Dokáží vědci odvrátit smrt? Výzkumy za miliardy možná přinesly průlom, který změní svět

Nejbohatší lidé světa neinvestují jen do nemovitostí a luxusních aut. Stále častěji také přispívají nemalé peníze vědcům, chtějí si totiž, stejně jako každý jiný, prodloužit život. V laboratořích po celém světě proto probíhají bez ustání pokusy, které mají za cíl zjistit, jak dosáhnout věčného života. A první výsledky vypadají více než slibně.

Vědci úspěšně vyzkoušeli lék, jenž může navrátit mládí. Při pokusech na myších došlo po podání látky ke zvýšení vytrvalosti, k obnově srsti a dokonce i ke zlepšení funkčnosti některých orgánů. Výzkumníci z nizozemské Erasmovy univerzity by chtěli začít s klinických testováním na lidech. Doufají, že se jim podařilo najít lék proti stárnutí.

Jakkoliv vypadá tato zpráva fantasticky, britský novinář James Gallagher ve svém článku pro rozhlasovou a televizní společnost BBC trvá na tom, že závěry výzkumu nelze přehlížet. Nový přístup nizozemských vědců pracuje s odstraněním senescentních buněk, které se již dále nemohou dělit. S věkem totiž dochází k jejich hromadění. Tyto buňky zastávají pomocné funkce v léčbě zranění a zastavování růstu nádorů.

Secenestní buňky ovšem také uvolňují chemické látky, jež způsobují záněty a navíc se podílí na stárnutí organismu. Nizozemští výzkumníci vytvořili látku, která pomocí narušení vnitrobuněčné chemické rovnováhy tyto buňky selektivně zabíjí. „Lidé mě přesvědčovali, že jsem blázen, když se o to pokouším. A třikrát měli pravdu,” uvedl pro BBC Peter de Keizer, jeden z výzkumníků.

Napočtvrté ale našel něco, co zafungovalo. Lék začal testovat na myších ve stejném věku. Jedna skupina myší měla genetickou informaci upravenou k rychlému stárnutí a ta druhá zestárla uměle kvůli chemoterapii. Výsledky výzkumu zveřejnil časopis Cell. Během pokusů došlo k obnovení funkce jater testovaných zvířat. Vzdálenost, kterou myši dokázaly uběhnout, se zdvojnásobila.

Peter de Keizer navíc dodal: „Neplánovali jsme zkoumat jejich srst, ale bylo to tak očividné, že to nešlo přehlédnout.” U některých myší se začalo navracet původní světlé zabarvení srsti namísto šedivého, jež je typické pro starší jedince.

V průběhu ročního experimentu dostávala pokusná zvířata tři dávky léku týdně. Žádné viditelné vedlejší účinky nebyly zaznamenány, což ale neznamená, že žádné nejsou. De Keizer se přesto domnívá, že látka má velmi malé či žádné vedlejší účinky.

Na otázku BBC, zda se jedná o lék proti stárnutí, de Keizer odpověděl: „Doufám, že ano. S pokusy na myších jsme prakticky hotovy. Měli bychom se připravit na klinické testování.”

Dusko Ilic, vědec z londýnské King’s College, jenž se zabývá výzkumem kmenových buněk, je s ohledem na závěry nizozemského výzkumu opatrný: „Výsledky nelze jen tak odmítnout. Dokud ale nedojde k dalším kvalitním výzkumům, je lepší k nim zaujmout rezervovaný postoj.”

Profesorka Ilaria Bellantuonová z sheffieldské univerzity vyzývá k dalšímu testování: „Srdce, svaly, metabolismus. Tento peptid má před sebou ještě dlouhou cestu, než ho začnou využívat pacienti. Je nutné přemýšlet o bezpečnosti látky, o vhodném vzorku lidí, pro které je tento peptid přínosný, a o rozumném časovém úseku, v němž lze měřit pozitivní efekty za rozumnou cenu.”

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Více souvisejících

Vědci Lidé

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

včera

Doma zanechal dopis. Pátrání po muži z Bohutína má špatný konec

Tragicky skončilo pátrání po pohřešovaném muži ze středočeského Bohutína, jenž o sobě od čtvrtka nepodal žádnou zprávu. Policie v pátek informovala, že hledaný muž je po smrti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy