Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?

Trumpovo volební vítězství mu poskytlo mandát k prosazování politik, které se zaměřují především na americké zájmy. Izolacionistický přístup znamená budování bariér, a to jak fyzických, například na jižní hranici, tak ekonomických, jako jsou cla na dovoz zahraničního zboží. Trump také vyjádřil skepticismus vůči spojenectvím, jako je NATO, a odstoupil od mnohostranných dohod, včetně Pařížské klimatické dohody.

Zároveň však na některých klíčových otázkách, jako je Čína, Blízký východ nebo stažení amerických vojáků ze zahraničí, existuje mezi Trumpem a Bidenem určitá kontinuita.

Čína: Rivalita pokračuje

Během svého prvního funkčního období Trump přijal tvrdší přístup vůči Číně. Uvalil cla na tisíce čínských produktů a posílil vojenské aktivity v Jihočínském moři, což Bidenova administrativa zachovala a dokonce rozšířila. Biden přidal další opatření, jako například zdanění čínských elektromobilů a omezení investic do čínských firem, které by mohly podpořit čínskou armádu.

Budoucí postoj Trumpa vůči Číně však může být komplikován situací kolem Tchaj-wanu. Možnost čínské invaze na ostrov, kterou podle CIA může Čína plánovat na rok 2027, by mohla Trumpa postavit před rozhodnutí, jak reagovat na agresi. Trumpův komentář, že by Tchaj-wan měl za svou obranu platit, naznačuje, že by mohl být méně ochotný nasadit americké vojáky na ochranu ostrova.

Blízký východ: Podpora Izraele a tlak na Írán

Trumpova politika na Blízkém východě byla silně prorozvojová vůči Izraeli. Podpořil izraelské osady na Západním břehu a jeho tým vyjednal Abrahámovské dohody, které normalizovaly vztahy mezi Izraelem a několika arabskými státy, ale nepřinesly žádná řešení pro Palestince. Biden tuto podporu Izraele zachoval a opakovaně schválil vojenské akce proti Íránu a jeho spojencům, jako jsou Hútiové v Jemenu.

Trumpova nová administrativa by mohla pokračovat ve zvyšování tlaku na Írán, včetně zavedení dalších sankcí a snahy o omezení íránského prodeje ropy. Vztahy mezi USA a Íránem jsou již napjaté, zvláště po nedávném odhalení pokusu o atentát na Trumpa, údajně plánovaného Íráncem.

Stažení amerických vojáků

Trumpova administrativa sjednala dohodu o stažení vojsk z Afghánistánu, kterou Biden dokončil v roce 2021. Podobné plány existují i pro Irák, kde je stále nasazeno asi 2 500 amerických vojáků proti zbytkům ISIS. Vzhledem k Trumpově dlouhodobé skepsi vůči americkému vojenskému zapojení na Blízkém východě lze očekávat, že proces snižování vojenské přítomnosti bude pokračovat.

Radikální změny v personálu

V roce 2021 doporučil JD Vance, nyní viceprezident, během podcastu Trumpovi, aby propustil všechny středně postavené byrokraty a nahradil je svými lidmi. První Trumpovo období bylo poznamenáno střídáním klíčových postav, jako byl například poradce pro národní bezpečnost H.R. McMaster. McMaster částečně zabránil Trumpovi realizovat okamžitý odchod z Afghánistánu, ale po jeho odvolání v roce 2018 Trumpova administrativa uzavřela dohodu s Tálibánem o stažení všech amerických sil.

V druhém období chce Trump sestavit tým absolutně loajálních členů, jako je například Elise Stefanik, které nabídl roli velvyslankyně při OSN. Kritici varují, že s tímto přístupem bude ve vládě méně nezávislých hlasů.

 
Plán na přeměnu civilní služby

Heritage Foundation a Trumpovi příznivci vytvořili plán Project 2025, který má za cíl zajistit loajalitu v klíčových státních institucích, například v CIA nebo na ministerstvu obrany. Součástí návrhu je přeměna civilních úředníků na "zaměstnance podle vůle", což znamená, že by mohli být propuštěni bez výrazných právních překážek.

Zavedení "Schedule F" by mohlo zvýšit počet politických jmenování z přibližně 4 000 na 50 000, což by zcela nahradilo systém založený na odbornosti. Kritici varují, že by takový přístup mohl vést k podkopání kompetencí ve státních institucích.

Trump a NATO

Donald Trump hovoří o přehodnocení samotné existence NATO. John Bolton, jeho bývalý poradce, varoval, že v případě druhého Trumpova funkčního období by mohl USA z NATO zcela stáhnout. Přestože Kongres přijal opatření, která by takový krok komplikovala, Trumpovy výroky mohou oslabit princip kolektivní obrany.

Konflikt na Ukrajině

Trump tvrdí, že by dokázal vyjednat ukončení války na Ukrajině během jednoho dne. Plán by mohl zahrnovat uznání Krymu jako ruského území a zajištění bezpečnostních záruk Ukrajině. Kritici však upozorňují, že takové řešení by posílilo ruské ambice.

Deportace a imigrační politika

Trump plánuje masové deportace až 20 milionů nelegálních přistěhovalců. Tvrdí, že k tomu případně použije i vojenské jednotky. Náklady na takovou operaci by mohly dosáhnout bilionu dolarů během deseti let, a to za cenu rozsáhlých logistických i právních problémů. Kritici varují, že by takové záběry mohly poškodit veřejné mínění v USA.

Tarify a ekonomická izolace

Trump plánuje zavést 60% cla na čínské zboží a 10% cla na veškerý import. Tento krok je však spojen s rizikem růstu cen pro americké spotřebitele a vyvolání obchodní války s globálními dopady.

Klimatické změny

Trump se pravděpodobně vrátí k politice ignorování klimatických problémů, kterou realizoval během prvního období. I přes rekordní teploty v roce 2024 Trump neplánuje podporovat snížení emisí ani obnovitelné zdroje energie.