Klimatická katastrofa. Jak se změní tvář Evropy? Interaktivní mapy ukazují zkázu

Nárůst rizika samovolných lesních požárů o 40 procent, vzestup hladiny moře o více než půl metru či výrazně častější přívalové deště způsobující záplavy. Takový vývoj podle analýz Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nastane do konce století na řadě míst Evropy, pokud státy nedodrží stanovené cíle ohledně emisí skleníkových plynů.

Instituce různé klimatické scénáře ilustruje na sérii nových interaktivních map.

Z materiálů vyplývá, že pro Česko a střední Evropu představuje největší hrozbu stupňování epizod se silným deštěm, který může způsobovat bleskové povodně. Tento jev podle EEA už nyní na většině míst severní a východní Evropy sílí a při pesimistické variantě vývoje emisí by trend pokračoval. Experti unijní agentury odhadují, že v zimních obdobích by byly přívalové deště na konci století o 15 až 35 procent horší ve srovnání s lety 1971 až 2000. U letních měsíců by jejich intenzita stoupla o přibližně 15 procent.

EEA uvádí, že intenzita a četnost extrémních meteorologických úkazů bude na mnoha místech stoupat bez ohledu na přijatá opatření. "Dopady ovšem budou mnohem mírnější, jestliže snaha snižovat emise povede k úspěchu při udržení globálního růstu teplot výrazně pod dvěma stupni Celsia," dodává EEA v odkaze na cíl stanovený pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.

Nové mapy ukazují očekávané změny při "nízké", "střední" nebo "vysoké" úrovni emisí. Optimistický scénář by údajně provázelo mimo jiné zvýšení hladiny moře na jihu a západě Evropy o 20 až 40 centimetrů v porovnání s přelomem tisíciletí. Při pesimistické variantě se čeká vzestup o 40 až 100 centimetrů. Deník The Guardian uvádí, že pokud by se hladina moře zvedla o metr dnes, ocitlo by se pod vodou mimo jiné 90 procent města Kingston upon Hull s 260.000 obyvatel.

Další mapy se týkají pobřežních záplav, dopadů na tržby zemědělců, lesních požárů a frekvence "meteorologických období sucha". U posledních dvou jmenovaných jevů hrozí silně negativní vývoj zejména na jihu Evropy, hrozba vznícení lesů by ale mohla výrazně narůst i ve Skandinávii. Riziko požárů vyvolaných povětrnostními podmínkami by podle studií EEA v částech Francie, Španělska, Itálie či Norska bylo při "vysokých" emisích na konci 21. století o více než 40 procent vyšší než v letech 1981 až 2010.

Tato data sama o sobě se už dříve objevila v různých zprávách EEA, až nyní je ale agentura prezentovala v obrázkovém formátu na svém webu. Zdůrazňuje přitom potřebu přizpůsobit různé sféry lidské činnosti vývoji, který je už v jisté míře nevyhnutelný. "Adaptace musí být připravena na míru specifickým regionálním a lokálním okolnostem," uvádí.

Při "nejlepší adaptaci" by například podle odhadů EEA dopady klimatických změn nijak nesnížily tržby zemědělců ve většině regionů EU. Negativní efekty prý mohou farmy omezit tím, že rozrůzní skladbu svých polí, upraví termíny setí nebo zlepší zavlažování svých pozemků.

"Zatímco dopadům klimatických změn se již nelze vyhnout, jejich rozsah závisí na úspěchu globální a evropské snahy snížit emise skleníkových plynů, jak ukládá Pařížská dohoda a předvídá Zelená dohoda pro Evropu," uzavírá EEA v komentáři k novým mapám. Už na konci roku nicméně agentura varovala, že EU bez rychlé změny přístupu nesplní své klimatické cíle pro rok 2030, k nimž se řadí snížení emisí o 40 procent proti hodnotám z roku 1990.

Související

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování evropa Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) Moře Počasí

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Aktualizováno před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům

Finanční správa začala informovat poplatníky o nové výši daně z nemovitosti. Lidé mohou obdržet platební údaje do datové schránky, na email či poštou. Lhůta pro zaplacení daně či její první splátky končí 31. května. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy