Zásoby kovů se povážlivě tenčí. Zachrání nás oceán?

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity, nyní ale vypracoval studii, ze které vyplývá, že těžba je možná, ovšem za přísných pravidel.

Mořské dno skryté v hloubkách kolem čtyř až šesti kilometrů pod hladinou je významné především pro své zásoby takzvaných polymetalických konkrecí. Jde o malé kusy hornin svým tvarem připomínající bramboru. Obsahují velké množství kovů, především železo a mangan, ale i měď, kobalt, nikl a zlato.

Úmluva OSN o mořském dnu považuje tuto oblast za "společné dědictví lidstva". Do dnešní doby se ISA zabývala jen schvalováním nabídek na geologický průzkum mořského dna, nyní ji ale čeká velmi obtížný úkol - musí začít posuzovat možnosti skutečné těžby a také stanovit, jakým způsobem se budou rozdělovat výnosy z vytěžených kovů.

Obrovský zájem o zásoby z mořského dna je nasnadě. Například v oblasti Clarion-Clipperton v subtropické části severního Pacifiku se podle odhadů nachází až 27 miliard tun polymetalických konkrecí. Ty by mohly obsahovat sedm miliard tun manganu, 340 milionů tun niklu, 290 milionů tun mědi a 78 milionů tun kobaltu.

Mezi odborníky vyvolal nejnovější plán OSN bouřlivou debatu. Například britský biolog Paul Tyler ho zkritizoval. Podle něj by se takto mohly ocitnou v ohrožení některé živočišné druhy.

Podle výsledků studií, které byly provedeny v Německu z podnětu Spolkového ministerstva pro hospodářství a technologii, v oblasti kovů v obecném měřítku naštěstí zatím nehrozí, že za několik desítek let se světové zásoby vyčerpají, jako je tomu u ropy a uhlí, a v určitém měřítku u zemního plynu, který má přece jenom vydržet déle.

Přesto však nemá lidstvo vyhráno. Zásoby některých kovů se přeci jenom povážlivě tenčí. Nejkritičtější je výhled u india, germania a gallia, což jsou kovy, které potřebuje ve velkých kvantech elektronika. Studie, kterou vyhotovil US Geological Survey, uvádějí podobná čísla. Uvádějí i dva kovy, k o kterých se německá studie nezmiňuje , a to terbium (potřebné pro palivové články odolné proti vysokým teplotám, a fluorescenční svítidla) a hafnium (nutné pro počítačové čipy). U nich se odhadují zásoby jenom na 5 až 10 let.

Nedostatek těchto kovů může vést v příštích letech k vážným probklémům v elektronice a v high-tech oborech vůbec. Indium se např. používá při výrobě tenkostěnných solárních buněk, počítačových displejů a při výrobě základních komponentů pro optický přenos dat. Kromě toho se v poměrně krátké době může stát situace kritickou v případě mědi, bauxitu (hliníku), železa, zinku, chromu, vanadu, tantalu, manezitu a platiny.

(Zdroj: enviweb.cz)