Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko

Spolu s dalšími devíti zeměmi Polsko vstoupilo do EU 1. května 2004, čímž došlo k historicky největšímu rozšíření Unie.

Sociolog Jaroslav Flis z krakovské Jagellonské univerzity zdůraznil, že Polsko zůstane v EU, zejména kvůli své geografické poloze, která je odlišná například od Spojeného království. Připomněl však, že kritika EU je nezbytná, protože každá forma vlády musí být podrobena kontrolám.

"EU nám poskytuje přístup k rozsáhlejším trhům a financování a dává nám také právo ovlivňovat evropskou politiku," dodal Flis. Zároveň zdůraznil, že Poláci získali větší svobodu mobility a ujištění, že již nežijí v "méněcenné" části světa.

Flis a také Andrzej Rychard, ředitel Institutu filozofie a sociologie Polské akademie věd ve Varšavě, shodně vyjádřili názor, že myšlenka polexitu je v Polsku naprosto nereálná a spíše se jedná o nástroj domácí politiky, který není relevantní.

Polský premiér Donald Tusk zdůraznil, že 20 let členství Polska v EU není cílovou linií a země si musí nadále prosazovat své místo v Evropě a ve světě. Upozornil, že je nutné pečovat o evropskou jednotu, bezpečnost a dlouhověkost NATO, jinak hrozí rozpad. Tusk také podotkl, že Polsko se stává silnou a odpovědnou zemí za obranu nejen své, ale i celé Evropy.

V maďarském politickém životě existuje mnohem intenzivnější a aktivnější protibruselská rétorika, důvěra obyvatelstva v Evropskou unii je ale nezlomná tam. V rozhovoru pro agenturu TASR u příležitosti 20. výročí vstupu Maďarska do EU to konstatoval vedoucí Institutu pro výzkum evropské strategie budapešťské Národní univerzity veřejných služeb Balázs Tárnok.

"Většina obyvatel Slovenska i Maďarska podporovala členství v Unii, a to iv referendu v roce 2003. Platí to až dodnes v případě obou zemí. Důvěra v EU je nad průměrem ostatních členských zemí EU. Je tomu tak i přesto, že se objevuje mnoho negativních věcí v EU," konstatoval analytik.

Mnozí Maďaři se podle jeho slov domnívají, že EU a evropská integrace směřuje špatným směrem, například z hlediska přílišné moci Bruselu v uplynulých letech as tím souvisejícími obavami z oslabování suverenity členských zemí. "Maďaři podle výsledků průzkumů veřejného mínění vnímají stále ještě pozitiva členství za významnější než negativa, což ovšem nelze tvrdit o obyvatelích většiny členských zemí Unie, a to ani o zemích, kde se veřejně tolik nekritizuje Brusel jako v Maďarsku," dodal.

Období 20 let členství v EU přineslo do maďarsko-slovenských vztahů různá období, poznamenal Tárnok. "První vláda Fica se Slotem a Mečiarem byla obdobím radikální protimaďarské koalice, kdy v Maďarsku vládla socialistická vláda. Tehdejší vzájemné vztahy nebyly nejlepší, což mělo vliv i na početnou maďarskou menšinu žijící na Slovensku," řekl.

"Samostatně Slovensko, Maďarsko či Česko lze považovat za menší země, výjimkou je Polsko, které lze považovat za regionální mocnost. Čtyřka (V4) však spolu reprezentuje zájmy 65 milionů obyvatel. Pokud země V4 umí sladit své postoje v nějaké otázce a prosazovat je na platformě av institucích EU, je to ve prospěch všech čtyř," řekl Tárnek.