Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že armáda „přechází do nové fáze“ operací v Pásmu Gazy. Tento nový přístup znamená, že izraelské síly nyní fyzicky rozdělují území Gazy na části, které postupně ovládají. Podle expertů jde o zřetelný krok ke strategii dlouhodobé kontroly nad územím.
V posledních dnech izraelská armáda rozšířila své pozemní operace v severní i jižní části pásma, přičemž na jihu se soustředí na oblast zvanou Moragův koridor – území mezi městy Chán Júnis a Rafáh. Tato oblast má podle bývalých vysokých představitelů izraelské armády strategický význam a její ovládnutí může znamenat faktické rozdělení Gazy na tři oddělené části.
Podle premiéra Netanjahua je cílem tohoto „rozdělení a zesilování tlaku“ vynutit si propuštění izraelských rukojmích držených Hamásem. Současně potvrdil, že se armáda snaží ovládnout tzv. Moragův koridor, který označil za „druhý Filadelfský koridor“ – odkaz na již dříve obsazenou hraniční oblast s Egyptem, jež se stala předmětem sporů v mírových jednáních.
Podle nezávislé organizace Gisha už Izrael před tímto krokem ovládal přibližně 17 % území pásma Gazy v podobě nárazníkových zón podél hranic. Rozšiřování těchto zón nyní pokračuje s cílem zajistit izraelským komunitám větší bezpečnost a zároveň vyvíjet tlak na Hamás.
Bývalý vysoký důstojník izraelské koordinace v palestinských územích Eitan Dangot uvedl, že Moragův koridor může být počátkem vytvoření tří samostatně kontrolovaných oblastí v Gaze. Podle něj by každá část byla pod přímou vojenskou kontrolou, s omezeným pohybem mezi jednotlivými sektory.
Kromě vojenské logiky však krok nese i silný politický podtext. Název Morag totiž připomíná jedno z bývalých izraelských osadnických center v Gaze, které bylo evakuováno během izraelského jednostranného stažení v roce 2005. Část izraelské pravice od 7. října 2023 volá po návratu do těchto oblastí a obnovení osad, což podporují i někteří vládní představitelé.
K tomu všemu dochází v době, kdy se výrazně zhoršuje humanitární situace v pásmu Gazy. Od obnovení izraelských útoků 18. března bylo podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito již přes 1 200 lidí. Jen za posledních 24 hodin zahynulo nejméně 86 Palestinců.
Páteční nálet v Chán Júnisu připravil o život 25 lidí z jedné rodiny. Gaza je současně vystavena rozsáhlé blokádě, která prakticky znemožňuje dodávky potravin a humanitární pomoci. Ve středu zoufalí obyvatelé vtrhli do skladu agentury OSN v čtvrti Al-Tuffah, kde si násilím odnesli pytle s moukou.
Podle šéfa UNRWA Philippa Lazzariniho se „hlad a zoufalství šíří, protože potraviny a pomoc se stávají nástrojem války“. Izrael přitom nadále blokuje pomoc s odkazem na neúspěch v jednáních o příměří, která ztroskotala na rozdílných požadavcích obou stran.
V Gaze podle odhadů zůstává 24 živých rukojmích a těla dalších 35. Pokusy o dohodu, které navrhovaly dočasné příměří výměnou za jejich propuštění, zatím selhaly. Izrael trvá na pokračování vojenského tlaku do doby, než budou všichni rukojmí vydáni.
Od začátku války, která vypukla 7. října po útoku Hamásu na izraelské území, přišlo o život už více než 50 000 Palestinců. Většinu obětí tvoří ženy a děti.
Související
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Izraelská armáda , Benjamin Netanjahu , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák