Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že armáda „přechází do nové fáze“ operací v Pásmu Gazy. Tento nový přístup znamená, že izraelské síly nyní fyzicky rozdělují území Gazy na části, které postupně ovládají. Podle expertů jde o zřetelný krok ke strategii dlouhodobé kontroly nad územím.
V posledních dnech izraelská armáda rozšířila své pozemní operace v severní i jižní části pásma, přičemž na jihu se soustředí na oblast zvanou Moragův koridor – území mezi městy Chán Júnis a Rafáh. Tato oblast má podle bývalých vysokých představitelů izraelské armády strategický význam a její ovládnutí může znamenat faktické rozdělení Gazy na tři oddělené části.
Podle premiéra Netanjahua je cílem tohoto „rozdělení a zesilování tlaku“ vynutit si propuštění izraelských rukojmích držených Hamásem. Současně potvrdil, že se armáda snaží ovládnout tzv. Moragův koridor, který označil za „druhý Filadelfský koridor“ – odkaz na již dříve obsazenou hraniční oblast s Egyptem, jež se stala předmětem sporů v mírových jednáních.
Podle nezávislé organizace Gisha už Izrael před tímto krokem ovládal přibližně 17 % území pásma Gazy v podobě nárazníkových zón podél hranic. Rozšiřování těchto zón nyní pokračuje s cílem zajistit izraelským komunitám větší bezpečnost a zároveň vyvíjet tlak na Hamás.
Bývalý vysoký důstojník izraelské koordinace v palestinských územích Eitan Dangot uvedl, že Moragův koridor může být počátkem vytvoření tří samostatně kontrolovaných oblastí v Gaze. Podle něj by každá část byla pod přímou vojenskou kontrolou, s omezeným pohybem mezi jednotlivými sektory.
Kromě vojenské logiky však krok nese i silný politický podtext. Název Morag totiž připomíná jedno z bývalých izraelských osadnických center v Gaze, které bylo evakuováno během izraelského jednostranného stažení v roce 2005. Část izraelské pravice od 7. října 2023 volá po návratu do těchto oblastí a obnovení osad, což podporují i někteří vládní představitelé.
K tomu všemu dochází v době, kdy se výrazně zhoršuje humanitární situace v pásmu Gazy. Od obnovení izraelských útoků 18. března bylo podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito již přes 1 200 lidí. Jen za posledních 24 hodin zahynulo nejméně 86 Palestinců.
Páteční nálet v Chán Júnisu připravil o život 25 lidí z jedné rodiny. Gaza je současně vystavena rozsáhlé blokádě, která prakticky znemožňuje dodávky potravin a humanitární pomoci. Ve středu zoufalí obyvatelé vtrhli do skladu agentury OSN v čtvrti Al-Tuffah, kde si násilím odnesli pytle s moukou.
Podle šéfa UNRWA Philippa Lazzariniho se „hlad a zoufalství šíří, protože potraviny a pomoc se stávají nástrojem války“. Izrael přitom nadále blokuje pomoc s odkazem na neúspěch v jednáních o příměří, která ztroskotala na rozdílných požadavcích obou stran.
V Gaze podle odhadů zůstává 24 živých rukojmích a těla dalších 35. Pokusy o dohodu, které navrhovaly dočasné příměří výměnou za jejich propuštění, zatím selhaly. Izrael trvá na pokračování vojenského tlaku do doby, než budou všichni rukojmí vydáni.
Od začátku války, která vypukla 7. října po útoku Hamásu na izraelské území, přišlo o život už více než 50 000 Palestinců. Většinu obětí tvoří ženy a děti.
Související
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
Izrael během války s Íránem tajně rozmístil elitní vojenské jednotky v Ázerbájdžánu
Izraelská armáda , Benjamin Netanjahu , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
před 2 hodinami
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
před 3 hodinami
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
před 4 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.
Zdroj: Libor Novák