Čína se podělí o vzorky ze své měsíční mise s dalšími zeměmi

"Čínská vláda v souladu s dohodami o mezinárodní spolupráci stanoví pravidla zacházení s měsíčními vzorky a daty. Jsme ochotni se podělit s příslušnými zeměmi a zahraničními vědci a některé vzorky jim můžeme předat jako dar," řekl Wu na dnešní tiskové konferenci. Na dotaz ohledně sdílení vzorků se Spojenými státy, jejichž vesmírný úřad má omezenou možnost spolupráce s Čínou, řekl, že americké restrikce jsou "nešťastné". "Otázka spolupráce závisí na americké politice," podotkl Wu.

Kapsle čínské vesmírné sondy Čchang-e 5 přistála s pomocí padáků dnes krátce před 2:00 místního času (středa 19:00 SEČ) v zasněžené, odlehlé krajině čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Tam ji následně našly pátrací týmy s vrtulníky a vozidly vybavenými silnými reflektory. Otevřena má být v Pekingu.

Čínský prezident Si Ťin-pching označil nejnovější čínskou měsíční misi za historický úspěch a obrovský krok kupředu pro čínský vesmírný průmysl. Poděkoval také vědcům, kteří se na ní podíleli.

Očekává se, že kapsle dopravila na Zemi zhruba dva kilogramy měsíční horniny. Vzorky sonda získala jak vrtáním do povrchu, tak sběrem přímo na něm. Mohou být o miliardy let mladší než ty, které přivezly dřívější mise zorganizované Spojenými státy a někdejším Sovětským svazem. Vědci si od vzorků slibují, že poskytnou informace o vulkanických aktivitách a historii Měsíce a jiných tělesech Sluneční soustavy.

Horniny, získané Čínou, pocházejí z oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) ležící na přivrácené straně Měsíce. Odebrány byly poblíž lokality zvané Mons Rümker, kterou podle expertů tvoří pozůstatky někdejších sopek. Oblast Oceanus Procellarum je stará 1,2 miliardy let, zatímco u vzorků hornin shromážděných Američany a Sověty v minulosti je stáří odhadováno na 3,1 a 4,4 miliardy let, uvedla agentura DPA.

Poslední vzorky Měsíce dopravila na Zemi v roce 1976 sovětská sonda Luna 24. Téměř 400 kilogramů měsíční horniny přivezli na Zemi také američtí astronauti, kteří na Měsíci přistávali v letech 1969 až 1972. Čínskou sondu Čchang-e 5 vynesla na oběžnou dráhu 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5. Na povrchu Měsíce přistála 1. prosince.