Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
"V případě, že by Rusové prolomili frontovou linii a pokud by existovala ukrajinská žádost - což momentálně není na stole - měli bychom si legitimně tuto otázku položit," uvedl Macron, který podobný postoj již několikrát vyjádřil.
V únoru francouzský prezident vyvolal kontroverze svými slovy, když prohlásil, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. V březnu pak v rozhovoru s deníkem Le Parisien naznačil, že Francie by mohla být nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám, a že je připravena na všechny scénáře.
"Nepřipustit to a priori znamená ignorovat lekce posledních dvou let," zdůraznil Macron v současném rozhovoru. Podle něj státy NATO nejprve vylučovaly vyslání tanků a letadel na Ukrajinu, ale nakonec změnily názor, aby pomohly zemi napadené Ruskem.
Macron v dřívějším rozhovoru pro deník Le Parisien uvedl, že se obává, že na Ukrajině bude možná "v určitém okamžiku" zapotřebí provést pozemní operace zaměřené proti ruským silám. Iniciativu se však probrat nechystá.
"Možná v určitém okamžiku - nechci to, nepřeberu iniciativu - budeme muset provést pozemní operace, ať už budou jakékoli, abychom čelili ruským silám," uvedl Macron v rozhovoru pro francouzský deník. "Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme," dodal francouzský prezident s tím, že jeho země se připravuje na "všechny scénáře".
Macron hypoteticky nevyloučil vyslání západních vojáků na Ukrajinu, což vyvolalo odpor u ostatních evropských lídrů. Později svůj výrok vysvětlil tím, že to neznamená úvahu o nasazení jednotek v blízké budoucnosti, ale že tím otevírá debatu o možnostech další podpory Kyjeva.
Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.
"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".
Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.
Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji. Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.
Lídři několika evropských zemí se ale od prohlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.
Německý ministr obrany Boris Pistorius také vyloučil nasazení německých vojáků ve válce na Ukrajině. Po setkání s rakouskou ministryní obrany Klaudií Tannerovou ve Vídni Pistorius uvedl, že Německo nepovažuje vyslání pěchoty na Ukrajinu za reálnou možnost. I Tannerová kritizovala Macronova slova a označila je za znepokojující signál. Namísto toho zdůraznila potřebu ukončit současné diplomatické mlčení.
Související
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
válka na Ukrajině , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
před 1 hodinou
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
před 2 hodinami
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
před 2 hodinami
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
před 3 hodinami
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
před 4 hodinami
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 4 hodinami
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 5 hodinami
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 5 hodinami
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 6 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 7 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 7 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 8 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 9 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 10 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 10 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 11 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 12 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 13 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 14 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák