Zásoby kovů se povážlivě tenčí. Zachrání nás oceán?

Londýn - "Zlatá horečka" na dně oceánů se může brzy stát realitou. OSN se totiž rozhodla povolit těžbu a zveřejnila svůj první plán, jak z mořského dna dostat horniny bohaté na vzácné kovy. Těžbu budou moci provádět společnosti, které požádají o licenci. Ty se začnou vydávat v roce 2016, uvedla BBC.

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity, nyní ale vypracoval studii, ze které vyplývá, že těžba je možná, ovšem za přísných pravidel.

Mořské dno skryté v hloubkách kolem čtyř až šesti kilometrů pod hladinou je významné především pro své zásoby takzvaných polymetalických konkrecí. Jde o malé kusy hornin svým tvarem připomínající bramboru. Obsahují velké množství kovů, především železo a mangan, ale i měď, kobalt, nikl a zlato.

Úmluva OSN o mořském dnu považuje tuto oblast za "společné dědictví lidstva". Do dnešní doby se ISA zabývala jen schvalováním nabídek na geologický průzkum mořského dna, nyní ji ale čeká velmi obtížný úkol - musí začít posuzovat možnosti skutečné těžby a také stanovit, jakým způsobem se budou rozdělovat výnosy z vytěžených kovů.

Obrovský zájem o zásoby z mořského dna je nasnadě. Například v oblasti Clarion-Clipperton v subtropické části severního Pacifiku se podle odhadů nachází až 27 miliard tun polymetalických konkrecí. Ty by mohly obsahovat sedm miliard tun manganu, 340 milionů tun niklu, 290 milionů tun mědi a 78 milionů tun kobaltu.

Mezi odborníky vyvolal nejnovější plán OSN bouřlivou debatu. Například britský biolog Paul Tyler ho zkritizoval. Podle něj by se takto mohly ocitnou v ohrožení některé živočišné druhy.

Podle výsledků studií, které byly provedeny v Německu z podnětu Spolkového ministerstva pro hospodářství a technologii, v oblasti kovů v obecném měřítku naštěstí zatím nehrozí, že za několik desítek let se světové zásoby vyčerpají, jako je tomu u ropy a uhlí, a v určitém měřítku u zemního plynu, který má přece jenom vydržet déle.

Přesto však nemá lidstvo vyhráno. Zásoby některých kovů se přeci jenom povážlivě tenčí. Nejkritičtější je výhled u india, germania a gallia, což jsou kovy, které potřebuje ve velkých kvantech elektronika. Studie, kterou vyhotovil US Geological Survey, uvádějí podobná čísla. Uvádějí i dva kovy, k o kterých se německá studie nezmiňuje , a to terbium (potřebné pro palivové články odolné proti vysokým teplotám, a fluorescenční svítidla) a hafnium (nutné pro počítačové čipy). U nich se odhadují zásoby jenom na 5 až 10 let.

Nedostatek těchto kovů může vést v příštích letech k vážným probklémům v elektronice a v high-tech oborech vůbec. Indium se např. používá při výrobě tenkostěnných solárních buněk, počítačových displejů a při výrobě základních komponentů pro optický přenos dat. Kromě toho se v poměrně krátké době může stát situace kritickou v případě mědi, bauxitu (hliníku), železa, zinku, chromu, vanadu, tantalu, manezitu a platiny.

(Zdroj: enviweb.cz)

Související

island - Fjadrárgljúfur

Kanadská firma chce na Islandu těžit "zelené" zlato, má se prodávat s přirážkou

Kanadská těžební společnost St-Georges Eco-Mining chce oživit dlouho spící těžařský průmysl na Islandu za využití četných zdrojů obnovitelné energie, které tento ostrov nabízí. Cílem firmy je, aby její zlato bylo co nejvíce ekologické a sociálně zodpovědné. Generální ředitel Vilhjálmur Thór Vilhjálmsson předpokládá, že takové zlato se bude prodávat s přirážkou.
Alchymistická laboratoř

Světu pomalu dochází fosfor. Zachrání nás naše vlastní moč?

Fosfor je jedním z důležitých chemických prvků. Před 350 lety ho náhodou objevil alchymista Hennig Brand, který se pokoušel vytvořit kámen mudrců. Jeho světové zásoby však pomalu ubývají a mezi vědci se mluví o „fosforovém vrcholu“. A prozatím není jasné, jakým způsobem budeme schopni jeho nedostatek nahradit.

Více souvisejících

těžební průmysl Moře

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy