Modul čínské sondy si pospíšil. Sběr hornin na Měsíci skončil o den dříve

Cílem projektu je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na Zemi. Modul s vrtným zařízením svou práci dokončil za 19 hodin. Po vynesení na oběžnou dráhu kolem Měsíce si vzorky převezme návratový modul.

Nádherný kus Měsíce. Vše z landeru sondy #Change5 pic.twitter.com/AOXkgMSpQf

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) December 2, 2020

Realizace ambiciózního záměru je technicky náročná. Dva moduly sondy přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstaly na oběžné dráze. Vzorky odebrané jedním z aparátů z lunárního povrchu nyní vynese druhý modul, který se pak spojí s "čekajícím" servisním modulem. Z něj se materiál přesune do návratového modulu, jenž zamíří k Zemi.

Není zatím jisté, kdy se tento modul sondy k Zemi vrátí. Nicméně zařízení, která přistála na Měsíci, tam mohou vydržet nejvýš jeden lunární den, tedy 14 pozemských. Nejsou totiž uzpůsobená k překonání mrazivých měsíčních nocí, informuje AP.

Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan. K Měsíci pak Čchang-e 5 dorazila minulou sobotu po letu trvajícím 112 hodin. Dva její moduly úspěšně přistály v úterý odpoledne.

Podle serveru Space.com by let zpátky k Zemi měl trvat čtyři a půl dne. Předpokládá se, že kapsle se vzorky přistane pomocí padáku v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem.

Pokud budou let nazpět k Zemi i přistání úspěšné, stane se Čína třetí zemí na světě, která úspěšně přepravila vzorky z Měsíce - po Spojených státech a Sovětském svazu. Asijská země si však drží jiné prvenství: v lednu 2019 sonda Čchang-e 4 přistála jako první na odvrácené straně Měsíce.