Rusko tlačí Ukrajinu do kouta. Samo ale čelí vážným problémům

Ukrajina čelí dalším problémům v době, kdy Rusko pokračuje v získávání taktických výhod na klíčových místech východní a jihovýchodní fronty, přičemž stále podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Současně Moskva připravuje protiútok v ruské Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal jediný významný vojenský úspěch. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zde Rusko soustředilo téměř 50 tisíc vojáků, mezi nimiž jsou i čerstvě nasazení severokorejští vojáci.

Expert George Barros z Institutu pro studium války pro CNN upozorňuje, že Rusko momentálně drží iniciativu na bojišti. To komplikuje Ukrajině jakékoliv plány na protiútok. „Ruská taktika nutí Ukrajinu reagovat. To není dobré, protože válku prohrajete, pokud jste stále jen v defenzivě,“ uvedl Barros.

Jednou z kritických oblastí je město Kupjansk na severovýchodě Ukrajiny, které se znovu ocitlo pod hrozbou ruské okupace. Kupjansk má strategický význam díky svým zásobovacím trasám a blízkosti řeky Oskil, která tvoří významnou obrannou linii. Pád Kupjansku by mohl otevřít cestu k dalším útokům na Charkov, druhé největší město Ukrajiny. Ačkoliv ruská média tvrdí, že jejich jednotky již dorazily na předměstí, ukrajinské úřady zatím město kontrolují.

Na jihu Ukrajiny, v okolí města Kurachove, se situace stává stále obtížnější. Podle Zelenského je to „nejtěžší část fronty“. Ačkoli město pravděpodobně brzy padne, jeho ztráta by neměla zásadní strategický dopad na obranu širší oblasti.

Navzdory určitým úspěchům Rusko nedosahuje svých hlavních cílů. Například v oblasti Pokrovska, klíčového logistického uzlu, ukrajinské síly odrazily ruské pokusy o postup. Moskva tak musela přehodnotit své operační plány. Podle Barrose je ukrajinská obrana v regionu důkazem odhodlání a efektivnosti navzdory složité situaci.

Od dobytí Avdijivky na začátku roku 2024 se Rusku podařilo postoupit jen o 30 až 40 kilometrů. Tyto zisky však byly vykoupeny obrovskými ztrátami – v oblasti Pokrovska Rusko podle odhadů přišlo o techniku odpovídající pěti divizím.

I přes svou vojenskou převahu se Rusko potýká s rostoucími problémy. Výdaje na válku způsobují přehřívání ekonomiky, vysokou inflaci a nedostatek pracovních sil. Centrální banka v říjnu zvýšila úrokové sazby na 21 %, což je nejvíce za poslední dekády. Rekrutace nových vojáků je také komplikovaná – poslední částečná mobilizace vedla k masivnímu útěku mužů ze země.

Nasazení severokorejských vojáků situaci krátkodobě pomůže, ale materiální ztráty Ruska jsou hůře nahraditelné. Pokud by konflikt pokračoval stejným tempem, mohly by tyto faktory způsobit Kremlu vážné problémy.

Budoucnost Ukrajiny závisí především na pokračující podpoře jejích západních spojenců. Podle Barrose by další 12–18měsíční podpora mohla zásadně ovlivnit vývoj konfliktu a narušit schopnost Ruska pokračovat ve válce.

V této souvislosti Zelenskyj zdůraznil význam udržení mezinárodní koalice. Přesto návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v USA vzbuzuje otázky ohledně další americké pomoci Ukrajině.

Ačkoliv situace pro Ukrajinu nevypadá příznivě, zůstává zde naděje na změnu. Moskva čelí obrovským nákladům a ztrátám, které by mohly omezit její možnosti v dlouhodobém horizontu. Klíčové bude, zda Ukrajina dokáže využít těchto slabin a udržet podporu svých spojenců. 

Související

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.
Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 43 minutami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 1 hodinou

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 2 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

včera

včera

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

včera

včera

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy