Podvazkový řád a Řád zlatého rouna? Za komickými názvy se ukrývá prestiž, která dnes nemá obdoby

Podvazkový řád

Představíte si pod pojmem Podvazkový řád něco nemravného? Tak to jste na omylu! Podvazkový řád je vůbec nejstarším rytířským řádem v Evropě a zároveň třetím nejprestižnějším vyznamenáním, které lze obdržet ve Velké Británii. Mezi členy tohoto řádu patří sama královna!

Podvazkový řád (v angličtině The Most Noble Order of the Garter) vznikl kolem roku 1348 v Anglii. Jeho zakladatelem byl anglický panovník Eduard III. Členové tohoto rytířského řádu nosí podvazek pod levým kolenem, královna pak pod loktem levé ruky. Rytíři řádu mají svůj podvazek, odznak, šerpu a řádový plášť. Řád sídlí v kapli sv. Jiří na Windsoru.

Podle pověsti založil král Eduard III. tento řád po jistém incidentu se svou milenkou. Jednoho večera měl totiž se svou milenkou, hraběnkou Joan ze Salisbury, navštívit jistou slavnost. Zde pár tančil, když dámě sklouzl na zem podvazek. Všichni se hraběnce vzápětí začali smát. Král však svou milenku nenechal prý zesměšnit, klekl před ní, podvazek ze země vzal, navlékl si ho na svou nohu a řekl: „Hanba tomu, kdo ve zlém to myslí!“. Tak měli v budoucnu šlechtici považovat za čest, když mohli podvazek sami nosit. Jedná se ovšem zřejmě o pouhou legendu. Eduard III. měl řád založit mezi lety 1348 až 1350 u příležitosti bitvy u Kresčaku.

Celkem má Podvazkový řád 26 členů – anglického krále či královnu a 25 rytířů. Řádový svátek připadá na den 23. dubna, kdy má svátek sv. Jiří, který je patronem tohoto řádu a rytířů. Jako prelát působí biskup z Winchesteru, jako kancléř biskup z Oxfordu a jako ceremoniář Garter Principal King of Arms. Mezi členy tohoto prestižního rytířského řádu dnes můžeme nalézt bývalé premiéry, ministry obrany nebo vojenské hodnostáře. V minulosti mezi členy Podvazkového řádu patřil například Zikmund Lucemburský, Rudolf II. nebo Fridrich Falcký. Posledně zmíněný „zimní král“ podvazek údajně ztratil, když po bitvě na Bílé hoře utíkal z Čech.

Řád zlatého rouna

Řád zlatého runa má rovněž dlouhou tradici a prestiž. Rytířský řád vznikl v roce 1430, založil ho burgundský vévoda Filip Dobrý, když si bral za manželku Isabelu Portugalskou. Jako řádový odznak slouží řetěz se zavěšeným zlatým přívěskem beránčí kůže. V minulosti byl řád známý také pod označením Řád belgické vlny nebo Řád ovčího plátna z Bungund.

Když vymřel rod burgundských vévodů, v čele řádu stanul v roce 1477 rod Habsburků. V roce 1700, po smrti posledního španělského Habsburka, krále Karla II., se řád rozdělil na dvě linie – španělskou a rakouskou. Původně měl řád pouze 30 členů a rytíři nesměli zároveň patřit k jinému rytířskému řádu. Všichni rytíři pak měli stejná práva, byli si rovni a měli se k sobě chovat jako bratři. Postupem času se od některých pravidel upustilo.

Řád zlatého rouna měl primárně za úkol zachovávat katolickou víru a bránit církev. Řád je zasvěcen Panně Marii a spadá pod patronát svatého Ondřeje. Řádovým dnem je 30. listopad, kdy se slouží mše a přijímají se noví členové. Původ řádu se zřejmě pojí se starou řeckou bájí o zlatém rounu, kdy právě vlna zlatého berana symbolizovala královskou moc a také důvod výpravy Argonautů do Kolchidy.

Mezi významné velmistry tohoto řádu patřil do roku 1700 například Maxmilián I., Karel VI. nebo Filip IV. Významnými rakouskými velmistry pak byli například Karel VI., Josef II. nebo Karel Habsbursko-Lotrinský. Ze známých nositelů Řádu zlatého rouna lze jmenovat českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského (řád obdržel roku 1515), Vratislava II. z Pernštejna (řád obdržel roku 1555), římského císaře a uherského a českého krále Rudolfa II. (řád obdržel roku 1585), šlechtice Viléma z Rožmberka (řád obdržel roku 1585), vojevůdce Albrechta z Valdštejna (řád obdržel roku 1628), rakouského vojevůdce Evžena Savojského (řád obdržel roku 1686), politika Karla Schwarzenberga (řád obdržel roku 1991) nebo někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy (řád obdržel roku 2011).