Kanadská firma chce na Islandu těžit "zelené" zlato, má se prodávat s přirážkou

Kanadská těžební společnost St-Georges Eco-Mining chce oživit dlouho spící těžařský průmysl na Islandu za využití četných zdrojů obnovitelné energie, které tento ostrov nabízí. Cílem firmy je, aby její zlato bylo co nejvíce ekologické a sociálně zodpovědné. Generální ředitel Vilhjálmur Thór Vilhjálmsson předpokládá, že takové zlato se bude prodávat s přirážkou.

Firma se sídlem v Montrealu dokončila v září práce na hloubení 124 metrů hlubokého vrtu v Thormódsdaluru a výsledky průzkumu by mohla zveřejnit tento měsíc. Předchozí vrtné sondy naznačily, že ložisko může obsahovat až 415 gramů zlata na tunu, i když k určení velikosti ložiska jsou nutné ještě další výzkumy, řekl Vilhjálmsson agentuře Bloomberg.

Pokud bude naleziště dostatečné velké, plánuje St-Georges těžit za pomoci robotů. Zařízení firmy pak mají primárně používat elektřinu vyrobenou z geotermálních a vodních elektráren státní elektrárenské firmy Landsvirkjun. Plány firmy přicházejí poté, co se cena zlata v srpnu vyšplhala na rekord. Od začátku letošního roku zlato zdražilo už o více než 20 procent.

All the Gold in Iceland $SXhttps://t.co/fnYFb4Ke5B pic.twitter.com/FdEgRDicH5

— St-Georges Eco-Mining (@StGeorgesPlat) October 26, 2020

V případě tak čistého životního prostředí, jako je na Islandu, může případná těžba zlata vyvolat mezi 364.000 obyvateli ostrova zděšení, protože toto odvětví má pověst znečišťovatele a ničitele krajiny. Vilhjálmsson však slibuje, že provoz jeho firmy bude jiný.

"Naší myšlenkou je minimální narušení terénu," říká. "V Thormódsdaluru sotva poznáte, kdy těžařská činnost začne," říká. St-Georges hodlá využít veškerý vytěžený materiál ze země. Po oddělení minerálů se má zbytek použít ve stavebnictví.

Kanadská firma vlastní veškeré licence na průzkum těžby zlata na Islandu. Minulý měsíc totiž koupila místní firmu Melmi Ehf, která vlastnila i většinový podíl v projektu Thor Gold v Thormódsdaluru. To je zhruba 20 kilometrů východně od hlavního města.

Vilhjálmsson dříve pracoval na těžařských projektech v Grónsku a v Africe. Je optimistou a věří, že experimentální těžba na Islandu začne v tomto desetiletí. Očekává, že v nejbližších letech firma vynaloží za průzkum na Islandu téměř 500 milionů islandských korun (zhruba 81 milionů Kč).

"Předpokládáme, že s využitím zelené energie, kterou Island nabízí, bude naše těžba nákladově efektivnější, než kdybychom používali fosilní paliva," dodal Vilhjálmsson. Doufá, že jejich model těžby bude použitelný po celém světě.

Kromě zlata má firma povolení i k průzkumu těžby stříbra a mědi celkem na třech místech na Islandu. Požádala také o dalších 11 licencí.

Analytik organizace Bloomberg Intelligence se zaměřením na těžbu a kovy Grant Sporre je však skeptický vůči tržní příležitosti, ve kterou kanadská firma doufá. Upozorňuje, že neexistuje univerzální standard pro to, co podnik označuje za zelené zlato.

Těžba zlata na Islandu byla zahájena začátkem 20. století. Zlato v Thormódsdaluru bylo objeveno v roce 1905 a o čtyři roly později založil básník a podnikatel Einar Benediktsson těžařskou společnost s investory z Norska, Británie a Německa. Firma v letech 1911 až 1925 získaný zlatý koncentrát posílala ke zpracování do Německa. Pak se ale zájem trhu vytratil. Znovu se objevil až v roce 1989, kdy dva islandští geologové studovali přítomnost zlata v geotermálním systému Nového Zélandu a Japonska. To spustilo místní výzkum financovaný islandskou vládou.

Profesor vulkanologie a petrologie na Islandské univerzitě Thorvaldur Thórdarson se domnívá, že v zemi je dost zlata, jen na Islandu nebude tak koncentrované na jednom místě.

Související

Více souvisejících

island Kanada těžební průmysl Ekonomika Zlato Ekologie

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy