Město tisíců mrtvých? Pevnost La Rochelle ustála nejkrvavější bitvy historie

Dnes je přístavní město La Rochelle jedním z nejkrásnějších a nejmalebnějších míst ve Francii. Každý rok ho navštíví tisíce turistů, patří mezi tradiční prázdninové cíle Pařížanů. Dominantu přístavu tvoří čtyři velké věže – pozůstatky opevněni, které bylo zničeno válkami v 16. a 17. století. Historie La Rochelle byla psána krví.

Vraťme se však do druhé poloviny 16. století, kdy se na území Francie dostávalo protestantství. Tehdy se z La Rochelle stalo jedno s center tohoto náboženství ve Francii. Protestanté se města zmocnili násilím a z věže Tour de la Lanterne neváhali shodit katolické kněze. Tak se La Rochelle stalo protestantskou, tedy hugenotskou pevností.

Pevnost La Rochelle byla v dějinách obléhána několikrát, a až do roku 1628 měla pověst nedobytného města. V roce 1573 pevnost neúspěšně dobýval vévoda z Anjou – při této vojenské akci zemřelo dvacet tisíc mužů! La Rochelle však čekaly další ztráty na životech, a to v letech 1627 až 1628. Moc ve Francii měli tehdy v rukou král Ludvík XIII. a kardinál Richelieu. Ti se snažili o centralizaci státu, upevnění královské moci a likvidaci paralelních mocenských center. A tak chtěli zničit také La Rochelle, jakýsi stát ve státě, který jim byl trnem v oku.

Obléhání La Rochelle začalo v říjnu roku 1627. Hugenotům se rozhodla pomoci protestantská Anglie, a tak vypukla skutečná válka. Došlo k vylodění anglických vojsk na ostrově Ré nedaleko La Rochelle. Francouzská královská vojska zatím zabránila pozemnímu přístupu do pevnosti, kdy zbudovala opevnění spojující břehy zátoky. Cílem bylo La Rochelle uzavřít a izolovat, a následně nechat vyhladovět. Zátokou byla také postavena hráz, aby město nemohlo být zásobováno z moře. Hugenoti ve stavění hráze ani nebránili – domnívali se totiž, že hráz přes krutou zimu nevydrží stát. To se však mýlili. Městu začaly pomalu docházet zásoby jídla, Angličané se z ostrova Ré museli stáhnout.

Od února roku 1628 velel obléhání La Rochelle místo francouzského panovníka kardinál Richelieu, protože král Ludvík XIII. musel odjet do Paříže. Kardinál Richelieu se plně soustředil na plánování útoku. Ten byl sice realizován 11. března, ovšem byl neúspěšný. Anglická vojska sice v květnu podnikla snahu o pomoc hugenotům, rovněž však nebyly úspěšné. V srpnu 1628 donutila finanční i politická situace v zahraničí krále Ludvíka XIII. k pokusům o vyjednávání. Starosta a velitel La Rochelle to však odmítl. V říjnu 1628 bylo však již město tak vyhladovělé, že mohlo do případného boje poslat pouhých dvě stě mužů, a tak se muselo vzdát. Původně ve městě žilo téměř třicet tisíc obyvatel, dne 30. října 1628, kdy La Rochelle kapitulovalo, zde bylo pouhých pět tisíc obyvatel!

Po kapitulaci La Rochelle začalo jednání krále, kardinála Richelieu a francouzské vlády o dalším postupu. Městu byla nakonec odebrána privilegia a strženy hradby. Nikdo další však nebyl zabit a hugenoti si mohli ponechat i svůj majetek. La Rochelle bylo obsazeno královskými vojsky, která však přivezla hladovým hugenotům zásoby potravin, také pomáhala pohřbít mrtvé, kterých bylo celkem 22 tisíc! Město bylo zbaveno své politické i ekonomické nezávislosti, stát ve státě zanikl.

Ludvík XIII. a kardinál Richelieu dále postupovali proti hugenotům na jihu Francie, kde byli úspěšní. Výsledkem bylo vydání aléského ediktu v červnu roku 1629, který hugenoty definitivně zbavil politických a vojenských práv.