Izrael oznámil novou fázi války: Pásmo Gazy rozseká na kusy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že armáda „přechází do nové fáze“ operací v Pásmu Gazy. Tento nový přístup znamená, že izraelské síly nyní fyzicky rozdělují území Gazy na části, které postupně ovládají. Podle expertů jde o zřetelný krok ke strategii dlouhodobé kontroly nad územím.

V posledních dnech izraelská armáda rozšířila své pozemní operace v severní i jižní části pásma, přičemž na jihu se soustředí na oblast zvanou Moragův koridor – území mezi městy Chán Júnis a Rafáh. Tato oblast má podle bývalých vysokých představitelů izraelské armády strategický význam a její ovládnutí může znamenat faktické rozdělení Gazy na tři oddělené části.

Podle premiéra Netanjahua je cílem tohoto „rozdělení a zesilování tlaku“ vynutit si propuštění izraelských rukojmích držených Hamásem. Současně potvrdil, že se armáda snaží ovládnout tzv. Moragův koridor, který označil za „druhý Filadelfský koridor“ – odkaz na již dříve obsazenou hraniční oblast s Egyptem, jež se stala předmětem sporů v mírových jednáních.

Podle nezávislé organizace Gisha už Izrael před tímto krokem ovládal přibližně 17 % území pásma Gazy v podobě nárazníkových zón podél hranic. Rozšiřování těchto zón nyní pokračuje s cílem zajistit izraelským komunitám větší bezpečnost a zároveň vyvíjet tlak na Hamás.

Bývalý vysoký důstojník izraelské koordinace v palestinských územích Eitan Dangot uvedl, že Moragův koridor může být počátkem vytvoření tří samostatně kontrolovaných oblastí v Gaze. Podle něj by každá část byla pod přímou vojenskou kontrolou, s omezeným pohybem mezi jednotlivými sektory.

Kromě vojenské logiky však krok nese i silný politický podtext. Název Morag totiž připomíná jedno z bývalých izraelských osadnických center v Gaze, které bylo evakuováno během izraelského jednostranného stažení v roce 2005. Část izraelské pravice od 7. října 2023 volá po návratu do těchto oblastí a obnovení osad, což podporují i někteří vládní představitelé.

K tomu všemu dochází v době, kdy se výrazně zhoršuje humanitární situace v pásmu Gazy. Od obnovení izraelských útoků 18. března bylo podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito již přes 1 200 lidí. Jen za posledních 24 hodin zahynulo nejméně 86 Palestinců.

Páteční nálet v Chán Júnisu připravil o život 25 lidí z jedné rodiny. Gaza je současně vystavena rozsáhlé blokádě, která prakticky znemožňuje dodávky potravin a humanitární pomoci. Ve středu zoufalí obyvatelé vtrhli do skladu agentury OSN v čtvrti Al-Tuffah, kde si násilím odnesli pytle s moukou.

Podle šéfa UNRWA Philippa Lazzariniho se „hlad a zoufalství šíří, protože potraviny a pomoc se stávají nástrojem války“. Izrael přitom nadále blokuje pomoc s odkazem na neúspěch v jednáních o příměří, která ztroskotala na rozdílných požadavcích obou stran.

V Gaze podle odhadů zůstává 24 živých rukojmích a těla dalších 35. Pokusy o dohodu, které navrhovaly dočasné příměří výměnou za jejich propuštění, zatím selhaly. Izrael trvá na pokračování vojenského tlaku do doby, než budou všichni rukojmí vydáni.

Od začátku války, která vypukla 7. října po útoku Hamásu na izraelské území, přišlo o život už více než 50 000 Palestinců. Většinu obětí tvoří ženy a děti. 

Související

Benjamin Netanjahu

Netanjahu byl před útokem Hamásu varován a nic neudělal, tvrdí izraelští novináři

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí novým obviněním, že byl osobně varován před chystaným rozsáhlým útokem hnutí Hamás ještě před jeho spuštěním. S touto informací přišla nová kniha izraelských novinářů, podle níž mu varování telefonicky předal prezident Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zájid Ál Nahján. Výzvu k ostražitosti však šéf izraelské vlády podle autorů ignoroval a nepodnikl žádná bezpečnostní opatření. Kancelář premiéra veškerá tvrzení ostrým způsobem odmítla a označila je za absolutní lež.
Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

Více souvisejících

Izraelská armáda ,  Benjamin Netanjahu ,  Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?

Představitelé volebních úřadů napříč Spojenými státy čím dál intenzivněji vyzývají voliče, aby při odevzdávání hlasovacích lístků před nadcházejícími volbami upřednostnili zabezpečené volební schránky před klasickou poštou. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy