové vyjádření svědčí o loajalitě ke Kremlu, protože po takové aféře i nadále podporovat puštění Rusů do rizikové infrastruktury, je opravdu zarážející a nelogické. Pustit Rusko do dostavby Dukovan připomíná zoufalý skutek v podobě kontaktu na zloděje, který mně nedávno vykradl dům, aby mně o několik dní později před něj namontoval monitorující kamery a poplašné zařízení.

Šéf Hradu opětovně zostudil zemi v očích spojenců. Diplomatické faux pas započal tím, že neví, proč by měl děkovat prezidentům Slovenska či pobaltským státům, kteří vyjádřili soudržnost a podporu s Českou republikou. Něco nevídaného, ale když si člověk uvědomí, že Zemanovým velkým kamarádem a idolem je Vladimír Putin, tak zase o nic tak nepochopitelného nejde. Vládce Kremlu by nějaké děkování neviděl rád. Spojenci ale vědí, kdo je Miloš Zeman, a tak je jeho reakce vůbec nepřekvapí, i když si myslí svoje. Okolí Pražského hradu se ani netají tím, jak je jim Rusko blízké. Například existuje fotografie, jak ekonomický poradce Miloše Zemana Martin Nejedlý má na zadní části svého mobilu vyobrazenou fotografii Vladimíra Putina. Dodnes rovněž nikdo neobjasnil, proč v listopadu Nejedlý v souvislosti s Rosatomem letěl do Moskvy a co bylo tématem cesty. Chce se tak říci, že mráz nepřichází z Kremlu, ale rovněž i z Hradu.

Naprosté drzosti se Zeman dopustil, když zpochybňoval roli americké Ústřední zpravodajské služby CIA. V USA se jistě a právem ptají, zda je Česká republika stále ještě členem NATO a patří do Evropské unie, anebo snad nezaznamenali, že Česko se stalo součástí Ruské federace. Hlava státu zkritizovala CIA za to, že tvrdila, jak velké množství zbraní hromadného ničení se v Iráku nachází. Operace do Iráku ale byla důvodná, vedla ke svržení diktátora Saddáma Husajna a zachránila mnoho nevinných lidských životů. Přesto naznačil, že služba, která nemá přesné informace, si nezaslouží respekt a uznání. Zvolil rétoriku, za jakou by se v padesátých letech nemuseli stydět ani stalinističtí fanatičtí komunisté, kteří rozhlašovali, že za mandelinkou bramborovou stojí USA. Rovněž si neopomněl rýpnout, že právě CIA před dvěma lety ocenila šéfa BIS Michala Koudelku medailí za zahraniční spolupráci, ačkoliv je Zeman na něj alergický a snaží se na něj najít špínu.

Není bez zajímavosti, že Američané mají Miloše Zemana dokonale zmapovaného, o čemž svědčí americký soud v Delaware, který rozkrývá proruské vazby českého prezidenta Miloše Zemana a jemu blízkých byznysmenů, konkrétně Hradu blízkou rodinu Strnadových, jíž mimo jiné patří česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG). Nyní je ve sporu s americkou společností SARN. V dokumentech u zmiňovaného soudu podle serveru Seznam Zpráv se praví: „Společnost SARN dospěla k závěru, že skupina CSG stojí za českým prezidentem Milošem Zemanem. Ten je antiamerickým zastáncem ruského prezidenta Vladimíra Putina,“ Každý Čech, Moravan i Slezan, který vyznává hodnoty svobody i demokracie, se musí stydět, jaká hlavu státu v čele jejich země sedí. Zvláště pamětníci, kteří zažili sovětskou okupaci v roce 1968, se nestačí divit.

Nejvyšší ústavní činitel opět zavrhl, že by ředitele BIS Michala Koudelku na šestý pokus povýšil do hodnosti generála. Pro šéfa kontrarozvědky je už velkým oceněním, když prorusky orientovaný prezident jej ignoruje. Vypovídá to o jediném, a to že pan plukovník Koudelka dělá svoji práci dobře. Pokud by jej Zeman vyzdvihoval, vyslal by jasný signál, že BIS poslouchá Kreml. Pro Zemana je už porážkou, že vláda i opozice Koudelku chválí, a to i přesto, že Hrad se snažil shromažďovat na něj kompromitující materiály i špínu o tom, jak mizerný je manažer a v prezidentské kanceláři od srpna loňského roku pracuje Jiří Rom, bývalý šéf analytiky BIS a neúspěšný kandidát na post jejího ředitele, jenž měl údajně pomoci Koudelku očerňovat.

Zeman projevil neúctu i ke dvěma zemřelým zbrojařům Vratislavu Havránkovi a Luďku Petříkovi, kteří zahynuli následkem exploze. Zmíněné neštěstí naprosto upozadil a rodiny zemřelých ještě více rozesmutnil. Nezmínil žádný požadavek na odškodnění příbuzných. Český prezident se opět otočil zády k národu, nahrál ruským dezinformacím a upřednostnil ruskou propagandu. Moskva může být na Zemanovo vystoupení i jeho prokremelskou rétoriku právem hrdá, zatímco většina Čechů se už nemůže dočkat, až mu v lednu 2023 vyprší prezidentský mandát. Mnozí tak stejně jako na vojně už stříhají metr. Zemanův odchod bude pro zemi znamenat jeden velký civil.